Súdán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Súdánská republika
جمهورية السودان
(Džumhúrijat al-Súdán)

vlajka

znak

Hymna: Nahnu Jund Allah Jund Al-watan

geografie

Hlavní město:

Chartúm (الخرطوم)

Rozloha:

2 505 810 km² (10. na světě)
z toho 5 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Kinyeti (3187 m n. m.)

Časové pásmo:

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

40 187 486 (30. na světě, odhad 2005)

Hustota zalidnění:

15 ob. / km² (195. na světě)

Jazyk:

arabština (úřední), domorodé jazyky, angličtina

Náboženství:

islám (70%), domorodá náboženství (25%), křesťanství (5%)

státní útvar

Státní zřízení:

republika

Vznik:

1. ledna 1956 (nezávislost na Velké Británii a Egyptě)

Prezident:

Umar al-Bašír

Měna:

súdánská libra (SDG)

mezinárodní identifikace

MPZ:

SUD

Telefonní předvolba:

+249

Národní TLD:

.sd

Mapa Súdánu

Súdán je největší africký stát, nacházející se na jih od Sahary částečně v oblasti Sahelu v Africe. Hraničí s Egyptem na severu; s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou na západě; s Demokratickou republikou Kongo, Ugandou a Keňou na jihu a s Etiopií, Eritreou a Rudým mořem na východě.

Obsah

1 Hospodářství
- 1.1 Těžba
- 1.2 Zemědělství
2 Geografie
3 Historie
4 Politická situace
5 Obyvatelé
6 Významná města
7 Odkazy
- 7.1 Související články

[editovat] Hospodářství

Súdán je méně rozvinutý zemědělský stát, patří k nejchudším státům světa. Súdán má ohromné zdroje nerostného bohatství, nejdůležitější je ropa. Ta se těží převážně na jihu země a ropovodem transportuje do přístavu Búr Súdán. Díky penězům z ropy lze očekávat postupné zvyšovaní nyní velice nízké životní úrovně obyvatel.

[editovat] Těžba

Z nerostných surovin se těží chróm, zlato a sůl. Na výrobě elektrické energie se více jako dvou třetin podílejí vodní elektrárny.

[editovat] Zemědělství

Zemědělství zaměstnává 80 % obyvatel, tvoří však jen 40 % HDP. Ze zemědělských plodin se pěstují cukrová třtina, sorgo, bavlna, pšenice, proso, podzemnice olejná, sezam, rýže, jamy, ovoce, datle a zelenina. Pro živočišnou výrobu jsou důležité skot, ovce, kozy, velbloudi, osli, drůbež a rybolov. Významná je těžba dřeva a produkce arabské gumy, ve které je největším světovým producentem. Kromě silniční a železniční dopravy se využívá splavných řek, především Nilu.

[editovat] Geografie

[editovat] Povrch

Značnou část súdánského povrchu zaujímá rozsáhlá rovina, která je dnem velké pánve Nilu. Na západě, východě a jihu je obklopena náhorními plošinami o průměrné nadmořské výšce 500 až 1 000 m.n.m. Na severovýchodě státu se rozkládá písčitokamenitá Núbijská poušť, která leží v nadmořské výšce 1 000 až 1 500 m.n.m. Na jihovýchodě a východě zasahují na území Súdánu výběžky Etiopské vysočiny. Na jihu vystupuje hora Kinyeti, měřící 3 187 m.n.m. Na severozápadě se rozkládá písčitá Libyjský poušť. Směrem k jihu přechází Libyjská poušť do vysočiny Dárfúru.

[editovat] Vodstvo

Všechny stálé řeky náleží povodí Nilu, který protéká Súdánem svým horním a středním tokem. Nil vzniká soutokem Bílého a Modrého Nilu u Chartúmu. Níže na svém toku přijímá řeku Atbata. Bílý Nil se rozlévá v období dešťů a vytváří rozsáhlé mělké jezero.

[editovat] Podnebí

Sever země má tropické pouštní podnebí, kdy červencová teplota se pohybuje okolo 35 °C (s maximy až kolem 50) a lednová okolo 24 °C. V jižní polovině země se projevuje rovníkové monzunové podnebí, má vlhké letní a suché zimní období. Množství srážek se zvyšuje od severu, kde je do 25 mm srážek, k jihu, kde je mezi 500 a 1 500 mm.

[editovat] Historie

Ve starověku bývala severní část Súdánu součástí Egypta. Ve 3. století se v zemi objevilo křesťanství, většího rozšíření však došel v 7. století islám.

V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta, nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové.

Prakticky hned po získání nezávislosti v roce 1956 začaly spory mezi vládnoucím arabským severem a černým jihem, které vedly k 17 let trvající občanské válce. Ta skončila v roce 1972 dohodou z Addis Abeby, která jižním oblastem poskytovala větší míru autonomie. Pro nedodržování smlouvy a násilné vyvlastňování půdy na jihu země se ovšem boje rozhořely znovu v roce 1983. Klíčovou roli v této druhé fázi sehrála Súdánská lidově osvobozenecká armáda. V roce 1989 se moci chopil generál Umar al-Bašír a vládne dodnes.

V roce 1991 se do země přesunul Usáma bin Ládin se svou organizací al-Kajdá a začal podporovat penězi i mocí vládnoucí garnituru. Ze země byl vypovězen v roce 1996, po tom, kdy letadla americké armády zaútočila na súdánskou chemickou továrnu, kde se údajně pokoušel vyrábět chemické zbraně.

Občanská válka s jihem skončila po v lednu 2005 podepsáním mírové smlouvy. 22 let trvající občanská válka má mimo jiné na kontě 1,9 miliónu mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíku a několik hladomorů.

V roce 2003 začalo povstání na západě v oblasti Dárfúr, které trvá dodnes.

[editovat] Politická situace

Politické regiony Súdánu

V zemi vládne autoritářský režim generála al-Bašíra. V roce 2005 byla v Nairobi podepsaná mírová smlouva s jihem obsahuje tyto hlavní body:

autonomie pro Jižní Súdán, v roce 2011 proběhne referendum o nezávislosti
Stažení vojáků SPLA ze severu a vládních vojáků z jihu
příjmy z vývozu ropy se rozdělí půl na půl mezi sever a jih
jih získá 30% podíl moci na centrální úrovní, 45% na jihu
o pokračovaní či nepokračování judisdikce islámského práva na jihu rozhodne zvolený parlament

Na západě země stále pokračuje konflikt v Dárfúru, světové pohoršení vzbuzují kruté činy arabských milicí vůči civilistům. Toto řádění není pod kontrolou centrální vlády, ta však také neusiluje o uklidnění situace.

[editovat] Obyvatelé

Černoši tvoří 52 % obyvatelstva, vládnoucí Arabové 39 %, berberové 6 %, zbytek pak cizinci. Arabové vyznávající islám žijí převážně na severu, černoši na jihu. Islám je základem zákonodárství a státním náboženstvím, na jihu však převládá animismus a křesťanství. Pouštní oblasti Súdánu jsou velmi řídce osídleny, proto průměrná hodnota osídlení dosahuje 15 osob na km².