Apollo 16

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Apollo 16
Znak
Apollo-16-LOGO.png
Údaje o lodi
COSPAR 1970-029A
Hmotnost CSM 30 369 kg;
LM 16 456 kg
Údaje o letu
Volací znak Velitelský modul: Casper
Lunární modul: Orion
Členů posádky 3
Datum startu 16. dubna 1972 17:54:00 UTC
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko
Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa LC 39A
Nosná raketa Saturn V SA-511
Délka letu 265 h 51 min 5 s
Počet oběhů Měsíce 64
Čas na dráze kolem Měsíce 125 h 49 min 32,59 s
Přistání na Měsíci 21. dubna 1972 02:23:35 UTC
8° 58' 22,84" N - 15° 30' 0,68" E (Descartes Highlands)
Čas na povrchu 71 h 2 min 13 s
Procházky po povrchu 1. 7 h 11 min 2 s
2. 7 h 23 min 9 s
3. 5 h 40 min 3 s
Celkem: 20 h 14 min 14 s
Hmotnost vzorků 95, 71 kg
Datum přistání 27. dubna 1972 19:45:05 UTC
0° 43' j.š. - 156° 13' z.d.
Fotografie posádky
Portrét posádky Apolla 16 (zleva: Mattingly, Young a Duke)
Portrét posádky Apolla 16 (zleva: Mattingly, Young a Duke)
Navigace
Předcházející Následující
Apollo 15 Apollo 17

Apollo 16, desátý americký pilotovaný let v programu Apollo, byl pátým (a předposledním), kdy lidé ve 20. století přistáli na Měsíci. Byl také 42. letem kosmonautů z naší planety. Byl katalogizován v COSPARu s označením 1972-031A.[1]

Start[editovat | editovat zdroj]

Apollo 16 odstartovalo k Měsíci 16. dubna 1972 z mysu Canaveral na Floridě.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

(v závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise).

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Po odletu z oběžné dráhy Země loď odletěla na oběžnou dráhu Měsíce, kam dospěla po třech dnech. Následovalo navedení na dráhu, na které zůstala kroužit samotná loď Casper s Mattinglym, kdežto lunární modul Orion přistál 21. dubna na povrchu Měsíce, v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes. Před nimi na povrch Měsíce dopadl poslední stupeň nosné rakety Saturn. Po 14 hodinách po přistání oba kosmonauti vyrazili na první procházku. Nejdříve vyložili vozítko Rover, následovala instalace malého dalekohledu s kamerou, vztyčení vlajky, instalace laboratoře ALSEP. Pak odjeli Roverem na plánované místo sběru vzorků, kde se asi hodinu zabývali geologií. Pak důkladně vyzkoušeli jízdní vlastnosti Roveru. V podobném duchu byly i další dvě procházky a vyjížďky. Byl při nich dosažen rychlostní rekord Roveru 17 km/h.

Rover při odletu z Měsíce 24. dubna zanechali se zapnutou kamerou pro přímý televizní přenos pro diváky na Zemi na místě. S mateřskou lodí se spojili po dvou hodinách. Oproti předchozím letům z technických důvodů nezůstali kroužit po orbitální dráze Měsíce. Pro chybu v nastavení se nepodařilo navést LM na povrch Měsíce. Vypustili malou družici, ale i ta nedosáhla plánované výšky oběhů, a proto zanikla předčasně po 30 dnech (plán byl rok). Dne 25. dubna odstartovali z orbity u Měsíce zpět k Zemi. Po cestě Mattingly vystoupil z lodi (výstup EVA), aby přinesl kazety s filmovým a biologickým materiálem.

Závěr letu[editovat | editovat zdroj]

Návratový modul přistál v moři cca 350 km jihovýchodně od Vánočního ostrova a 2 km od čekající americké válečné lodi USS Ticonderoga.[2][1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 330.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Charles Moss Duke, s. 308.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]