Apollo 12
| Znak | |
 |
|
| Údaje o lodi | |
| Hmotnost | CSM 28 838 kg LM 15 235 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Velitelský modul: Yankee Clipper Lunární modul: Intrepid |
| Členů posádky | 3 |
| Datum startu | 14. listopadu 1969 16:22:00 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA |
| Vzletová rampa | LC 39A |
| Délka letu | 10 d 4 h 36 min 24 s |
| Počet oběhů Měsíce | 45 |
| Čas na dráze kolem Měsíce | 88 h 58 min 11,52 s |
| Přistání na Měsíci | 19. listopadu 1969 06:54:35 UTC 3° 0' 44,6" s.š. -23° 25' 17,65" v.d. Oceán bouřek a Moře poznání |
| Čas na povrchu | 31 h 31 min 11,6 s |
| Procházky po povrchu | 1. 3 h 56 min 03 s 2. 3 h 49 min 15 s |
| Hmotnost vzorků | 34,35 kg |
| Datum přistání | 24. listopadu 1969 20:58:24 UTC 15° 47' j.š. 165° 9' z.d. |
| Fotografie posádky | |
Portrét posádky Apolla 12 (zleva: Conrad, Gordon a Bean)
|
|
| Navigace | |
| Předcházející | Následující |
|---|---|
| Apollo 11 | Apollo 13 |
Apollo 12, šestý pilotovaný let v programu Apollo, byl druhým, kdy lidé přistáli na Měsíci. Apollo 12 odstartovalo k Měsíci 14. listopadu 1969. Let byl označen v COSPAR jako 1969-099A[1], byl 35 letem kosmonautů z naší planety.
Obsah |
[editovat] Posádka
- velitel
Charles „Pete“ Conrad (3) - pilot velitelského modulu Richard Gordon (2)
- pilot lunárního modulu Alan Bean (1)
Poznámka: v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.
[editovat] Záložní posádka
- velitel David Scott
- pilot velitelského modulu Alfred Worden
- pilot lunárního modulu James Irwin
[editovat] Podpůrná posádka
[editovat] Průběh letu
Apollo 12 odstartovalo 14. listopadu 1969 v 16.22 UTC ze startovací rampy 39-A z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Startovací komplex se skládal z nosné rakety Saturn V (výrobní číslo AS-507), velitelského modulu Yankee Clipper a lunárního modulu pojmenovaného Intrepid. Počasí v čase startu bylo zlé, nad kosmodromem visely nízké bouřkové mraky. V čase T +36 sekund do nosné rakety Saturn V udeřil blesk, nezpůsobil však žádné vážné komplikace, jen krátkodobě vyřadil dodávku elektrického proudu z palivových baterií. Navedení na oběžnou dráhu Země a její opuštění proběhlo bez problémů. Na oběžnou dráhu okolo Měsíce bylo Apollo 12 po třídenním přeletu navedeno manévrem LOI-1 dne 18. listopadu v 3:47 UT. Den poté po nevyhnutelných prověrkách (obava poškození LM po zásahu blesku) se lunární modul s dvojčlennou posádkou Conrad a Bean oddělil od mateřské lodě. Gordon zůstal v mateřské lodi kroužící po orbitě Měsíce. V čase 5.45.40 UT lunární modul Intrepid přešel na sestupnou dráhu. Brzdící manévr zakončilo hladké přistání v 6:54:36 UT.
[editovat] Místo přistání
Cílem lunárního modulu Intrepid bylo přistání ve východní části měsíčního Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Toto místo nebylo vybráno náhodně - nacházelo se v blízkosti místa přistání sondy Surveyor 3. Tato sonda dva roky před Apollem 12 na Měsíci měkce přistála a odeslala na Zemi více než 6300 snímků. Její činnost skončila po 14 dnech. Astronauti z Apolla 12 měli vyhledat již nefunkční sondu a odebrat z ní kameru a vzorky kabelu. Úkol splnili, protože přistáli pouze 180 metrů daleko. Ze sondy po pořízení fotografií odmontovali potřebné díly a odvezli je na Zem. Conrad se při svém výstupu stal třetím člověkem, který vstoupil na Měsíc, Bean byl čtvrtý. Posádka vztyčila v místě přistání vlajku USA, odebrala vzorky hornin, instalovala sadu vědeckých přístrojů, absolvovala několik výstupů.
[editovat] Návrat
LM odstartoval z povrchu Měsíce 20. listopadu odpoledne, spojil se s velitelskou sekcí a oba kosmonauti do ní přestoupili. Pak byl Intrepid poslán na Měsíc, kde zanikl v oblasti Oceánu bouří. Dopad byl využit pro měření otřesů povrchu. Po 72 hodinách zpátečního letu, zpestřeného úmyslným vypnutím spojení kosmonauty s Houstonem (chtěli mít klid) přistála celá trojice ve velitelském modulu na Zemi, resp.na hladině Tichého oceánu s pomocí padáku. Vyzvedla je odtud čekající loď Hornet.[2] Poté strávili kosmonauti tři týdny v karanténě.[1]
[editovat] Citát
Whoopie! Man, that may have been a small one for Neil, but that's a long one for me. (Jupí! Člověče, pro Neila možná mohl být malý, ale pro mě je pořádný.) — Pete Conrad po svém vkročení na povrch Měsíce.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 326.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||
