Galapágy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Galapágy
Světové dědictví
Galapagos Islands topographic map-de.svg
Smluvní stát Ekvádor Ekvádor
Souřadnice:
Typ přírodní dědictví
Kritérium vii, viii, ix, x
Odkaz 1 (anglicky)
Oblast Latinská Amerika a Karibik
Zařazení do seznamu
Zařazení 1978 (2. zasedání)
Změny 2001

Galapágy (španělsky Islas Galápagos), oficiálně Galápagos archipelago (tj. Galapážské souostroví) je název ekvádorského souostroví 18 sopečných ostrovů ve východní části Tichého oceánu asi 1000 km západně od pobřeží Ekvádoru. Jsou proslulé pouze na těchto ostrovech žijícími, zvláštními druhy zvířat, např. prehistoricky vyhlížejícími ještěry a obřími suchozemskými želvami. Galapágy jsou jediným místem na světě, kde se tučňáci vyskytují na severní polokouli. Jde o druh tučňák galapážský (Spheniscus mendiculus). Nejznámější jsou ostrovy Isabela, San Cristóbal, Santiago, Santa María a Santa Cruz.

Galapágy se nacházejí po obou stranách rovníku. Ten přetíná severní část největšího ostrova Isabela. Souostroví má rozlohu 7 844 km² a tvoří jednu z ekvádorských provincií. Hlavní město je Puerto Baquerizo Moreno na ostrově San Cristóbal. Galapágy jsou velmi řídce osídleny, celkový počet obyvatel je asi 31 tisíc. Nejlidnatějším městem je Puerto Ayora na ostrově Santa Cruz se zhruba 10 000 obyvateli.

Galápago značí želvu – název znamená tedy něco jako „želví ostrovy“, na některých ekvádorských mapách lze nalézt pojmenování Arcipiélago de Colón.

Souostroví je tvořené z kuželů mladých sopek. Některé jsou činné dodnes. Na největším ostrově Isabela ční nejvyšší hora, sopka Wolf s 1 646 m n. m. Jejím kráterem prochází rovník. Ostrovy mají většinou suché klima. Mají černý povrch z lávových skal. Částečně zalesněné jsou pouze vrcholy sopek. První ostrovy Galapág byly vytvořeny z čedičové lávy při podmořských erupcích, přibližně před 5,5 miliony let. Podle nejnovějších poznatků se ostrovy každým rokem vzdalují od pevninského Ekvádoru 7 cm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Galapágy objevil Tomáš z Berlanga 10. března 1535 při plavbě z Panamy do Peru. V té době nebyly ostrovy obydlené. Poprvé se souostroví objevilo v námořních mapách až roku 1570. V 17.18. století používaly ostrovy pouze piráti a různí cestovatelé k doplňování zásob vody. Až do roku 1832 nepatřily ostrovy nikomu, pak je anektoval Ekvádor.

V roce 1835 na ostrovech přistál s výzkumnou lodí HMS Beagle britský přírodovědec Charles Darwin. Strávil zde 5 týdnů pozorováním živočichů. Mezi jeho životopisci panuje obecná shoda v tom, že právě na základě výsledků těchto pozorování začal Darwin formulovat své proslulé teorie, jejichž výsledkem bylo později vydání i práce O původu druhů.

Ostrovy jsou pro svou jedinečnou faunu od roku 1934 jedním velkým národním parkem. V roce 1978 byly Galapágy zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.

Přehled ostrovů[editovat | editovat zdroj]

Souostroví zahrnuje 18 ostrovů o rozloze větší než 1 km² a desítky menších ostrůvků, útesů a skalisek.

  1. Isabela (4588 km²)
  2. Santa Cruz (986 km²)
  3. Fernandina (642 km²)
  4. Santiago (585 km²)
  5. San Cristóbal (558 km²)
  6. Floreana (130 km²)
  7. Marchena (173 km²)
  8. Española (60 km²)
  9. Pinta (59 km²)
  10. Santa Fe (24 km²)
  11. Pinzón (18 km²)
  12. Genovesa (14 km²)
  13. Rábida (5 km²)
  14. Seymour Norte (2 km²)
  15. Wolf (1 km²)
  16. Tortuga (1 km²)
  17. Bartolomé (1 km²)
  18. Darwin (1 km²)

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Vzhlepem ke své izolovanosti a vzdálenosti od jihoamerické pevniny se na souostroví vytvořily mnohé endemické druhy fauny, např.:

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]