Fudži
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hora Fudži 富士山 (Fudžisan) |
|
|---|---|
 |
|
| Pohled na horu Fudži za úsvitu od jezera Kawaguči |
|
| Pohoří | |
| Vrchol | 3776 m |
| Světadíl | Asie |
| Státy |  Japonsko |
| Prvovýstup | neznámý mnich v roce 663 |
| Erupce | 1707 |
Fudži (japonsky: 富士山; Fudži-san) je nejvyšší hora Japonska. Rozkládá se na hranici mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši na západ od Tokia, z kterého je za jasného počasí viditelná. Hora stojí osamoceně uprostřed nížin při tichomořském pobřeží ostrova Honšú.
Obsah |
[editovat] Sopka
Sopka vznikala opakovaným vyvrhováním lávy a popela a jedná se tedy o stratovulkán. V současnosti je Fudži považována za aktivní sopku s malou pravděpodobností erupce. Prvním dochovaným záznamem o erupci je z roku 800 př.n.l. Od té doby jich proběhlo několik. Posledním zaznamenaným výbuchem byla tzv. erupce Hóei v roce 1707, kdy město Edo (dnešní Tokio) vzdálené 100 kilometrů pokryla vrstva popela.
Kráter (Nai-in) má šířku kolem 700 metrů. Okraj sopečného kráteru má přibližně kruhový tvar z kterého vyrůstá šest výstupků zvaných „šest okvětních plátků Fudži“. Tyto výstupky vytvářejí dojem hrbolatého vrcholu.
[editovat] Geografie
Po většinu roku je její elegantní kuželovitý vrchol pokrytý sněhem. Obvod hory na úpatí je 125 km. Kolem hory Fudži leží pět jezer: Kawaguči, Jamanaka, Sai, Motosu a Šódži. Jezera se nalézají uprostřed lesů a jsou propojená potůčky a vodopády.
[editovat] Turismus
Do roku 1868 byl přístup na vrchol hory povolen jen mužům. Nejvhodnějším obdobím pro výstup na Fudži je od 1. července do 27. srpna, kdy jsou otevřeny turistické chaty a ostatní zařízení. K vrcholu se dá vyjít některou z 6 upravených cest. Každý rok navštíví horu asi 200 000 lidí, z nichž 30 % tvoří cizinci. Fudži je spolu s nedalekým pobřežím součástí národního parku, který ročně navštíví až 80 mil. návštěvníků.
[editovat] Příroda
V nejnižžším patře mezi modřínovými a smrkovými lesy můžeme nalézt také třešně a azalky. V horních svazích se potom drží již jen odolnější křoviny a trávy. V srpnu se na zasněženém vrcholu pohybují teploty kolem 6°C.
[editovat] Název
Fudžisan je někdy na „Západě“ označován jako Fudžijama, protože jedno z možných čtení znaku 山 (hora) je „jama“. Ovšem Japonci toto označení považují za zastaralé. Další zastaralé nebo básnické japonské názvy hory Fudži jsou: Fudži-no-Jama (ふじの山, Fudžijská hora), Fudži-no-Takane (ふじの高嶺, Vysoký vrchol Fudži), Fujó-hó (芙蓉峰, Lotosový vrchol) a Fu-gaku (富岳 nebo 富嶽, první znak z 富士, Fudži a 岳, hora).
[editovat] Náboženství
Původní obyvatelé Japonska - národ Ainu, uctívali horu jako posvátnou. Hora je posvátná také pro vyznavače šintóismu a buddhisty. Existuje také náboženská sekta Fudži-ko (Společenství Fudži), která se zasvěcuje přímo a jenom této hoře. Vznikla v roce 1558 a dodnes je v ní mnoho členů.
[editovat] Umění
Hora Fudži je světoznámým symbolem Japonska a je často zobrazována na uměleckých dílech a fotografiích. Nejznámějším dílem zabývajícím se horou je mistrovské dílo malíře ukijo-e Kacušiky Hokusaie 36 pohledů na horu Fudži. Někteří budhističtí malíři zobrazovali často pohled na jezero Kawaguči, v jehož hladině se hora Fudži zrdcadlí.
Tradiční barvou používanou při zobrazování hory Fudži je modrá.
[editovat] Zajímavosti
- Mount Taranaki ležící na Novém Zélandě je z některých úhlů tak podobná hoře Fudži, že byla použita jako její zástupce v několika filmech např. v Posledním samuraji.
- Volcán Osorno v jižním Chile je také velmi podobný hoře Fudži.
