Apollo 7
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Znak mise | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Údaje o misi | |||||
| Název mise | Apollo 7 | ||||
| COSPAR: | 1968-089A | ||||
| Volací znak: | Velitelský modul: Apollo 7 | ||||
| Členů posádky: | 3 | ||||
| Start: | 11. října 1968 15:02:45 UTC |
||||
| Kosmodrom: | Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA |
||||
| Vzletová rampa: | LC 34 | ||||
| Přistání: | 22. října 1968 11:11:48 UTC 27° 38' s.š. 64° 09' z.d. |
||||
| Trvání letu: | 10 d 20 h 9 min 3 s | ||||
| Počet oběhů: | 163 | ||||
| Apogeum: | 297 km | ||||
| Perigeum: | 231 km | ||||
| Doba oběhu: | 89,78 min | ||||
| Sklon dráhy: | 31,63° | ||||
| Hmotnost: | CSM 14,781 kg | ||||
| Fotografie posádky | |||||
Posádka Apolla 7 (zleva: Eisele, Schirra a Cunningham) |
|||||
| Navigace | |||||
|
|||||
Apollo 7 byl první uskutečněný pilotovaný let (11. října 1968 – 22. října 1968) v rámci programu Apollo, první americký let do vesmíru s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B a první let americké kosmické lodi, ze kterého se uskutečnil přímý televizní přenos. V celkovém pořadí pilotovaných letů Země je veden na 24 místě.
Obsah |
[editovat] Posádka
Walter Marty Schirra, Jr., velitel. (3. let do vesmíru, předtím člen posádky letů Mercury-Atlas 8 a Gemini 6A)
Donn F. Eisele, pilot velitelského modulu. (1. let do vesmíru)
Walter Cunningham, pilot lunárního modulu, který ale nebyl při tomto letu součástí lodi Apollo. (1. let do vesmíru)
Tatáž posádka předtím tvořila záložní posádku letu Apollo 1, který se neuskutečnil z důvodu tragické nehody během přípravy letu.
[editovat] Záložní posádka
Thomas Stafford, velitel, (účastnil se misí Gemini 6A, Gemini 9A, Apollo 10, Sojuz-Apollo)
John Young, pilot velitelského modulu, (účastnil se misí Gemini 3, Gemini 10, Apollo 10, Apollo 16, STS-1, STS-9)
Eugene Cernan, pilot lunárního modulu, (účastnil se misí Gemini 9A, Apollo 10, Apollo 17)
[editovat] Průběh a výsledky mise Apollo 7
Po tragickém konci projektu Apollo 1 na konci ledna 1967 znamenal pilotovaný let Apollo 7 pro NASA veliký úspěch. Apollo 7 byl vybaven CM (servisním modulem), LM (Lunar Module) a třeti tunami pohonných hmot. První dva oběhy letěli spojeni s posledním stupněm nosné rakety Saturnu. Všechny hlavní systémy kosmické lodi pracovaly po dobu celého letu správně a ani jiné zásadnější technické potíže se neobjevily. S asi největšími problémy se tak potýkali členové posádky: jednotně si stěžovali na vysokokalorickou sušenou stravu, která se jim brzy přejedla, všichni tři se postupně nachladili, což ve stavu beztíže není nic příjemného, a navíc mezi nimi navzájem i personálem na zemi probíhaly menší hádky - kvůli nim NASA napříště žádného z nich nevybrala do hlavních posádek dalších misí a Apollo 7 tak pro ně znamenalo poslední vesmírný let.
Během letu plnila posádka řadu úkolů, především simulaci spojení s lunárním modulem a simulované navedení Apolla na dráhu kolem Měsíce. Kromě toho posádka uskutečnila vůbec poprvé živé televizní vysílání z vesmírné lodi. Celkem se uskutečnilo sedm krátkých televizních přenosů, které na Zemi zaznamenaly obrovský ohlas. Ze záznamu je vysílala i Československá televize. Hned po druhém přímém přenosu byli všichni tři kosmonauti jmenováni Americkým svazem televizních a rozhlasových umělců za jeho čestné členy.
Program Apolla 7 také obsahoval pět vědeckých experimentů:
- S005 - synoptická fotografie terénu. Posádka pořizovala snímky zemského povrchu, souše i moře, pro geologické, kartografické a oceánografické potřeby. Současně se vyhodnocovala vhodnost jednotlivých druhů fotografických materiálů;
- S006 - synoptická fotografie oblačnosti. Snímkování oblačných útvarů pro další rozvoj techniky družicové meteorologie.
Pro fotografické experimenty disponovala posádka 70mm kamerou Hasselblad se standardním objektivem 80 mm f/2,8 a dvěma kamerami Maurer 16 mm s měnitelnou rychlostí 1, 6, 12 a 24 obrázků za vteřinu a s výměnnými bajonetovými objektivy 18 mm f/2 a širokoúhlým 5 mm f/2.
Další tři experimenty měly lékařský charakter:
- M006 - demineralizace kosti. Před a po letu byly pořízeny rentgenové snímky určitých kostí v těle kosmonautů. Z porovnání snímků se zjišťoval úbytek vápníku v těle;
- MOU - změny krevního obrazu před a po letu;
- M023 - systolický tlak, jeho změny z předletových hodnot, v důsledku změn funkce srdečního svalu.
[editovat] Návrat na Zemi
Při sestupu byla posádka podrobena přetížení pouze 3 g. Přistáli na hladině oceánu 22. října 1968 po poledni poblíž Bermudských ostrovů. Na palubu je vzala čekající loď USS Essex.
[editovat] Revize programu Apollo
Úspěch Apolla 7 výrazně změnil plány NASA. Na schůzi nejvyšších činitelů NASA za předsednictví úřadujícího administrátora Dr. Paineho bylo 11. listopadu 1968 rozhodnuto, že další let, tj. pilotovaný let Apollo 8, poprvé zamíří i s posádkou k Měsíci. V původním harmonogramu projektu Apollo, kde mise Apollo 7 představovala bod C (pilotovaný let velitelského + servisního modulu na nízké oběžné dráze kolem Země), to reálně znamenalo, že budou vynechány body D a E a příští mise bude realizovat mírně modifikovanou variantu bodu F, tedy pilotovaný let na oběžné dráze kolem Měsíce zatím bez lunárního modulu.
[editovat] Zdroje
| Související články obsahuje Portál Kosmonautika |
[editovat] Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
[editovat] Externí odkazy
- Apollo 7 na kosmo.cz
- NASA Apollo 7 Mission Report - Dec. 1, 1968 (PDF format)
- Heslo o Apollo 7 v Encyclopedia Astronautica
- The Apollo Spacecraft: A Chronology
- NASA Souhrnná zpráva Programu Apollo
|
|||||||

