Apollo 10
| Znak | |
 |
|
| Údaje o lodi | |
| Hmotnost | CSM: 28 830 kg LM: 13 941 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Velitelský modul: Charlie Brown Lunární modul: Snoopy |
| Členů posádky | 3 |
| Datum startu | 18. května 1969 16:49:00 UTC |
| Vzletová rampa | Kennedy Space Center, Florida LC 39B |
| Nosná raketa | Saturn V SA-505 |
| Délka letu | 192 h 03 min 23 s |
| Čas na dráze kolem Měsíce | 61 h 37 min 23,6 s |
| Datum přistání | 26. května 1969 16:52:23 UTC 15° 2′ j. š., 164° 39′ z. d. |
| Fotografie posádky | |
.jpg)
zleva: Cernan, Stafford a Young
|
|
| Navigace | |
| Předcházející | Následující |
|---|---|
| Apollo 9 | Apollo 11 |
Apollo 10 byl čtvrtý pilotovaný let programu Apollo v roce 1969, poslední přípravný před chystaným přistáním lidí na Měsíci, tedy generálka na jeho orbitě. V katalogu COSPAR byl označen 1969-043A.[1] Byl to v pořadí 30. let pilotované kosmické lodě z naší planety.
Obsah |
Posádka [editovat]
Thomas Stafford, velitel- John Young, pilot velitelského modulu
- Eugene Cernan, pilot lunárního modulu
Start [editovat]
Apollo 10 s trojčlennou posádkou - velitel Thomas P. Stafford, pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan odstartovalo 18. května 1969 v 16.49.00 UT z rampy 39 B na mysu Canaveral v USA. Vzlet nosné rakety Saturnu s Apollem na parkovací dráhu na orbitě Země byl bez problémů.
Průběh letu [editovat]
Z blízkosti Země po jejím 1,5. oběhu let pokračoval k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu loď doletěla po třech dnech od startu 21. května 1969. Byla poté manévrem označeným LOI-1 navedena na oběžnou dráhu ve výši cca 111 km nad povrchem Měsíce. O další den později Stafford s Cernanem přestoupili do LM a od mateřské lodi se odpojili. Loď i modul se začaly hlásit novými volacími znaky Charlie Brown a Snoopy. LM - lunární modul s pomocí svých motorů sestoupil na nižší oběžnou dráhu ve výši 14,5 km nad povrchem. Po dosažení tohoto cíle astronauté vyzkoušeli radiolokační zařízení a snímkovali přistávací oblast. Po oddělení přistávacího stupně došlo k rotaci LM, posádka ji však dokázala zvládnout. Poté se LM vrátil k Apollu a Young zajistil připojení. Zatímco LM (kosmonauti si poté stěžovali na jeho nadměrnou hlučnost) je později odeslán do vesmíru na heliocentrickou dráhu, celá trojice zůstává na orbitě Měsíce v Apollu celý den. Druhého dne odstartovali k Zemi po 31 obletech Měsíce. Let k Zemi trval přes 54 hodin.
Závěr letu [editovat]
Navečer 26. května 1969 zbytek kosmické lodi, tj. velitelská sekce zbavená servisního modulu dopadla na padácích do Tichého oceánu 6 km od čekající letadlové lodi USS Princeton. Let trval 192 hodin.[2][1]
Odkazy [editovat]
References [editovat]
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 324.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Eugene Andrew Cernan, s. 294.
