Seznam kosmických letů programu Apollo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nahoře kosmická loď Apollo (vlevo servisní/velitelský, vpravo hranatý lunární modul) ve srovnání s menší lodí Gemini a malou Mercury. V odlišném měřítku jsou zobrazeny jejich nosné rakety: zleva Saturn V, Titan 2 (pro Gemini) a Atlas D (pro Mercury)
Start Saturnu V s lodí Apollo 15, 26. července 1971

Seznam kosmických letů programu Apollo zahrnuje pilotované i bezpilotní kosmické lety (tj. lety, při kterých bylo dosaženo výšky více než 100 km nad zemským povrchem) uskutečněné v rámci programu Apollo. Cílem amerického programu Apollo bylo uskutečnit přistání lidí na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Program realizoval Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 19611972. Před Apollem si v programu Gemini američtí astronauti vyzkoušeli spojování kosmických lodí, výstupy do vesmíru a dvoutýdenní pobyt ve vesmíru. Po Apollu Američané využili vyvinutou techniku v programech Skylab a Sojuz-Apollo.

V letech 1961–1966 proběhlo 13 bezpilotních letů programu Apollo. První stupeň rakety Saturn I byl vyzkoušen při čtyřech suborbitálních misích od října 1961 do března 1963. Následovalo šest orbitálních letů kompletního Saturnu I, pět z nich s maketami lodi Apollo, poslední proběhl v červenci 1965. Během roku 1966 třikrát vzlétla raketa Saturn IB, dvakrát s velitelským a servisním modulem lodě Apollo.

Na začátek roku 1967 byla plánována první pilotovaná mise – Apollo 1 – ale měsíc před startem posádka v lodi uhořela. Při cvičném odpočítávání vznikl v poškozeném kabelu elektrický oblouk a v atmosféře z čistého kyslíku a mírně zvýšeném tlaku se oheň rozšířil rychleji, než mohli astronauti otevřít loď.[1] Po nezbytných úpravách lodi následovaly v listopadu 1967 – dubnu 1968 ještě tři bezpilotní lety (Apollo 4 až 6) a poté v říjnu 1968 první pilotovaný let – Apollo 7. Tři další pilotované mise, Apolo 8, 9 a 10, byly věnovány ověření funkčnosti lodi a vyzkoušení cesty k Měsíci. Následující let – Apollo 11 – byl vrcholem programu, když 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch. Přistání na Měsíci Američané ještě pětkrát zopakovali, pouze při misi Apollo 13 vybuchla během letu k Měsíci jedna z nádrží s kyslíkem, nicméně astronautům se podařilo bezpečně se vrátit na Zemi. Program skončil letem Apollo 17 v prosinci 1972.

Původně byly plánovány ještě tři lety, Apollo 18, 19 a 20, ale kvůli snížení rozpočtu NASA se už neuskutečnily. Mise Apollo 20 byla zrušena v lednu 1970. V září 1970 byly zrušeny další dva lety, a sice Apollo 15 a Apollo 19, přičemž zbylé (č. 16 a 17) byly přečíslovány na č. 15 a 16.[2]

Rakety Saturn a lodě Apollo vyvinuté pro lety na Měsíc v programu Apollo využila NASA i ve dvou následných programech – Skylab a Sojuz-Apollo. V prvním z nich v letech 1973–1974 američtí astronauti v misích Skylab 2, 3 a 4 osídlili vesmírnou stanici Skylab. V druhém se roku 1975 s lodí Apollo doplněnou stykovým modulem setkali a spojili se sovětským Sojuzem 19.

Seznam letů[editovat | editovat zdroj]

CM, SM, LM je označení pro velitelský, servisní a lunární modul (Command, Service, Lunar Module) lodi Apollo. CSM je označení pro velitelský i servisní modul (Command/Service Module) Apolla.

Bezpilotní lety programu Apollo 1961–1966
Název mise Datum startu Nosná raketa Užitečné zatížení Popis letu Ref.
SA-1 27. říjen 1961 Saturn I
SA-1
Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. Suborbitální let. Test rakety Saturn I ve verzi Block I, ve které byl funkční pouze první stupeň, druhý a třetí stupeň zastupovaly makety naplněné vodou. [3]
SA-2 25. dubna 1962 Saturn I
SA-2
Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Uskutečněn první z experimentů projektu Highwater (vynesená voda byla rozprášena do atmosféry). [4]
SA-3 16. listopadu 1962 Saturn I
SA-3
Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Vynesená voda byla rozprášena do atmosféry v experimentu Highwater. [5]
SA-4 28. března 1963 Saturn I
SA-4
Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety, test výpadku motoru, poslední let verze Block I. [6]
SA-5 29. ledna 1964 Saturn I
SA-5
První let Saturnu I ve verzi Block II, tedy s funkčním druhým stupněm, první orbitální mise. [7]
A-101 28. května 1964 Saturn I
SA-6
Maketa lodi Apollo První test makety kosmické lodi Apollo. [8]
A-102 18. září 1964 Saturn I
SA-7
Maketa lodi Apollo Druhý test makety kosmické lodi Apollo. [9]
A-103/Pegasus 1 16. února 1965 Saturn I
SA-9
Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus Další let s maketou lodi Apollo. Vypuštění prvního satelitu Pegasus. [10]
A-104/Pegasus 2 25. května 1965 Saturn I
SA-8
Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění druhého satelitu Pegasus. [11]
A-105/Pegasus 3 30. července 1965 Saturn I
SA-10
Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění třetího satelitu Pegasus. [12]
AS-201 26. února 1966 Saturn IB
AS-201
Apollo CSM-009 Suborbitální test lodi Apollo, první let rakety Saturn IB. [13]
AS-203 5. července 1966 Saturn IB
AS-203
Druhý testovací let rakety Saturn IB. Test druhého stupně rakety, celkem čtyři oběhy kolem Země. [14]
AS-202 25. srpna 1966 Saturn IB
AS-202
Apollo CSM-011 Suborbitální let lodi Apollo, test motorů servisního modulu. [15]
Plánovaný první pilotovaný let programu Apollo
Znak mise Název mise Posádka Start Nosná raketa Výr. čísla modulů lodi Apollo Popis letu Ref.
Znak mise Apollo 1 Apollo 1 Virgil Grissom,
Edward White,
Roger Chaffee
Saturn IB
AS-204
CSM-012 Start plánován na 21. února 1967. Při předletovém testu 27. ledna 1967 závada na elektroinstalaci velitelského modulu způsobila požár, který se v atmosféře z čistého kyslíku rychle rozšířil. Modul shořel i s posádkou. [1][16]

Mezera v číslování letů – vynechání Apolla 2 a 3 – vznikla takto: Astronauti navrhovali označení Apollo 1 už pro let AS-201, ale vedení NASA je ponechalo pro první pilotovanou misi. Po požáru Apolla 1 NASA souhlasila s žádostí vdov, aby označení Apollo 1 znovu nebylo použito. V březnu 1967 manažer NASA George Mueller navrhl, aby mise AS-201, AS-202 a AS-203 byly přejmenovány na Apollo 1A, 2 a 3. Následující bezpilotní mise byla proto pojmenována Apollo 4, avšak k navrženému zpětnému přejmenování proběhlých letů nedošlo z dnes už nejasných důvodů.[17]

Bezpilotní lety programu Apollo 1967–1968
Název mise Datum startu Nosná raketa Užitečné zatížení Popis letu Ref.
Apollo 4 9. listopadu 1967 Saturn V
AS-501
CM-017, SM-017 a maketa lunárního modulu První start Saturnu V, test tepelného štítu Apolla, loď úspěšně přistála. [18]
Apollo 5 22. ledna 1968 Saturn IB
AS-204
LM-1 Test lunárního modulu na oběžné dráze Země. Použitá raketa byla původně určena pro misi Apollo 1. [19]
Apollo 6 4. dubna 1968 Saturn V
AS-502
CM-020, SM-014[20] a maketa lunárního modulu Druhá zkouška Saturnu V, předčasné vypnutí motorů 2. stupně a neúspěch restartu 3. stupně. Apollo se proto nepodařilo urychlit na plánovanou (2. kosmickou) rychlost. Přistávací manévr proběhl už bez potíží. [21]
Pilotované lety programu Apollo
Znak mise Název mise Posádka Start Nosná raketa Výr. čísla modulů lodi Apollo Popis letu Ref.
Znak mise Apollo 7 Apollo 7 Wally Schirra,
Donn Eisele,
Walter Cunningham
11. října 1968 Saturn IB
AS-205
CSM-101 Jedenáctidenní let na oběžné dráze Země. Poslední start ze startovacího komplexu 34. [22][23]
Znak mise Apollo 8 Apollo 8 Frank Borman,
Jim Lovell,
William Anders
21. prosince 1968 Saturn V
AS-503
CSM-103 První let k Měsíci, 24.–25. prosince na oběžné dráze Měsíce (10 oběhů). [24][25]
Znak mise Apollo 9 Apollo 9 James McDivitt,
David Scott,
Russell Schweickart
3. března 1969 Saturn V
AS-504
CSM-104, LM-3 Devítidenní let. Zkoušky lunárního modulu na oběžné dráze Země, při výstupu do vesmíru otestovány skafandry. [26][27]
Znak mise Apollo 10 Apollo 10 Thomas Stafford,
John Young,
Eugene Cernan
18. května 1969 Saturn V
AS-505
CSM-106, LM-4 Poslední zkouška před přistáním na Měsíci. Astronauti v lunárním modulu sestoupili na 15 km nad povrch Měsíce. [28][29]
Znak mise Apollo 11 Apollo 11 Neil Armstrong,
Michael Collins,
Buzz Aldrin
16. července 1969 Saturn V
AS-506
CSM-107, LM-5 Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé přistáli na Měsíci, druhý den vystoupili na povrch Měsíce. Na Zemi přivezli 21,55 kg měsíčních hornin. [30][31][32]
Znak mise Apollo 12 Apollo 12 Charles Conrad,
Richard Gordon,
Alan Bean
19. listopadu 1969 Saturn V
AS-507
CSM-108, LM-6 Druhé přistání na Měsíci (Charles Conrad a Alan Bean), dva výstupy na povrch Měsíce, astronauti přivezli na Zemi části sondy Surveyor 3 a 34,35 kg měsíčních hornin. [33][34][35]
Znak mise Apollo 13 Apollo 13 Jim Lovell,
John Swigert,
Fred Haise
11. dubna 1970 Saturn V
AS-508
CSM-109, LM-7 Plánováno třetí přistání na Měsíci. Na cestě k Měsíci však vybuchla jedna z nádrží s kyslíkem a vážně poškodila servisní modul lodi. Přesto se posádce po obletu Měsíce podařilo vrátit na Zemi. [36][37][38]
Znak mise Apollo 14 Apollo 14 Alan Shepard,
Stuart Roosa,
Edgar Mitchell
31. ledna 1971 Saturn V
AS-509
CSM-110, LM-8 Třetí přistání na Měsíci (Alan Shepard a Edgar Mitchell), dva výstupy na povrch Měsíce. Astronauti zpátky přivezli 42,28 kg měsíčních hornin. [39][40][41]
Znak mise Apollo 15 Apollo 15 David Scott,
Alfred Worden,
James Irwin
26. července 1971 Saturn V
AS-510
CSM-112, LM-10 Čtvrté přistání na Měsíci (David Scott a James Irwin). První mise řady „J“, pobyt na Měsíci prodloužen na tři dny, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 77,31 kg měsíčních hornin. [42][43][44]
Znak mise Apollo 16 Apollo 16 John Young,
Thomas Mattingly,
Charles Duke
16. dubna 1972 Saturn V
AS-511
CSM-113, LM-11 Páté přistání na Měsíci (John Young a Charles Duke). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 95,71 kg měsíčních hornin. [45][46][47]
Znak mise Apollo 17 Apollo 17 Eugene Cernan,
Ronald Evans,
Harrison Schmitt
7. prosince 1972 Saturn V
AS-512
CSM-114, LM-12 Šesté a poslední přistání na Měsíci (Eugene Cernan a geolog Harrison Schmitt, jediný profesionální vědec na Měsíci). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 110,52 kg měsíčních hornin. [48][49][50]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KRUPIČKA, Josef. Vývoj Apolla, požár Apolla 1 a bezpilotní zkoušky [online]. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky, rev. 2004-6-28, [cit. 2012-05-07]. Převzato z Letectví a kosmonautika 14/94. Dostupné online.  
  2. WILLIAMS, David R. Apollo 18 through 20 - The Cancelled Missions [online]. NASA, rev. 2003-12-11, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Saturn SA-1 NSSDC ID: SATURNSA1 [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Saturn SA-2 NSSDC ID: SATURNSA2 [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Saturn SA-3 NSSDC ID: SATURNSA3 [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Saturn SA-4 NSSDC ID: SATURNSA4 [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Saturn SA-5 NSSDC ID: 1964-005A [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Saturn SA-6 NSSDC ID: 1964-025A [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Saturn SA-7 NSSDC ID: 1964-057A [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Pegasus 1 NSSDC ID: 1965-009A [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Pegasus 2 NSSDC ID: 1965-039A [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Pegasus 3 NSSDC ID: 1965-060A [online]. NASA, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. AS-201 NSSDC ID: APST201 [online]. NASA, [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Apollo AS-203 NSSDC ID: 1966-059A [online]. NASA, [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. AS-202 NSSDC ID: APST202 [online]. NASA, [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Apollo 1 (20) [online]. NASA, rev. 2002-11-27, [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft [online]. NASA, 1979, [cit. 2012-05-07]. Kapitola The Slow Recovery. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ERTEL, Ivan D.; NEWKIRK, Roland W. The Apollo Spacecraft - A Chronology : Volume IV [online]. NASA, rev. 2007-9-20, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: November 9. [Dále jen Ertel a Newkirk]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Ertel a Newkirk. [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: January 22.  
  20. VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2011-05-15, [cit. 2009-05-27]. Kapitola 1968-025A - Apollo 6. [Dále jen Vítek]. Dostupné online.  
  21. Ertel a Newkirk. [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: April 4.  
  22. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1968-089A - Apollo 7.  
  23. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. REV. 2002-3-17, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 7 / AS-205. [dále jen Holub]. Dostupné online.  
  24. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1968-118A - Apollo 8.  
  25. Holub. REV. 2002-4-27, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 8 / AS-503.  
  26. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-018A - Apollo 9 - CSM.  
  27. Holub. REV. 2002-11-25, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 9 / AS-504 - CM: Gumdrop, LM: Spider.  
  28. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-043A - Apollo 10 - CSM.  
  29. Holub. REV. 2002-11-26, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 10 / AS-505 - CM: Charlie Brown, LM: Snoopy.  
  30. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-059A - Apollo 11 - CSM.  
  31. Holub. REV. 2004-8-28, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 11 / AS-506 - CM: Columbia, LM: Eagle.  
  32. ORLOFF, Richard W. Apollo by the Numbers: A Statistical Reference [online]. Washington, DC: NASA, History Division, Office of Policy and Plans, 2000, rev. 2004-6, [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 11 The Fifth Mission: The First Lunar Landing 16 July–24 July 1969 Lunar Orbit/Lunar Surface Phase. [Dále jen Orloff]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-099A - Apollo 12 - CSM.  
  34. Holub. REV. 2003-7-13, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 12 / AS-507 - CM: Yankee Clipper, LM: Intrepid.  
  35. Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 12 The Sixth Mission: The Second Lunar Landing 14 November–24 November 1969.  
  36. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1970-029A - Apollo 13.  
  37. Holub. REV. 2003-9-14, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 13 / AS-508 - CM: Odyssey, LM: Aquarius.  
  38. Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 13 The Seventh Mission: The Third Lunar Landing Attempt 11 April–17 April 1970.  
  39. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1971-008A - Apollo 14 - CSM.  
  40. Holub. REV. 2003-9-28, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 14 / AS-509 - CM: Kitty Hawk, LM: Antares.  
  41. Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 14 The Eighth Mission: The Third Lunar Landing 31 January–09 February 1971.  
  42. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1971-063A - Apollo 15 - CSM.  
  43. Holub. REV. 2003-11-16, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 15 / AS-510 - CM: Endeavour, LM: Falcon.  
  44. Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 15 The Ninth Mission: The Fourth Lunar Landing 26 July-7 August 1971.  
  45. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1972-031A - Apollo 16 - CSM.  
  46. Holub. REV. 2003-11-30, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 16 / AS-511 - CM: Casper, LM: Orion.  
  47. Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 16 The Tenth Mission: The Fifth Lunar Landing 16 April–27 April 1972.  
  48. Vítek. REV. 2011-05-15, [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1972-096A - Apollo 17 - CSM.  
  49. Holub. REV. 2003-12-6, [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 17 / AS-512 - CM: America, LM: Challenger.  
  50. Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 17 The Eleventh Mission: The Sixth Lunar Landing 7 December–19 December 1972.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft. Washington, DC : NASA, Scientific and Technical Information Branch, 1979. Dostupné online. (anglicky) 
  • MURRAY, Charles; COX, Catherine Bly. Apollo: The Race to the Moon. New York : Simon and Schuster, 1989. 506 s. ISBN 0-671-61101-1. (anglicky) 
  • ORLOFF, Richard W. Apollo by the Numbers: A Statistical Reference. Revidované (2004). vyd. Washington, DC : NASA History Division, 2004. Dostupné online. ISBN 0-16-050631-X. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo missions ve Wikimedia Commons
  • HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. [cit. 2012-04-15]. Kapitola Apollo. Program Apollo v Malé encyklopedii kosmonautiky. Dostupné online.  
  • DISMUKES, Kim. The Apollo program [online]. NASA, rev. 2009-7-2, [cit. 2012-04-15]. Program Apollo na stránkách NASA. Dostupné online. (anglicky) 
  • GARBER, Stephen. The Apollo Program [online]. NASA History Program Office, rev. 2010-2-25, [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. (anglicky)