Thomas Stafford

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thomas Patten Stafford
Thomas Stafford
Astronaut NASA
St. příslušnost USA Spojené státy
Datum narození 17. září 1930 (83 let)
Weatherford, Oklahoma, USA
Předchozí
zaměstnání
Testovací pilot
Hodnost Generálporučík
Čas ve vesmíru 21d 03h 42m
Kosmonaut od 1962
Mise Gemini 6A, Gemini 9A, Apollo 10, ASTP
Znaky
misí
Gemini 6A patch.pngGe09Patch orig.pngApollo-10-LOGO.pngASTPpatch.png
Kosmonaut do 1979

Thomas Patten Stafford (* 17. září 1930 Weatherford, Oklahoma, USA) je bývalý americký vojenský letec a astronaut, zapojený v programech Gemini a Apollo.

Život[editovat | editovat zdroj]

Škola a výcvik[editovat | editovat zdroj]

Po skončení základní školy se rozhodl jít na námořní vojenskou akademii (United States Naval Academy) a stal se námořním letcem. Po čase se objevil na škole zkušebních pilotů na základně Edwards v Kalifornii. Patřil mezi letecká esa, nalétal přes 6200 hodin. Školu absolvoval s výtečným prospěchem a ihned v ní zůstal jako učitel. Napsal pro budoucí letce dvě učebnice mladých pilotů. V roce 1962 byl přijat do druhé skupiny amerických astronautů a o tři roky později se vydal poprvé na oběžnou dráhu Země.

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

První let na Gemini 6A absolvoval s Walterem Schirrou. Startovali z mysu Canaveral. Byl to jednodenní let se startovními problémy po orbitě kolem Země, letěli souběžně s Gemini 7, ke které se přiblížili na dva metry. Stafford zde měl funkci druhého pilota. Přistáli v kabině s pomocí padáku na hladině Tichého oceánu.

Za půl roku letěl už jako velitel ze stejného kosmodromu znovu s Gemini 9, tentokrát s kosmonautem E. Cernanem. Na oběžné dráze Země se několikrát setkali s cílovou raketou Atlas ATDA, spojit se pro technickou závadu nemohli, i tak však úkol přípravy na případnou havarijní situaci plánovaného projektu Apollo splnili a po 3 dnech přistáli na padácích v Atlantiku.

Potřetí vyletěl opět jako velitel lodě o tři roky později na Apollu 10. Byl to osmidenní let na oběžnou dráhu Měsíce. Trojčlenná posádka ve složení Thomas Stafford, John Young a Eugene Cernan vykonala 31 obletů Měsíce a vyzkoušela všechny fáze budoucího přistání, přiblížila se k povrchu na 13km, pak se vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu.

Čtvrtý, poslední let: Odstartoval už jako brigádní generál 15. července 1975 v kosmické lodi, která zůstala nevyužitá z programu letů na Měsíc Apollo. Startoval s funkcí velitele lodě z mysu Canaveral společně s kosmonauty Brandem a Slaytonem. Tentokrát se jednalo o program EPAS, tedy mezinárodní let Sojuz-Apollo sovětské a americké posádky. Po dvou dnech se loď Apollo 18 připojila k lodi Sojuz 19 s kosmonauty Leonovem a Kubasovem. Trojice amerických kosmonautů přistála po 9 dnech letu na hladině Ticháho oceánu.[1]

Život jde dál[editovat | editovat zdroj]

Po svém čtvrtém letu v roce 1975 z NASA odešel. Byl zprvu velitelem zkušebního střediska vojenského letectva na Edwardsově základně, odtud odešel do štábu letectva ve Washingtonu. Do důchodu odešel v hodnosti generálporučíka roku 1979.[2]

Stafford patřil mezi velké příznivce spolupráce kosmonautů USA a SSSR, mezi ruskými kolegy měl mnoho přátel a také do SSSR často jezdil. Mluvil ohlahomskou angličtinou, ani žena mu prý často nerozuměla a kamarád kosmonaut Cernan mu dal přezdívku Drmola. V roce 1996 byl členem správní rady holdingu Daventree Ltd, který se propojil s Koženého Harvardskými fondy, aby je společně vytunelovali. V roce 1997 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Thomas Patten Stafford, s. 389.  
  2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 445.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PACNER, Karel. Sojuz volá Apollo. Praha : Albatros, 1976.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]