1983

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987   ►   ►►

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

1983
Doprava 1983 v loďstvech 1983 v dopravě 1983 v letectví Kultura 1983 v hudbě Sport

Československo

• 4. ledna se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).
• březen - V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rokové hudby.
• 4. března - Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.
• 12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.
• 27. března – Orgány STB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu STB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.
• 21. – 26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs. Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování. Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
• 24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Persching 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
• 26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.
• 31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m3 zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.
• 18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.
• 25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety ).

Svět

• březen – v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše
• 10. dubna – Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů.
• 26. července – Jarmila Kratochvílová zaběhla v Mnichově dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut.
• 1. září – sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě.
• 25. října – Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států).
• Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí.
• Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev.
• Vojenský puč v Nigérii.

Věda a umění

• 10. a 11. října – Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše.
• 18. listopadu - Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci.
• Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet.
• Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři).
• Založena firma Borland.

Nobelova cena

• Ekonomie – Gerard Debreu (USA)
• Fyzika – Subrahmanyan Chandrasekhar a William Fowler (oba USA)
• Chemie – Bruce Merrifield (USA)
• Medicína – Barbara McClintocková (USA)
• Literatura – William Golding (Velká Británie)
• Mír – Lech Wałęsa (Polsko)

Narození

Demografický vývoj v Česku

1983
Střední stav obyvatel	10 322 823
Narození	138 132
Zemřelí	134 474
Přirozený přírůstek	2 957
Přírůstek stěhováním	2 383
Celkový přírůstek	5 340

Česko

• 8. ledna – Kateřina Krejčová, česká divadelní herečka
• 18. ledna – Jaroslav Kracík, český hokejista
• 1. února – Iveta Benešová, česká tenistka
• 11. března – Lukáš Krajíček, český hokejový hráč
• 7. června - Tomáš Micka, český hokejista
• 19. června – Tomáš Loutocký, fotograf
• 30. června – Lukáš Krenželok, český hokejista
• 31. července – Vítězslav Bílek, český hokejista
• 12. srpna – Jiří Novotný, český hokejový hráč
• 13. srpna – Aleš Hemský, český hokejový hráč
• 9. září – Jana Miartušová, česká pornomodelka a pornoherečka
• 1. listopadu – Václav Svěrkoš, český fotbalista
• 17. listopadu – Kateřina Kůrková, sportovní střelkyně
• 25. prosince – Alexandr Hylák, český hokejový brankář

Svět

• 1. ledna – Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
• 23. ledna – Nedá Ághá-Soltán, Íránka zastřelená v Teheránu během protestů proti výsledkům íránských prezidentských voleb († 20. června 2009)
• 7. února – Christian Klien, rakouský pilot formule 1
• 19. února – Mika Nakašima, japonská zpěvačka a herečka
• 3. dubna – Stephen Weiss, kanadský hokejista
• 15. dubna – Ilja Kovalčuk, ruský hokejista
• 1. června – Moustapha Salifou, tožský fotbalista
• 10. června – MakSim, ruská zpěvačka
• 14. září – Amy Winehouse, britská zpěvačka († 2011)
• 24. září – Layla Rivera, americkou pornoherečkou
• 18. listopadu – Jon Lech Johansen, norský spoluautor softwaru DeCSS

Úmrtí

Česko

• 22. ledna – Dana Medřická, česká herečka (* 11. července 1920)
• 15. března – Oldřich Nový, český herec (* 7. srpna 1899)
• 6. dubna – Miroslav Jiroušek, český matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903)
• 22. dubna – Antonín Modr, český hudební vědec a skladatel (* 17. května 1898)
• 8. května – Bohumír Halouzka, český varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 8. listopadu 1892)
• 13. května – Oldřich Palkovský, český hudební skladatel a pedagog (* 24. února 1907)
• 2. července – Vladimír Neff, český spisovatel (* 13. června 1909)
• 13. července – Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby (* 16. března 1922)
• 21. července – Radovan Richta, český sociolog a filosof (* 6. června 1924)
• 31. října – Miloslav Baláš, český spisovatel, historik a překladatel (* 22. října 1907)

Svět

• 27. ledna – Louis de Funès, francouzský herec a komik (* 31. července 1914)
• 25. února – Tennessee Williams, americký dramatik (* 26. března 1911)
• 19. dubna – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
• 17. června – Miron Białoszewski, polský básník (* 30. června 1922)
• 1. srpna – Ivan Luťanský, český herec (* 19. dubna 1953)
• 29. července – Luis Buñuel, španělský filmový režisér (* 22. února 1900)
• 25. prosince – Joan Miró, španělský malíř (* 20. dubna 1893)

Hlava státu

Evropa:

• Československo - prezident Gustáv Husák
• Vatikán - papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz - předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Vladimirovič Andropov
• Francie - prezident François Mitterrand
• Velká Británie
  • královna Alžběta II.
  • (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
• Spolková republika Německo
  • prezident Karl Cartens
  • (fakticky) kancléř Helmut Kohl
• Dánsko - královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos
• Nizozemsko – Beatrix

Ostatní:

• Čína
  • předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
  • předseda ČLR Li Sien-nien
• USA - prezident Ronald Reagan
• Kuba - předseda státní rady Fidel Castro Ruz

Sport

• Mistrovství světa v hokeji v NSR (Düsseldorf, Dortmund, Mnichov)
• 1. SSSR
• 2. ČSSR
• 3. Kanada