1972

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976   ►   ►►

1972 (MCMLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

1972
Doprava 1972 v loďstvech 1972 v dopravě 1972 v letectví Kultura 1972 v hudbě Sport

Československo

• Mezi toky řek Úpa a Metuje jižně od České Skalice v okrese Náchod ve Východočeském kraji byla dokončena a napuštěna vodní nádrž Rozkoš, která je pro svoji rozlohu přes 10 km² nazývána také jako „Východočeské moře“. Příprava stavby byla zahájena již v roce 1951, avšak po roce byla ukončena a opětovně se rozjela až v roce 1964. Je napájena přivaděčem vody z řeky Úpy pod Babiččiným údolím a duplicitním přivaděčem z Metuje, odtok je zajištěn prostřednictvím Rozkošského potoka do řeky Metuje v prostoru obce Velká Jesenice. Celkové náklady na výstavbu dosáhly bezmála 100 mil. Kčs.

• 1. ledna – Bylo výrazně rozšířeno území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. Ze Západoslovenského kraje, okr. Bratislava – vidiek byly připojeny Podunajské Biskupice, Vrakuňa, Devín, Devínská Nová Ves, Záhorská Bystrica, Čunovo, Jarovce a Rusovce. Bratislava tak dosáhla dnešního územního rozsahu.
• 27. ledna – V letadle Jugoslávských aerolinií (let JAT 367) na lince Stockholm – Bělehrad explodovala po 16. hodině nálož a stroj se zřítil do prostoru obce Srbská Kamenice v okrese Děčín. Na místě zahynulo 27 cestujících a členů posádky. Neštěstí přežila letuška Vesna Vulovićová, která se stala jedinou osobou na světě přeživší pád z výšky přes 10 km. K umístění nálože se přihlásila chorvatská organizace národního odporu Ustaša.
• 7. – 22. dubna – V Praze se konalo Mistrovství světa v ledním hokeji, na němž mužstvo Československa získalo zlatou medaili.
• 18. dubna – Únosci Karel Doležal a Antonín Lerch se zmocnili letadla Slovair na lince Praha – Mariánské Lázně a pod pohrůžkou zastřelení a odpálení výbušniny donutili piloty letadla změnit směr letu do Norimberka. Během únosu postřelil Karel Doležal prvního z pilotů. Po přistání v Norimberku se cestující i členové posádky vrátili zpět do Československa, únosci byli v Německu odsouzeni k 7 letům odnětí svobody a později získali v NSR politický azyl.
• 3. května – V Otrokovicích na Zlínsku byla při příležitosti výročí osvobození města Rudou armádou otevřena nová pneumatikárna n. p. Rudý říjen. Závod, který vznikl na ploše 13 ha, měl mít dostatečnou kapacitu pro zásobování Československa kvalitními, tehdy nedostatkovými pneumatikami. Slavnostního otevření se při příležitosti své návštěvy Jihomoravského kraje zúčastnil také generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák.
• 31. května – 1. června – Na zámku na Dobříši byl ustaven prorežimně orientovaný Svaz českých spisovatelů. Do jeho čela byl jmenován Jan Kozák.
• 8. června – Skupina 10 lidí ve snaze emigrovat do západního Německa unesla letadlo na lince Mariánské Lázně - Praha. Při únosu jeden z pachatelů zastřelil kapitána letadla Ján Mičicu. Skupina si poté hrubým násilím na druhém pilotovi vynutila přistání ve Weidenu. Mimořádná brutalita činu vyvolala opovržení i v západních zemích. Německé úřady všechny účastníky zatkly, hlavní organizátor a vrah Lubomír Adamica se 14. ledna 1973 oběsil ve vazbě, ostatní byli v prosinci 1973 německým soudem odsouzeni k 5 - 12 letům vězení.
• červenec – srpen – Probíhaly soudní procesy se 47 představiteli domácí opozice, kteří byli dohromady odsouzeni k 118 letům odnětí svobody.
• 26. srpna – V Bratislavě byl při příležitosti blížícího se výročí SNP uveden do provozu Most Slovenského národního povstání, který se stal významnou dominantou města. Otevření se zúčastnil také generální tajemník ÚV KSČ, bratislavský rodák, Gustáv Husák spolu s nejvyššími představiteli Komunistické strany Slovenska. Součástí architektonicky hodnotného mostu je vyhlídková kavárna umístěná na vrcholu pylonu mostu ve výšce 85 m nad úrovní vozovky. Po mostě je vedena významná čtyřproudová silniční komunikace spojující centrum Bratislavy s největším sídlištěm v Petržalce.
• 12. – 16. září – Na území ČSSR proběhlo vojenské cvičení armád států Varšavské smlouvy pod názvem Štít 72.
• 27. – 30. září – Na 1. sjezdu SSM v Praze byl kladen zvýšený důraz na aktivní zapojení mládeže do pomoci národnímu hospodářství.
• 5. října – V New Yorku se uskutečnilo první kolo jednání o československo – amerických vztazích, které vedli ministři zahraničí ČSSR a USA – Bohuslav Chňoupek a William Rogers.
• 16. října – Po 36 letech byl ukončen provoz nejstarší trolejbusové sítě Československa v Praze. Důvodem bylo naplňování nové koncepce pražské MHD, která počítala s páteřním systémem metra doplněným zejména autobusovou dopravou. Argumentem pro zrušení byla také zastaralost sítě a tehdy ještě levná sovětská nafta, která ekonomicky zvýhodňovala autobusovou doprava. Poslední trolejbus dojezdil na lince 51 od Strahovského stadionu přes Karlovo náměstí na Orionku.
• 24. října – V Jaslovských Bohunicích, okr. Trnava na západním Slovensku byla zprovozněna první jaderné elektrárna v ČSSR. Jednalo se o experimentální reaktor označovaný A1 vyrobený ve spolupráci ČSSR a SSSR. Palivem reaktoru byl kovový uran, moderátorem štěpné reakce těžká voda a chladícím médiem oxid uhličitý. Budování jaderné elektrárny trvalo více než 14 let – od srpna 1958.
• 13. – 14. prosince – Federální shromáždění přijalo zákon o zvýšení přídavků na děti a zavedení novomanželských půjček. Zároveň došlo k razantnímu nárůstu bytové výstavby. Jednalo se o úspěšná populační opatření – v následujících letech byla zaznamenána rekordní porodnost – vrcholu dosáhla v roce 1974, kdy se na území České socialistické republiky narodilo přes 195 tisíc dětí.

Svět

• 1. ledna – Kurt Waldheim se stal generálním tajemníkem OSN
• 4. ledna – Za 395 dolarů se začala prodávat první vědecká kalkulačka HP-35 značky Hewlett-Packard
• 7. ledna – Při havárii letadla společnosti Iberian Airlines na ostrově Ibiza zahyne 104 cestujících
• 9. ledna – V Hongkongu zničil požár loď RMS Queen Elizabeth
• 13. ledna – Při vojenském převratu v Ghaně je svržen premiér Kofi Abrefa Busia
• 14. ledna – V Dánsku nastupuje na trůn královna Markéta II.
• 20. ledna – Pákistánský prezident Zulfikár Alí Bhutto oznámil začátek budování jaderného programu
• 25. ledna – První afroameričanka Shirley Chisholm ohlásila kandidaturu na prezidentku USA
• 30. ledna – Pákistán vystoupil z Commonwealthu. (Znovu vstoupil v roce 1989.)
• 31. ledna – Na nepálský trůn nastoupil král Biréndra
• 3. února – Začaly zimní olympijské hry v Sapporu, poprvé v Asii
• 5. února – Americké letecké společnosti zahajují povinné kontroly cestujících i zavazadel
• 15. února – V Ekvádoru byl sesazen prezident José María Velasco Ibarra
• 17. února – Počet vyrobených modelů Volkswagen Brouk dosáhl 15 007 034, tedy více, než Ford model T
• 18. února – V Kalifornii byl zrušen trest smrti
• 21. února – Sovětská bezpilotní meziplanetární sonda Luna 20 přistála na Měsíci
• 21. února – Prezident USA Richard Nixon zahájil osmidenní návštěvu Číny, při které se setkal s Mao Ce-tungem
• 22. února – Dopravní letadlo Lufthansy bylo uneseno a zadržováno v Adenu. Za pasažéry je zaplaceno výkupné 16 000 000 marek.
• 23. února – Levicová aktivistka Angela Davisová byla propuštěna z vězení
• 26. února – Sonda Luna 20 přistála na zemi a přivezla 55 g měsíční půdy
• 1. března – Římský klub vydává zprávu Meze růstu
• 2. března – Pioneer 10 odstartoval k Jupiteru
• 2. března – Jean-Bédel Bokassa se stal prezidentem Středoafrické republiky
• 26. března – Pod lavinou na hoře Fudži zahynulo 19 horolezců
• 10. dubna – V íránské provincii Fárs zahynulo okolo 5 000 lidí při zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy stupnice
• 16. dubna – Odstartovala loď Apollo 16
• 5. května – Při havárii letadla společnosti Alitalia zahynulo u Palerma 115 lidí
• 7. května – Parlamentní volby v Itálii
• 13. května – Při požáru nočního klubu v Osace zahynulo 115 lidí
• 15. května – Okinawa se po 27 letech okupace USA vrátila Japonsku
• 22. května – Podle nové ústavy se Cejlon přejmenoval na Srí Lanku
• 26. května – Richard Nixon s Leonidem Iljičem Brežněvem v Moskvě podepsali Smlouvu o antibalistických raketách
• 26. května – V Novém Jižním Walesu je založen národní park Willandra
• 1. června – Znárodnění iráckého ropného průmyslu
• 1. června – Nabyla platnost SALT I.
• 15. června – 200 km západně od Galapág se po útoku kosatek dravých potopila jachta Lucette
• 17. června – Počátek aféry Watergate - 5 mužů bylo zatčeno v sídle Demokratické strany ve Washingtonu
• 18. června – Při nehodě letadla Hawker Siddeley Trident v Londýně zemřelo 118 lidí
• 26. června – Kuba se stala členem RVHP
• 18. července – Anwar Sadat odesílá 20 000 sovětských poradců z Egypta
• 21. července – Krvavý pátek - Irská republikánská armáda nechala v Belfastu explodovat 22 bomb a zabila 9 lidí a 130 zranila
• 22. července – Veněra 8 přistála na Venuši
• 23. července – USA vypustily družici Landsat 1, která byla určena k podrobnému snímkování Země
• 12. srpna – Poslední vojenské jednotky USA byly staženy z Vietnamu
• 14. srpna – Při havárii dopravního letadla Iljušin v Berlíně zemřelo 156 cestujících
• 16. srpna – Pokud o státní převrat v Maroku
• 26. srpna – Začaly letní olympijské hry v Mnichově
• 5. září – Mnichovský masakr - arabskou teroristickou skupinou Černé září bylo v Mnichově zastřeleno 11 izraelských sportovců
• 14. září – Západní Německo a Polsko obnovují diplomatické vztahy
• 18. září – Bylo dáno do provozu metro v Sao Paulu
• 26. září – V Norsku se 56% občanů odmítlo v referendu stát členem Evropského hospodářského společenství
• 30. září – Byl otevřen most na ostrov Öland
• 2. října – Dánsko s Grónskem se bez Faerských ostrovů stalo členem Evropského hospodářského společenství
• 13. října – Při nehodě letadla Iljušin II-62 zemřelo v Moskvě 176 cestujících
• 13. října – Let Fuerza Aérea Uruguaya 571 - Uruguayské letadlo se zřítilo v Andách a 16 cestujících přežívalo 72 dnů při čekání na pomoc. Kvůli přežití se uchýlili ke kanibalismu.
• 16. října – Demokratický kongresman Hale Boggs se s letadlem ztratil nad Aljaškou a přes důkladné pátrání nebyl nikdy nalezen
• 17. října – Královna Alžběta II. navštívila Jugoslávii
• 25. října – Do FBI jsou jako agenti poprvé přijímány ženy
• 28. října – Poprvé vzlétl Airbus A300
• 29. října – Teroristická skupina Černé září unesla Boeing 727 společnosti Lufthansa a požadovala propuštění tří teroristů, kteří se podíleli na Mnichovském masakru
• 7. listopadu – V amerických prezidentských volbách Richard Nixon porazil demokratického kandidáta George McGoverna. K volbám přišlo 55% voličů - nejméně od roku 1948.
• 28. listopadu – Ve Francii byl naposled vykonán trest smrti
• 3. prosince – Při nehodě letadla na ostrově Tenerife zemřelo 165 cestujících
• 5. prosince – Australským premiérem se stal Gough Whitlam a jako první krok ve funkci nařídil stáhnout všechny australské pracovníky z vietnamské války.
• 14. prosince – Apollo 17 - Eugene Cernan se jako poslední člověk ve 20. století prochází po povrchu Měsíce
• 14. prosince – Willy Brandt je podruhé zvolen německým kancléřem
• 16. prosince – Portugalská armáda zabila 400 domorodců v mosambickém Tete
• 19. prosince – Apollo 17 přistálo na Zemi
• 23. prosince – Při zemětřesení v nikaragujské Managui zemřelo 5 000-12 000 lidí
• 24. prosince – Švédský premiér Olof Palme přirovnal bombardování severní Vietnamu k nacistickým masakrům. USA přerušili diplomatické styky se Švédskem.

• Založena společnost SAP.
• Zákaz DDT v USA.
• V Sierra Leone nalezen diamant Hvězda Sierry Leone.
• Vyvinutí zbraně Ingram MAC-10
• Grónsko a Dánsko se staly členy Evropského společenství.
• V Maastrichtu bylo uvedeno do provozu první mezinárodní středisko řízení horního letového provozu (UAC, Upper Area Control Centre).
• Mezinárodní rok knihy (International year of the book).
• Zahájen vývoj ICBM LGM-118 Peacekeeper.

Vědy a umění

• 7. – 19. prosince – Poslední let programu Apollo, Apollo 17 úspěšně přistává na Měsíci a vrací se zpět na Zemi.
• ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Protocol). Zahájení používání elektronické pošty, zaveden zavináč.
• Publikována studie Meze růstu.

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - John Bardeen, Leon Neil Cooper, John Robert Schrieffer
• Nobelova cena za chemii - Christian B. Anfinsen, Stanford Moore, William H. Stein
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Gerald M. Edelman, Rodney R. Porter
• Nobelova cena za literaturu - Heinrich Böll
• Nobelova cena míru - (Cena neudělena, finanční část vložena do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)
• Nobelova cena za ekonomii - Kenneth J. Arrow, John R. Hicks

Narození

Demografický vývoj v Česku

1972
Střední stav obyvatel	9 868 379
Narození	164 744
Zemřelí	119 205
Přirozený přírůstek	44 456
Přírůstek stěhováním	2 884
Celkový přírůstek	47 340

Československo

• 12. ledna – Radim Jančura, český podnikatel, majitel firmy Student Agency
• 15. února – Jaromír Jágr, český hokejista
• 18. února – Vendula Svobodová, prezidentka nadace Kapka naděje
• 15. března – Jan Holna, český architekt
• 17. března – Markéta Hrubešová, česká herečka
• 18. března – David Macháček, český architekt
• 30. března – Karel Poborský, český fotbalista
• 31. března – Žaneta Fuchsová, český dětská herečka
• 8. dubna – Sabina Laurinová, česká herečka
• 14. dubna – Roman Vojtek, český herec
• 21. dubna – Stano Šimor, český skladatel a hudební producent
• 27. dubna – Lenka Vlasáková, česká herečka
• 11. května – Tomáš Dvořák, český atlet, vícebojař
• 11. května – Jiří Vejdělek, český režisér
• 18. května – Sabina Remundová, česká herečka
• 24. května – Viktor Ujčík, český hokejista
• 8. června – Jaroslav Rudiš, český spisovatel
• 25. června – Sajf al-Islám Kaddáfí, de facto premiér libyjské džamáhíríje
• 4. července – Tomio Okamura, český podnikatel a politik
• 20. července – Jozef Stümpel, slovenský hokejista
• 26. července – Saša Rašilov mladší, český herec
• 28. července – Alena Antalová, slovenská herečka
• 18. srpna - Petra Špindlerová, česká herečka
• 29. srpna – Radek Bejbl, český fotbalista
• 30. srpna – Pavel Nedvěd, český fotbalista
• 3. září – Martin Straka, český hokejista
• 10. října – Nguyen Phuong Thao, vietnamská fotografka působící v Česku
• 7. prosince – Dara Rolins, slovenská zpěvačka
• 8. prosince – Pavel Vostřák, český hokejista
• 15. prosince – Ester Janečková, česká herečka a moderátorka

Svět

• 17. února – Taylor Hawkins, americký hudebník
• 17. února – Billie Joe Armstrong, zpěvák a kytarista skupiny Green Day
• 3. dubna – Jennie Garth, americká filmová herečka a režisérka
• 21. dubna – Severina Vučković, chorvatská zpěvačka
• 5. května – Devin Townsend, kanadský hudebník a producent
• 2. červen – Wentworth Miller, americký herec
• 28. červen – Ngô Bảo Châu, vietnamský matematik
• 1. srpna - Thomas Woods, americký historik
• 3. srpna – Sandis Ozolinš, lotyšský hokejista
• 6. září – China Miéville, britský spisovatel fantasy
• 21. září – Liam Gallagher, britský hudebník, člen skupiny Oasis
• 16. října – Darius Kasparaitis, ruský hokejista
• 17. října – Eminem, americký hip hopový zpěvák
• 26. listopadu – Chris Osgood, kanadský hokejový brankář
• 1. prosince – Norbert Wójtowicz, polský historik a římskokatolický teolog
• 10. prosince – Brian Molko, zpěvák a kytarista skupiny Placebo
• 25. prosince – Adam Wielomski, polský publicista

Úmrtí

Česko

• 6. ledna – Karel Bakeš, stavební inženýr, spisovatel a překladatel (* 12. ledna 1888)
• 13. ledna – František Čáp, český režisér (* 7. prosince 1913)
• 26. ledna – František Smolík, český herec (* 23. ledna 1891)
• 9. února – Ludvík Krejčí, český generál (* 17. srpna 1890)
• 7. března – Jan Weiss, český spisovatel (* 10. května 1892)
• 17. března – Karel Balling (skladatel), český hudební skladatel (* 17. prosince 1889)
• 20. března – Albert Pek, český folklorista, dirigent a hudební skladatel (* 21. října 1893)
• 16. dubna – Rudolf Deyl starší, český herec (* 6. dubna 1876)
• 23. května – Kamil Bednář, český básník a překladatel (* 4. července 1912)
• 10. června – Josef Hlouch, 9. biskup českobudějovický (* 26. března 1902)
• 26. července – Karel Husárek, československý divizní generál (* 31. ledna 1893)
• 20. srpna - Drahomír Kolder, československý politik (* 29. prosince 1925)
• 10. září – Vojtěch Bořivoj Aim, český hudební skladatel (* 13. dubna 1886)
• 18. září – Bohuslav Fuchs, český architekt (* 24. března 1895)
• 17. října – František Gel, český novinář (* 18. září 1901)
• 3. listopadu – Ladislav Hosák, český historik (* 5. června 1898)
• 5. listopadu – Lubor Bárta, český hudební skladatel (* 8. srpna 1928)
• 21. listopadu – Karel Hába, český hudební skladatel, sbormistr, violista a pedagog (* 21. května 1898)
• 31. prosince – Josef Toman, český nevidomý klavírista, varhaník a hudební skladatel (* 15. dubna 1894)

Svět

• 27. března – M. C. Escher, nizozemský umělec (* 17. června 1898)
• 16. dubna – Jasunari Kawabata, japonský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 14. června 1899)
• 28. května – Eduard VIII., britský panovník (* 23. června 1894)
• 12. června – Saul Alinsky, americký organizátor občanské společnosti a teoretik aktivismu (* 30. ledna 1909)
• 26. června – Alfréd Piffl, český architekt (* 13. června 1907)
• 10. října – Kenneth Essex Edgeworth, irský astronom (* 26. února 1880)
• 26. října – Igor Sikorskij, letecký konstruktér (* 25. května 1889)
• 12. listopadu – Rudolf Friml, americký pianista a skladatel českého původu (* 2. prosince 1879
• 23. prosince – Andrej Nikolajevič Tupolev, sovětský letecký konstruktér (* 10. listopadu 1888)
• 26. prosince – Harry S. Truman, 33. americký prezident (* 8. května 1884)

Hlavy států

Evropa:

• Československo - prezident Ludvík Svoboda
• SFR Jugoslávie - Josip Broz Tito
• Bulharská LR - Todor Živkov
• Maďarská lidová republika - János Kádár (generální tajemník MSDS)
• Rumunsko - Nicolae Ceaușescu
• Rakousko - Franz Jonas
• NDR - Erich Honecker (Generální tajemník SED)
  • Willi Stoph (předseda státní rady)
• NSR
  • Willy Brandt (kancléř)
  • Gustav Heinemann (prezident)
• Polská lidová republika
  • Edward Gierek
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie - prezident Georges Pompidou
• Španělsko - Francisco Franco
• Dánsko
  • král Frederik IX.
  • královna Markéta II.

Vatikán - papež Pavel VI.

Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína - (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• USA - prezident Richard Nixon
• OSN/UN - Kurt Waldheim