Apollo 17

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Apollo 17
Znak
Ap17recon.jpg
Údaje o lodi
Hmotnost CSM 30 369 kg;
LM 16 456 kg
Údaje o letu
Volací znak Velitelský modul: America
Lunární modul: Challenger
Členů posádky 3
Datum startu 7. prosince 1972
05:33:00 UTC
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko
Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa LC 39A
Délka letu 12 d 13 h 51 min 59 s
Čas na dráze kolem Měsíce 147 h 43 min 37,11 s,
1 h 5 min 44 s (mimo velitelský modul),
75 obletů Měsíce
Přistání na Měsíci 11. prosince 1972
19:54:57 UTC
Taurus-Littrow
20°11′26,88" N,
30°46′18,05" E
Čas na povrchu 74 h 59 min 40 s
Procházky po povrchu 1. 7 h 11 min 53 s
2. 7 h 36 min 56 s
3. 7 h 15 min 8 s
Celkem: 22 h 3 min 57 s
Hmotnost vzorků 110,52 kg
Datum přistání 19. prosince 1972
19:24:59 UTC
17° 53′ j. š., 166° 7′ z. d.
Fotografie posádky
Portrét posádky Apolla 17 (zleva: Schmitt, Cernan (sedící) a Evans)
Portrét posádky Apolla 17 (zleva: Schmitt, Cernan (sedící) a Evans)
Navigace
Předcházející Následující
Apollo 16 Skylab
Skylab 2

Apollo 17, poslední let programu Apollo, je a na dlouhá léta ještě zůstane posledním letem člověka na Měsíc. Byl 43. lodí kosmonautů (astronautů) z naší planety, označen dle COSPAR 1972-096A.[1]

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Start[editovat | editovat zdroj]

Apollo 17 odstartovalo 7. prosince 1972 z mysu Canaveral na Floridě.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Zatímco velitelský modul America s Ronem Evansem na palubě pokračoval v obletech Měsíce (celkem 75 obletů), lunární modul Challenger s posádkou Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt přistál 11. prosince 1972 na povrchu Měsíce v údolí Taurus-Littrov v měsíčním Mare Serenitatis. Den předtím na povrch asi 350 km daleko dopadl poslední stupeň nosné rakety Saturn. Posádka strávila na povrchu Měsíce celkem 75 hodin. Během této doby uskutečnila 3 výstupy na povrch Měsíce v celkovém trvání 22 hodin a 4 minuty, při nichž prozkoumala s použitím lunárního vozítka Lunar Rover celkem 33,8 km údolí Taurus-Littrov. Na Zemi dopravila celkem 110,5 kg vzorků měsíční horniny.

Během návratu k Zemi uskutečnil pilot velitelského modulu Ronald Evans výstup (tzv. EVA) do otevřeného vesmíru v délce 1 hodiny a 6 minut, při němž vyjmul z kamery umístěné na vnějším plášti Apolla 17 tři kazety s naexponovaným filmem.

Přistání na Zemi[editovat | editovat zdroj]

Velitelský modul Apolla 17 přistál 19. prosince 1972 v Tichém oceánu poblíž souostroví Samoa přibližně 640 metrů od předpokládaného bodu přistání ve vzdálenosti 6,5 km od záchranné lodi USS Ticonderoga.[2][1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Česká vlajka na palubě Apollo17

Velitel Apolla 17 Eugene A. Cernan se zapsal do historie jako poslední člověk, který zanechal své stopy na Měsíci. Během svých procházek po povrchu měl s sebou také československou vlajku jako symbol svého vztahu k předkům, pocházejícím z Čech a ze Slovenska, kterou později věnoval Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově.

Dne 7.prosince 1972 pořídila posádka ze vzdálenosti asi 45 000 km fotografii plně osvětlené polokoule Země, která byla nazvána Modrá skleněnka. Jedná se o jedinou takovou fotografii pořízenou během pilotovaných letů a posádka Apolla 17 jsou jediní lidé, kteří takto na vlastní oči Zemi spatřili.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 331.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Eugene Anrew Cernan, s. 284.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu