Malajsie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko.
Obsah |
[editovat] Historie
Nejstarší obyvatelé přišli 300 př. n. l. z jižní Číny. Do konce 1. století vytvořili prosperující obchodní společnost, která byla ve spojení s Indií i Čínou. Roku 1509 byla Malaka dobyta Portugalci, čímž začala evropská nadvláda nad zemí. Brzy se stala centrem výnosného obchodu s kořením. Roku 1614 byli vystřídáni Nizozemci, kteří v zemi zůstali na 200 let. S Nizozemci začal upadat obchod s kořením. V 17. století byl poloostrov sjednocen. Roku 1795 Britové získali Malaku a roku 1819 přístav Singapur. Roku 1824 převzali nad celou Malajsií správu Britové. Za druhé světové války byla okupována Japonci.
Po válce začíná malajská válka za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod vedením komunistické Číny bojovala s Brity. Reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická a antikoloniální koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 dosáhla nezávislosti. Roku 1963 byly připojeny ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu. Roku 1965 opustil federaci ostrov Singapur a vyhlásil nezávislý městský stát, tím získala Malajsie konečné dnešní hranice. Malajsie je člen OSN a Commonwealthu.
[editovat] Správní členění
Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Státy jsou následující:
- Johor (čti Džohor)
- Kedah
- Kelantan
- Melaka (česky též Malaka)
- Negeri Sembilan
- Pahang
- Perak
- Perlis
- Pulau Pinang (též Penang)
- Sabah
- Sarawak (česky též Saravak)
- Selangor
- Terengganu
Devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty), Sabah, Saravak, Malaka a Pulau Pinang jsou republikami.
Federální teritoria jsou následující:
- Kuala Lumpur
- Labuan
- Putrajaya (čti Putradžaja)
[editovat] Přírodní podmínky
Pevninská část státu je hornatá. Pohoří se směrem na jih snižují. Na jihu země převládají nížiny. Ostrovní Malajsie má bažinaté pobřeží a ve vnitrozemí vysoké hory. Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny přinášejí každý rok hojné srážky. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem. Mezi nejvzácnější živočichy patří orangutan, tygr či nosorožec.
[editovat] Obyvatelstvo a náboženství
Malajsie má 27 700 000 obyvatel, které je tvořeno pestrou směsicí ras. Přibližně 50% jsou Malajci, 30% Číňané, 9% Indové a další domorodé národy. Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství. Hlavním náboženstvím je islám (55% obyvatel). V zemi jsou četné menšiny buddhistů (17%) lidí, kteří vyznávají některé z čínských náboženství (12%), hindiuistů (7%) a křesťanů (6%). Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).
[editovat] Hospodářství
V posledních 25 letech prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze země třetího světa závislé na vývozu kaučuku a cínu v převážně průmyslovou zemi. V době ekonomického růstu dodržovala přibližně 8% růst HDP.
Mezi hlavní hospodářské produkty země patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby. Důležitá je těžba ropy, zemního plynu, cínové rudy, železa a mědi.
Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl.
[editovat] Externí odkazy
|
|||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
