Velká čistka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kaganovič, Stalin, Postyšev a Vorošilov v přátelském objetí v lednu 1934. Postyšev čistku nepřežil.

Velká čistka (rusky Большая чистка, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30. let 20. století, které Josif Stalin spustil s cílem odstranit zbývající opozici a získat neomezenou moc.[1] Čistka se týkala většiny vrstev sovětské společnosti: samotné komunistické strany, úřednictva, důstojnického sboru, inteligence, rolnictva (takzvaných „kulaků“), etnických minorit a náboženských skupin. Záminkou k jejímu rozpoutání byla vražda Sergeje Kirova, hlavy leningradské stranické organizace, v roce 1934. Nejviditelnějším projevem čistky byly takzvané Moskevské procesy, veřejná, předem secvičená a rozhodnutá soudní přelíčení proti vedoucím funkcionářům komunistické strany, končící drakonickými rozsudky.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Velká čistka byla zahájena pod šéfem NKVD Genrichem Jagodou, na jejím vrcholu od září 1936 do srpna 1938 ji řídil Nikolaj Ježov – tato perioda je proto někdy nazývána „ježovština“; Jagoda i Ježov ovšem stalinským čistkám zanedlouho padli za oběť sami, první byl popraven roku 1938, druhý o necelé dva roky později.

Oběti čistek byly často popravovány či vězněny bez řádného soudu, jak jej předepisoval i tehdejší sovětský právní řád, pouze na základně rozhodnutí takzvaných „trojek“ složených z důstojníků tajné policie NKVD. Pokud k soudům docházelo, šlo o zinscenované a předem rozhodnuté politické procesy, při nichž bylo doznání vynuceno pod nátlakem, často mučením obžalovaných. Oběti byly obviňovány z různých smyšlených, zpravidla politických, zločinů, například sabotáže, špionáže nebo protisovětské agitace.

Podle odtajněných sovětských archivů NKVD během let 1937 a 1938 zatkla 1 548 367 osob, z nichž bylo pak 681 692 zastřeleno, což v průměru znamená asi 1000 poprav denně.[2] Celkový počet obětí ježovštiny se někdy odhaduje na 950 tisíc až 1,2 milionu,[3] vzhledem k neúplné dokumentaci může být i podstatně vyšší.[2][4][5][6][7]

Hlavní události[editovat | editovat zdroj]

Vražda Sergeje Kirova byla záminkou k rozpoutání tzv. prvního moskevského procesu

K periodizaci období Velké čistky se někdy používají tyto události:

  • První moskevský proces (srpen 1936) byl první ze série tří velkých vykonstruovaných procesů. Proces proti 16 členům údajného „trockisticko-zinovjevovského teroristického centra“, kteří byli všichni poté popraveni; hlavními obžalovanými byli prominentní komunističtí vůdci Grigorij Zinovjev a Lev Kameněv.
  • Druhý moskevský proces nad 17 předními funkcionáři (leden 1937), mezi jehož obžalovanými byl například Karl Radek. 13 obžalovaných bylo zastřeleno, zbytek brzy pomřel v pracovních táborech.
  • Nový paragraf 58-14 trestního zákona o „kontrarevoluční sabotáži“, který umožňoval takovou sabotáž trestat zastřelením a konfiskací majetku (6. červen 1937)
Maršál Tuchačevskij
  • Tajný proces proti vysokým důstojníkům armády (červen 1937). Osm obžalovaných včetně maršála Tuchačevského bylo popraveno, jeden unikl sebevraždou. Po procesu následovala vlna masivních čistek v celém důstojnickém sboru Rudé armády.
  • Zavedení „trojek“ NKVD pro urychlení „revoluční spravedlnosti“ (Ježovův rozkaz 00447 platný k 30. červenci 1937)
  • Třetí moskevský proces nad 21 zčásti vysoce postavenými stranickými vůdci (březen 1938) čele s bývalým předsedou Kominterny Nikolajem Bucharinem, bývalým premiérem Alexejem Rykovem a nedávnou hlavou tajné policie NKVD Genrichem Jagodou, opět ústící v popravu všech hlavních obžalovaných.
  • Dekret Sovnarkomu (pozdější Rady ministrů SSSR) a Ústředního výboru strany rušící mimořádná bezpečnostní opatření (17. listopadu 1938) ukončil období čistky. Neznamenal skončení stalinských represí, ale útlak již poté obvykle nebyl tak intenzivní a krvavý.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lenin, Stalin, and Hitler: The Age of Social Catastrophe. By Robert Gellately. 2007. Knopf. 720 pages ISBN 1400040051
  2. a b Communism: A History (Modern Library Chronicles) by Richard Pipes, pg 67
  3. Soviet Repression Statistics: Some Comments by Michael Ellman, 2002
  4. Stalinism in Post-Communist Perspective: New Evidence on Killings, Forced Labour and Economic Growth in the 1930s by Steven Rosefielde, 1996
  5. Comment on Wheatcroft by Robert Conquest, 1999
  6. Gulag: A History by Anne Applebaum, pg 584
  7. Life and Terror in Stalin's Russia: 1934-1941. - book reviews by Robert Conquest, 1996, National Review

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rehabilitation: As It Happened. Documents of the CPSU CC Presidium and Other Materials. Vol. 2, February 1956-Early 1980s. Moscow, 2003. Compiled by A. Artizov, Yu. Sigachev, I. Shevchuk, V. Khlopov under editorship of acad. A. N. Yakovlev.
  • Eternal Memory: Voices From the Great Terror. 1997. 16 mm feature film directed by Pultz, David. Narrated by Meryl Streep. USA.
  • Robert Conquest: The Great Terror: Stalin's Purge of the Thirties. 1968.
  • Robert Conquest, The Great Terror: A Reassessment, Oxford University Press, May 1990, hardcover, ISBN 0-19-505580-2; trade paperback, Oxford, September, 1991, ISBN 0-19-507132-8
  • Robert Gellately, Lenin, Stalin, and Hitler: The Age of Social Catastrophe. Knopf, August 2007, 720 pages, ISBN 1400040051
  • J. Arch Getty and Oleg V. Naumov, The Road to Terror: Stalin and the Self-Destruction of the Bolsheviks, Yale University Press, 1999.
  • J. Arch Getty and Roberta T. Manning, Stalinist Terror: New Perspectives, New York, Cambridge University Press, 1993.
  • Nicolas Werth, Karel Bartosek, Jean-Louis Panne, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, Stephane Courtois, The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression, Harvard University Press, 1999, hardcover, 858 pages, ISBN 0-674-07608-7. Chapter 10: The Great Terror, 1936-1938.
  • John Earl Haynes and Harvey Klehr, In Denial: Historians, Communism, and Espionage, Encounter Books, September, 2003, hardcover, 312 pages, ISBN 1-893554-72-4
  • Barry McLoughlin and Kevin McDermott, Stalin's Terror: High Politics and Mass Repression in the Soviet Union, Palgrave Macmillan, December 2002, hardcover, 280 pages, ISBN 1403901198
  • Arthur Koestler, Darkness at Noon, 1940, ISBN 0-553-26595-4
  • Rehabilitation: Political Processes of 30-50th years, in Russian (Реабилитация. Политические процессы 30-50-х годов), editor: Academician A.N.Yakovlev, 1991 ISBN 5-250-01429-1
  • Aleksandr I. Solzhenitsyn, The Gulag Archipelago 1918-1956, HarperCollins, February, 2002, paperback, 512 pages, ISBN 0-06-000776-1
  • Eugene Lyons, Assignment in Utopia, Harcourt Brace and Company, 1937.
  • Vadim Rogovin, "Two lectures: Stalin's Great Terror: Origins and Consequences Leon Trotsky and "The Fate of Marxism in the USSR" Mehring books, ISBN 0-929087-83-6 1996
  • Vadim Rogovin, "1937: Stalin's Year of Terror." Mehring books, ISBN 0-929087-77-1 1996.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]