Togo

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.

Togská republika République togolaise
vlajka znak
Hymna: Terre de nos aïeux
Geografie
Hlavní město:	Lomé
Rozloha:	56 785 km² (122. na světě) z toho 4,2 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mount Agou (986 m n. m.)
Časové pásmo:	+0
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	6.020.000 (107. na světě, 2009)
Hustota zalidnění:	106 ob. / km²
HDI:	▲ 0,479 (nízký) (159. na světě, 2007)
Jazyk:	francouzština (úřední)
Náboženství	křesťanství, islám, domorodá náboženství
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	27. dubna 1960 (nezávislost na Francii)
Prezident	Faure Gnassingbé
První ministr	Edem Kodjovi Kodjo
Měna	CFA frank (XOF)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	768 TGO TG
MPZ	RT
Telefonní předvolba	+228
Národní TLD	.tg

Mapa Toga

Republika Togo (francouzsky République togolaise) je stát v západní Africe ležící na pobřeží Atlantského oceánu (Beninský záliv), tzv. Zlatonosné pobřeží. Rozlohou 56 785 km² se řadí mezi menší státy afrického kontinentu. Na západě hraničí s Ghanou (877 km), na severu s Burkinou (126 km) a na východě s Beninem (644 km). Pobřeží na jihu je dlouhé jen 56 km.

Přírodní poměry

Togo představuje úzký pruh území od pobřeží do vnitrozemí o délce asi 600 km. Pobřeží je nízké, s lagunami a bažinami. Jižní plošiny přecházejí v hornatou centrální část. Sever území představuje mírně se sklánějící savana. Nejvyšším vrcholem je Mont Agou (986 m) na jihozápadě. Jižní část země se vyznačuje tropickým podnebím, celoročně horkým a vlhkým, původně zde převládaly tropické deštné pralesy, které však většinou ustoupily plantážím. Sever Toga má podnebí monzunového typu s horkým a vlhkým létem a suchou zimou, typickým porostem je savana.

Vodní toky jsou krátké a směřují k Atlantiku. Množství vody odpovídá klimatickým podmínkám.

Dějiny

Koloniální období

Pobřeží Toga se od konce 15. století postupně stalo cílem zájmu Portugalců, Nizozemců, Francouzů a Angličanů, zejména obchodníků s otroky. Počátkem 18. století vytvořily kmene Ewe v jižní části země kmenový svaz, sever se stal součástí domorodých království Dagomba a Gondža. Od 2. poloviny 19. století zesílilo pronikání německých kolonizátorů, roku 1884 byl nad jižní částí Toga vyhlášen německý protektorát, v roce 1905 se z celého území stala německá kolonie. Hned po vypuknutí 1. světové války Togo obsadila francouzská a britská vojska. V roce 1922 bylo Togo vyhlášeno mandátním územím Společnosti národů pod správou Francie (východní část směrem k Dahome) a Velké Británie (západní část směrem ke Zlatonosnému pobřeží). Během 2. světové války byla francouzská část do roku 1942 loajální vichystickému režimu, poté Svobodné Francii. Vznikl také Výbor tožské jednoty, který významně přispěl k úsilí za dosažení nezávislosti. V roce 1946 se Togo stalo poručenským územím v britské a francouzské správě. O deset let později se v Brity spravované části uskutečnil plebiscit, na jehož základě došlo k jejímu připojení ke Zlatonosnému pobřeží (Ghana). Francouzské části byla přiznána vnitřní samospráva.

Samostatný stát

V roce 1958 se Togo stalo autonomní republikou v rámci Francouzského společenství. Úplná nezávislost Tožské republiky byla vyhlášena 27. 4. 1960, prezidentem se stal Sylvanus É. Olympio. První prezident se především snažil omezit závislosti na Francii, prosazoval spolupráci s USA, Velkou Británií a Německem. Odmítal také snahy francouzských vojáků demobilizovaných po válce v Alžírsku, kteří se snažili získat pozice v tožské armádě. Tyto skutečnosti nakonec vedly v lednu 1963 k vojenskému státnímu převratu, během kterého byl Olympio zastřelen. Prezidentem republiky se stal Nicolas Grunitzky, někdejší politický oponent Olympia. Jeho hlavní snahou bylo utlumit rozpory mezi severem a jihem, vyhlásit novou ústavu (1963) a zavést pluralitní systém. Další, tentokrát nekrvavý, státní převrat proběhl v lednu 1967. Podobně jako v předchozím puči byl jeho vůdčí osobností Étienne Eyadéma (od 70. let užíval africké jméno Gnassingbé Eyadéma). Byl zaveden autoritativní režim, jedinou povolenou politickou stranou se stalo Shromáždění tožského lidu (RPT) a hlavním zahraničním spojencem se stalaFrancie. Právě francouzská vojenská pomoc zasáhla také v roce 1986, kdy došlo k pokusu o státní převrat. Celosvětová demokratizační vlna počátku 90. let 20. století a nátlak Francie donutily Eyadému k povolení činnosti politických stran. Eyadéma a jeho RPT s podporou armády, díky volebním manipulacím a opozičním bojkotu voleb (1999) i nadále opakovaně poráželi ve volbách své soupeře. Prezidentskou funkci si udržel úctyhodných 38 let, až do své smrti v únoru 2005. Do situace v zemi okamžitě zasáhla armáda a vyhlásila prezidentem Fauru Essozimnu Gnassingbého, syna zesnulého státníka. Po protestech mezinárodního společenství, zejména okolních států, Gnassingbé odstoupil, avšak v dubnových volbách přesvědčivě zvítězil a vrátil se na nejvyšší post v zemi. Prezident Gnassingbé se těší podpoře armády, ovládá RPT. Řadu vládních postů však získali lidé z opozičních stran.

Představitelé

• 27. 4. 1960 – 14. 4. 1961 Sylvanus Épiphanio Olympio – hlava státu; CUT
• 14. 4. 1961 – 13. 1. 1963 Sylvanus Épiphanio Olympio – prezident; CUT
• 13. 1. 1963 – 15. 1. 1963 Emmanuel Bodjollé – předseda Vzbouřeneckého výboru; voj.
• 15. 1. 1963 – 6. 5. 1963 Nicolas Grunitzky – úřadující prezident; MPT
• 6. 5. 1963 – 13. 1. 1967 Nicolas Grunitzky – prezident; MPT
• 14. 1. 1967 – 14. 4. 1967 – Kléber Dadjo – předseda Výboru národního smíření; voj.
• 14. 4. 1967 – 5. 2. 2005 – (Étienne) Gnassingbé Eyadéma – prezident; voj., RPT
• 5. 2. 2005 – 21. 2. 2005 – Faure Essozimna Gnassingbé – úřadující prezident; RPT
• 21. 2. 2005 – 25. 2. 2005 – Faure Essozimna Gnassingbé – prezident; RPT
• 25. 5. 2005 – 4. 5. 2005 – Abass Bonfoh – úřadující prezident; RPT
• 27. 4. 2005 – 20. 5. 2005 – Emmanuel Bob-Akitani – prezident vyhlášený opozicí; UFC
• Od 4. 5. 2005 – Faure Essozimna Gnassingbé – prezident; RPT

Politické strany a hnutí

• CUT = Výbor tožské jednoty (Comité de l'Unité Togolaise)
• MPT = Hnutí tožského lidu (Mouvement des Personnes Togolaises)
• RPT = Shromáždění tožského lidu (Rassemblement du Peuple Togolais)
• UFC = Unie sil pro změnu (Union des Forces du Changement)

Obyvatelstvo

Počet obyvatel činil 6 020 000 v roce 2009, což představuje hustotu zalidnění 106 obyv./km². V roce 2007 bylo v zemi asi 130 000 osob nakažených virem HIV. Tato skutečnost se může negativně projevit v nižší průměrné délce života, vyšší úmrtnosti, nižším populačním růstu a změnám rozložení populace podle věku a pohlaví.

Věková struktura (2009):

• 0 – 14 let: 41,5 % (1,006 muže/1 žena)
• 15 – 64 let: 55,7 % (0,975 muže/1 žena)
• Nad 65 let: 2,8 % (0,647 muže/1 žena)

Průměrný roční přírůstek: 2,71 % (2009)
Porodnost: 36,44 narozených/1000 obyv. (2009)
Úmrtnost: 9,33 zemřelých/1000 obyv. (2009)
Dětská úmrtnost: 56,24 zemřelých/1000 živě narozených (2009)
Fertilita: 4,79 narozených dětí/žena (2009)
Věkový medián: 18,7 let (2009)
Naděje na dožití: 58,69 let; muži 56,56 let, ženy 60,88 let (2009)

Gramotnost: 61 %; muži 75,5 %, ženy 47 % (2003)

Urbanizace: 42 % (2008)

Etnické složení: 99 % populace tvoří Afričané, z národností jsou nejpočetnější Ewe (22,2 % populace), Kabre (13,4 %), Wachi (10 %), Mina (5,6 %), Kotokoli (5,6 %), Bimoba (5,2 %), Losso (4 %), Gurma (3,4 %), Lamba (3,2 %), Adja (3 %). Zbytek obyvatel tvoří Evropané a Asiaté ze syrsko-libanonské oblasti.

Jazyky: Oficiálním jazykem je francouzština. Převažují však domorodé jazyky nigerokonžské jazykové rodiny (jazyky volta-kongo – jazyky kvaské).

Náboženství: křesťané 47 % (s převahou katolíků), muslimové 14 %, tradiční víry méně než 39 %.

Politika

Togo je prezidentská republika s jednokomorovým parlamentem.

Výkonná moc

Hlavou státu je prezident volený obyvatelstvem na dobu 5 let, počet mandátů není omezen. Vládu jmenuje prezident na návrh předsedy vlády. Premiér je jmenován prezidentem.

Zákonodárná moc

Zákonodárnou moc má jednokomorové Národní shromáždění. 81 poslanců je voleno na 5 let. Poslední volby se uskutečnily v říjnu 2007, nejsilnější politická strana (RPT) obsadila 50 křesel.

Soudní moc

Je založena na francouzském systému.

Členství v mezinárodních organizacích

ACP, AfDB, AU, ECOWAS, Entente, FAO, FZ, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO (dopisovatel), ITSO, ITU, ITUC, MIGA, MINURCAT, NAM, OIC, OIF, OPCW, PCA, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNMIL, UNOCI, UNWTO, UPU, WADB , WAEMU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO

Administrativní členění

Země se dělí do 5 regionů: Centrale, Kara, Maritime, Plateaux, Savanes.

Ekonomika

Togo patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí, rozhodujícím ekonomickým sektorem je zemědělství. Trvalým problémem je nedostatek elektrické energie, protože země je schopná vyrobit jen asi třetinu své spotřeby, zbytek je pokryt dovozem z Ghany a Nigérie. HDP tvoří 2,771 miliard USD (2009). Měnou je CFA frank.

Zemědělství

Zemědělství je páteří ekonomiky, přestože se potýká s chronickým nedostatkem financí na nákup zavlažovacích zařízení a hnojiv, což podstatně snižuje jeho výkonnost. Na celkové tvorbě HDP se zemědělství podílí 40 % (2008) a skýtá obživu pro 65 % práceschopné populace (1998). Země je v podstatě soběstačná ve výrobě potravin. Pro domácí spotřebu se pěstuje především kukuřice, kasava, proso, sorgo, rýže a yamy, na vývoz bavlna, kakao a káva, z průmyslových plodin pak hlavně bavlna. Příjmy z vývozu uvedených surovin jsou závislé na počasí (tedy i úrodě) a kolísání cen na světových trzích. V živočišné výrobě dominuje chov skotu. Významný je i pobřežní rybolov.

Průmysl a těžba

Průmysl a těžba vytváří asi 25 % HDP (2008) a zaměstnává 5 % obyvatel (1998). Rozhodující je těžba a zpracování fosfátů, Togo disponuje čtvrtými největšími nalezišti na světě. Od poloviny 90. let však docházelo k poklesu těžby této suroviny, do odvětví bude třeba silně investovat. Velké jsou také zásoby vápence, takže perspektivní je výroba cementu. Z dalších odvětví stojí za zmínku potravinářský (pivovar) a textilní průmysl.

Služby

Služby vytvářejí 35 % HDP (2008) a zaměstnávají 30 % populace (1998).

Zahraniční obchod

Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě pasivní, v roce 2008 měl export hodnotu 777 miliónů USD a import 1,541 miliard USD.

Export: reexport, fosfáty, bavlna, káva, kakao.

Obchodní partneři – export (2008): Ghana, Burkina, SRN, Jihoafrická republika, Benin, Indie, Brazílie, Belgie, Mali, Nizozemsko.

Import: stroje a zařízení, dopravní prostředky, potraviny, ropné produkty, spotřební zboží.

Obchodní partneři – import (2008): Čína, Nizozemsko, Francie, Indie, Thajsko.

Doprava

V zemi je 532 km železnic využívaných pro nákladní dopravu a asi 9 000 km silnic, z toho 2 500 km se zpevněným povrchem. V hlavním městě Lomé je mezinárodní letiště. Přístav v Lomé je velkým zdrojem financí pro státní pokladnu, protože slouží také vnitrozemským státům (Burkina, Mali, Niger).

Telekomunikace

Ani Togu se nevyhnul celosvětový boom telekomunikací a informačních technologií. Postupně stoupá počet uživatelů internetu (v roce 2005 jich bylo 300 000), prudce roste podíl mobilních telefonů, naopak je zaznamenáván pokles počtu pevných telefonních linek. Přes tento rozvoj je stupeň telefonizace v zemi stále nízký.

Města

• Lomé – hlavní (530 000 obyvatel)
• Sokodé (55 000 obyvatel)
• Kara (41 000 obyvatel)
• Kpalimé (31 000 obyvatel)

Externí odkazy

• Togo - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
• Togo (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Togo Country Report [online]. Gütersloh : Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of African Affairs. Background Note: Togo [online]. U.S. Department of State, 2011-07-15, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Togo [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Akkře. Souhrnná teritoriální informace: Togo [online]. Businessinfo.cz, 2008-11-12, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (česky) 
• DECALO, Samuel, a kol. Togo [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Souřadnice: 8° 15' S, 1° 11' V