Africká unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Africká unie (AU)
Hymna: Spojme se a oslavujme společně
Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství)
Úřední jazyky angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština

Některé členské státy používají jiné úřední jazyky.

Předseda Teodoro Obiang Nguema Mbasogo (Rovníková Guinea)
Plocha
 - celkem
1. na světě *
29 797 500 km²
Obyvatelstvo
 - celkem
 - Hustota zalidnění
3. na světě
850 000 000 (odhad 2005) *
25,7/km²
Vznik
 - OAJ
 - AU

25. května 1963
9. července, 2002
Měna členské země mají vlastní měny, některé jsou sdružené v oblastní měnové unie
Časové pásmo UTC -1 až UTC +4
Internetová doména země společná doména neexistuje
Telefonní předvolba Každý členský stát má vlastní předvolbu začínající na +2
* pokud vnímána jako jeden stát

Africká unie (AU) je nejrozsáhlejším projektem africké integrace. Je to mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Dějiny Africké unie

V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě. Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000. Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech. 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.

Instituce AU[editovat | editovat zdroj]

Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec AU, který zahrnuje devět orgánů:

Nové sídlo ve městě Addis Abeba

Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.

V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru. Do roku 2010 by měly vzniknout sbory sil rychlé reakce AU.

Rozpočet[editovat | editovat zdroj]

AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).

Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.

Členství[editovat | editovat zdroj]

Současná Africká unie má 54 členů. Jediným africkým státem stojícím mimo je Maroko, které AU bojkotuje kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), jež si samo nárokuje jako součást svého území.

Alžírsko Alžírsko
Angola Angola
Benin Benin
Botswana Botswana
Burundi Burundi
Burkina Faso Burkina Faso
Čad Čad
Demokratická republika Kongo Demokratická republika Kongo (dříve Zair)
Džibutsko Džibutsko
Egypt Egypt
Eritrea Eritrea
Etiopie Etiopie
Gabon Gabon

Gambie Gambie
Ghana Ghana
Guinea Guinea
Guinea-Bissau Guinea-Bissau
Jihoafrická republika Jihoafrická republika
Jižní Súdán Jižní Súdán
Kamerun Kamerun
Keňa Keňa
Komory Komory
Kapverdy Kapverdy
Kongo Kongo
Lesotho Lesotho
Libérie Libérie
Libye Libye

Madagaskar Madagaskar
Malawi Malawi
Mali Mali
Mauritánie Mauritánie
Mauricius Mauricius
Mosambik Mosambik
Namibie Namibie
Niger Niger
Nigérie Nigérie
Pobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny
Rovníková Guinea Rovníková Guinea
Rwanda Rwanda
Senegal Senegal
Seychely Seychely

Sierra Leone Sierra Leone
Somálsko Somálsko
Středoafrická republika Středoafrická republika
Súdán Súdán
Svatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Tomáš a Princův ostrov
Svazijsko Svazijsko
Tanzanie Tanzanie
Togo Togo
Tunisko Tunisko
Uganda Uganda
Zambie Zambie
Západní Sahara Západní Sahara
Zimbabwe Zimbabwe

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]