AS-202

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
AS-202 (Apollo 3)
Znak
Apollo program insignia.png
Údaje o lodi
Údaje o letu
Členů posádky bez posádky
Datum startu 25. srpna 1966 17:15 UTC
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force Station
Vzletová rampa Launch Complex 34
Nosná raketa Saturn IB
Délka letu 1 hodina 33 minut
Datum přistání 25. srpna 1966
Počet oběhů suborbitální
Navigace
Předcházející Následující
AS-203 Apollo 5

AS-202 (Apollo 3 nebo SA-202) byla mise programu Apollo a třetí let rakety Saturn IB. Hlavním úkolem bylo provedení testu rakety a kosmické lodi Apollo. Let byl suborbitální a bez posádky. Mise dopadla úspěšně.

Cíle[editovat | editovat zdroj]

Start mise AS-202

AS-202 měla být druhou misí rakety Saturn IB, ale z důvodu zpoždění při výrobě lodi Apollo byla přesunuta až po misi AS-203. Test byl v podstatě opakováním mise AS-201, jen s tvrdšími podmínkami. Zážeh druhého stupně měl trvat déle a loď měla vystoupat do větší výšky. Ve stavu beztíže měly proběhnout čtyři testovací zážehy motoru AJ-10, pohánějícího servisní modul lodi Apollo. Při návratu do atmosféry měl být proveden test tepelného štítu při extrémních podmínkách.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Start se konal 25. srpna 1966 v 17:15 UTC na startovacím komplexu 34 na Cape Canaveral Air Force Station. Celý let proběhl bez problémů, přesně podle plánu. První stupeň pracoval dvě a půl minuty a ve výšce 56 kilometrů byl odpojen, druhý stupeň pracoval sedm a půl minuty a vynesl kosmickou loď Apollo na balistickou dráhu s apogeem 216 kilometrů.

Poté následovaly čtyři zážehy motoru servisního modulu. První zážeh trval 3 minuty 35 sekund a zvýšil tak apogeum dráhy na 1128,6 km. Při sestupu zpět k Zemi byly provedeny další tři zážehy, z nichž poslední dva trvaly pouhé tři sekundy a byly provedeny v deseti sekundových intervalech. Tak byla ověřena schopnost rychlého restartu v beztížném prostoru.

Do atmosféry vstupoval velitelský modul rychlostí přes 8900 m/s a dopadl 370 km od zamýšlené pozice. O osm a půl hodiny později jej vyzvedla letadlová loď třídy Essex USS Hornet. V současné době je velitelský modul opět na Hornetu, který kotví v Alamedě v Kalifornii a slouží jako plovoucí museum.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AS-202 na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENSON, Charles D.; FAHERTY, William B.. Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations [online]. NASA. Dostupné online. (anglicky) 
  • BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S.. Chariots for Apollo. Washington, DC : Government Printing Office, 1979. Dostupné online.