Apollo 10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Apollo 10
Znak
Apollo-10-LOGO.png
Údaje o lodi
Hmotnost CSM: 28 830 kg
LM: 13 941 kg
Údaje o letu
Volací znak Velitelský modul:
Charlie Brown
Lunární modul:
Snoopy
Členů posádky 3
Datum startu 18. května 1969
16:49:00 UTC
Vzletová rampa Kennedy Space Center, Florida
LC 39B
Nosná raketa Saturn V SA-505
Délka letu 192 h 03 min 23 s
Čas na dráze kolem Měsíce 61 h 37 min 23,6 s
Datum přistání 26. května 1969
16:52:23 UTC
15° 2′ j. š., 164° 39′ z. d.
Fotografie posádky
zleva: Cernan, Stafford a Young
zleva: Cernan, Stafford a Young
Navigace
Předcházející Následující
Apollo 9 Apollo 11

Apollo 10 byl čtvrtý pilotovaný let programu Apollo v roce 1969, poslední přípravný před chystaným přistáním lidí na Měsíci, tedy generálka na jeho orbitě. V katalogu COSPAR byl označen 1969-043A.[1] Byl to v pořadí 30. let pilotované kosmické lodě z naší planety.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Start[editovat | editovat zdroj]

Apollo 10 s trojčlennou posádkou - velitel Thomas P. Stafford, pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan odstartovalo 18. května 1969 v 16.49.00 UT z rampy 39 B na mysu Canaveral v USA. Vzlet nosné rakety Saturnu s Apollem na parkovací dráhu na orbitě Země byl bez problémů.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Z blízkosti Země po jejím 1,5. oběhu let pokračoval k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu loď doletěla po třech dnech od startu 21. května 1969. Byla poté manévrem označeným LOI-1 navedena na oběžnou dráhu ve výši cca 111 km nad povrchem Měsíce. O další den později Stafford s Cernanem přestoupili do LM a od mateřské lodi se odpojili. Loď i modul se začaly hlásit novými volacími znaky Charlie Brown a Snoopy. LM - lunární modul s pomocí svých motorů sestoupil na nižší oběžnou dráhu ve výši 14,5 km nad povrchem. Po dosažení tohoto cíle astronauté vyzkoušeli radiolokační zařízení a snímkovali přistávací oblast. Po oddělení přistávacího stupně došlo k rotaci LM, posádka ji však dokázala zvládnout. Poté se LM vrátil k Apollu a Young zajistil připojení. Zatímco LM (kosmonauti si poté stěžovali na jeho nadměrnou hlučnost) je později odeslán do vesmíru na heliocentrickou dráhu, celá trojice zůstává na orbitě Měsíce v Apollu celý den. Druhého dne odstartovali k Zemi po 31 obletech Měsíce. Let k Zemi trval přes 54 hodin.

Závěr letu[editovat | editovat zdroj]

Navečer 26. května 1969 zbytek kosmické lodi, tj. velitelská sekce zbavená servisního modulu dopadla na padácích do Tichého oceánu 6 km od čekající letadlové lodi USS Princeton. Let trval 192 hodin.[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 324.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Eugene Andrew Cernan, s. 294.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu