Želva sloní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Želva sloní

Geochelone nigra porteri
Geochelone nigra porteri
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: želvy (Testudines)
Podřád: skrytohrdlí (Cryptodira)
Čeleď: želvovití (Testudinidae)
Rod: želva (Chelonoidis)
Binomické jméno
Geochelone nigra
(Quoy & Gaimard, 1824)

Želva sloní (Geochelone nigra) je spolu se želvou obrovskou největší žijící pozemní druh želvy.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Chelonoidis nigra Harlan, 1827

Popis[editovat | editovat zdroj]

Želva sloní může být až 1,2 m dlouhá a dosahuje hmotnosti 200 kg. Tvar krunýře se liší podle poddruhu želvy: některé mají krunýř sedlovitý a v přední části klenutý, což jim umožňuje zvednout hlavu a dosáhnout tak i na vyšší zdroje potravy, jiné mají krunýř klenutý a živí se nižšími rostlinami. Vždy je černě zbarvený. Končetiny jsou robustní, s krátkými prsty.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je to endemit souostroví Galapágy. Toto souostroví je sopečného původu. Želvy tak žijí na velmi úrodné půdě, zároveň ale také na černém sopečném popelu, který je vysoce výhřevný.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Většinu života tráví pastvou v malých skupinách a vyhříváním se v loužích nebo válením v bahně. V období rozmnožování se samci stávají teritoriální a hledají partnerky. Technika zásnub je u samců želv sloních nekompromisní. Jakmile samec vyhledá příhodnou samici, vnutí ji drsně podřízené postavení, kouše a štípe ji do nohou, aby ji přinutil k nehybnosti. Potom se vysune na její hřbet a páří se s ní.

Jsou vejcorodé, samice vyhrabávají v zemi jámy, kam pak kladou vejce.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Přestože některé želvy sloní žijí zaručeně déle než 100 let, druh je z hlediska ochrany zranitelný ve své existenci. Tyto želvy jsou ohrožovány hlavně v mladém věku introdukovanými zvířaty, například potkany, kočkami a potravní konkurencí v podobě koz a dobytka.

Od roku 1965 se snaží výzkumná stanice Charlese Darwina (Charles Darwin Research Station) na základě programu a repatriace želv sloních pozvednout jejich upadávající populaci. Do března roku 2000 bylo vypuštěno do přírody 1000 želv sloních.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Želva sloní pinzónská (G. nigra ephippium) v pražské Zoo
  • G. nigra abingdoni (Gunther, 1877)
  • G. nigra becki (Rothschild, 1901)
  • G. nigra darwini (Van Denburgh, 1907)
  • G. nigra ephippium (Gunther, 1845)
  • G. nigra galapagoensis (Baur, 1889) †
  • G. nigra guntheri (Baur, 1889)
  • G. nigra hoodensis (Van Denburgh, 1907)
  • G. nigra chathamensis (Van Denburgh, 1907)
  • G. nigra micropyes (Gunther, 1875)
  • G. nigra nigra (Harlan, 1827)
  • G. nigra phantastica (Van Denburgh, 1907)
  • G. nigra porteri (Rothschild, 1903)
  • G. nigra vandenburghi (de Sola, 1930)

V zoo[editovat | editovat zdroj]

Želvu sloní v Česku chová Zoologická zahrada Praha, v pavilonu Velké želvy. Nalézá se tam Želva sloní santacruzská, Želva sloní pinzónská a také Želva obrovská.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]