Alexej Leonov
| Alexej Archipovič Leonov | |
|---|---|
 |
|
| Kosmonaut CPK | |
| St. příslušnost |  SSSR/ Rusko |
| Datum narození | 30. května 1934 (78 let) Listvjanka, Kemerovská oblast, SSSR |
| Předchozí zaměstnání |
Stíhací pilot |
| Hodnost | Generálmajor Sovětských vzdušných sil |
| Čas ve vesmíru | 7 dní, 0 hodin a 33 minut[1][2] |
| Kosmonaut od | 7. března 1960 |
| Mise | Voschod 2, Sojuz 19 |
| Znaky misí |
  |
| Kosmonaut do | 19. prosince 1985 |
Alexej Archipovič Leonov rusky Леонов, Алексей Архипович (* 30. května 1934, Listvjanka, Kemerovská oblast SSSR na Sibiři) je bývalý vojenský letec a sovětský kosmonaut ruské národnosti, který během letu kosmickou lodí Voschod 2 vystoupil jako první člověk do volného prostoru. Zúčastnil se také sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se v malé vesničce na Sibiři jako osmý z devíti dětí. V roce 1953 odešel na výzvu Komsomolu do čugujevského vojenského leteckého učiliště u Charkova. Odtud odešel v roce 1957 k pluku,[3] kde brzy získal leteckou kvalifikaci Vojenský letec 3. třídy a Instruktor výsadkových jednotek. Pak byl vybrán k výcviku první dvacítky budoucích sovětských kosmonautů. V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovem a dalšími. Přitom dál létal u svého pluku.[4]
Brzy po svém návratu z prvního kosmického letu se na podzim 1965 zúčastnil Astronautického kongresu v Řecku.[5] Poté zavítal i do Prahy, kde mimo jiné vystoupil i v Československé televizi. V Československu byl ještě několikrát, později se zúčastnil podobných kongresů i v dalších zemích světa.
V roce 1967 absolvoval studium na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Zapojil se do programu Interkosmos, byl ve skupině kosmonautů SSSR připravovaných k letu na Měsíc.[3]
V roce 1973 byl jmenován do čela nově zřízené Všesvazové rady pro komplex GTO,[pozn. 1] což byl orgán podporující rozvoj tělesné výchovy (Spartakiády národů, Vesnické hry, plnění odznaků GTO) v SSSR.[6]
V letech 1976–1982 byl zástupcem náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.
V nové vzpomínkové knize Two Sides of the Moon, kterou napsal společně s americkým kolegou Davidem Scottem z Apolla, se Leonov věnoval i nejasnostem okolo Gagarinovy smrti. V roce 2004 stále patřil k ruským celebritám. Měl k dispozici Mercedes s řidičem a policisté salutovali, jakmile zahlédli jeho SPZ s „čestným“ číslem 0011.[7] Do důchodu odešel v roce 1991 v hodnosti generálmajora.
Leonov byl znám svou zálibou v malířství a na několika výstavách svá díla s motivy vesmíru[3] předvedl. Má dvě děti.
Lety do vesmíru [editovat]
Oba lety začínaly na kosmodromu Bajkonur a končily přistáním kabiny na padácích na území Kazachstánu.
První mimo loď [editovat]
18. března 1965 při letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru.[2] Vzdálil se od lodě připoutaný lanem na vzdálenost 5,35 metru.[4] Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund,[4] z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít.[8] Spolu s ním letěl velitel lodě kosmonaut Pavel Běljajev, Leonov měl funkci druhého pilota.
Apollo – Sojuz [editovat]
O deset let později se v roce 1975 jako velitel lodi zúčastnil společného kosmického experimentu lodí Apollo ASTP a Sojuz 19 EPAS na oběžné dráze okolo Země ve dnech 15. – 24. července 1975. Projekt se uskutečnil pod názvem „Apollo Sojuz Test Project“ (ASTP), v Československu byl projekt mediálně známější jako Sojuz-Apollo. V Sojuzu 19 s ním letěl Valerij Kubasov, v Apollu se setkali s americkými astronauty Thomasem Staffordem, Donaldem Slaytonem a Vancem Brandem.[9] V rámci přípravy na let byl i ve Spojených státech amerických.
Kulturní odkaz [editovat]
Jméno Alexej Leonov patří fiktivní sovětské vesmírné lodi v románu A. C. Clarka 2010: Druhá vesmírná odysea.
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Всесоюзный физкультурный комплекс "Готов к труду и обороне СССР" (ГТО).
Reference [editovat]
- ↑ HOLUB, Aleš. Leonov, A.A. [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2008-10-19, [cit. 2010-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín. Leonov, Aleksej Archipovič [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2004-12-18, [cit. 2010-04-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 439.
- ↑ a b c IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8, [cit. 2009-11-16]. Kapitola Алексей Архипович Леонов. Dostupné online. (rusky)
- ↑ PORTREE, David S. F.; TREVIÑO, Robert C.. Walking to Olympus: An EVA Chronology [online]. NASA, [cit. 2010-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Tělesná kultura v zahraničí, s. 73.
- ↑ MÁŠA, P.. NOVÁ ”PRAVDA” O GAGARINOVĚ SMRTI. KOSMOS - NEWS. září 2004, čís. 57. Dostupné online.
- ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8, [cit. 2009-11-16]. Kapitola Рассказ Алексея Леонова о нештатных ситуациях во время выхода в открытый космос. Dostupné online. (rusky)
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Alexej Archipovič Leonov, s. 144.
