Československá televize
| Československá televize | |
|---|---|
| Zahájení vysílání | 1953 |
| Ukončení vysílání | 1992 |
| Provozovatel | Československo |
| Formát obrazu | 4:3 |
| Země | Československo |
| Jazyk | čeština, slovenština |
| Oblast vysílání | Československo |
| Nahrazen | Česká televize, Slovenská televize |
Československá televize (ČST) byla státní organizace zajišťující televizní vysílání v Československu od roku 1953, za pravidelné bylo toto vysílání prohlášeno 25. února 1954. I jako ostatní média byla podrobována silné cenzuře. V šedesátých letech byla součástí procesu společenského uvolňování a v srpnu 1968 zajišťovala několik dní dokonce vysílání po okupaci ČSSR. Po roce 1969 se naopak stala součástí normalizace jako další státní media. V průběhu sametové revoluce se zaměstnanci ČST velmi rychle přidali na stranu protestujících a umožňovali tak šíření důležitých zpráv a přenosů z demonstrací.
ČST měla dlouho pouze jeden program a časově omezené vysílání, proto začal 10. května 1970 vysílat i druhý program. Tam také začalo 9. května 1973 pravidelné vysílání v barvě, které se po dvou letech objevilo i na prvním programu. Na začátku roku 1979 byl zprovozněn objekt ČST na Kavčích horách, odkud začalo vysílat televizní zpravodajství. Po listopadu 1989 byl první program přejmenován na federální okruh F1 a dosavadní druhý program se rozdělil na českou část ČTV a slovenskou STV. Na třetím okruhu dříve využívaným sovětským vysíláním byl 14. května 1990 spuštěn třetí český program OK3 (obdobný program nazvaný TA3 byl spuštěn na Slovensku až 6. června 1991).
ČST zanikla spolu s ČSFR dne 31. prosince 1992. Jejím nástupcem na území Česka se považuje Česká televize, na území Slovenska Slovenská televize, ale jde o oficiálně zcela nové televize.
Obsah |
Československá televize v datech [editovat]
- 1. květen 1953 - 1. veřejné vysílání (krátké vystoupení, v němž vystoupil František Filipovský); za toto datum se považuje i vznik ČST jako takové. ČST byla zpočátku financována státem - koncesionářské poplatky přišly až později. Její první a zatím jediné studio (další vznikla v průběhu 50. a 60. let) sídlilo v Praze.
- 1955 - první přímý přenos (jednalo se o hokejový zápas).
- přelom 1955/1956 - vzniká studio v Ostravě
- 1956 - studio ČST Bratislava
- 1957 - proběhlo první losování sazky Sportka
- 1961 - studio ČST Brno
- 1962 - studio ČST Košice
- 1964 - 1. mezinárodní festival - „Zlatá Praha“
- 1966 - změna používané technologie záznamu z TRC na AMPEX
- 1970
- 1. barevný přenos (jednalo se o mistrovství světa v klasickém lyžování ve Vysokých Tatrách, kde získal zlatou medaili sdruženář Ladislav Rygl)
- Druhý kanál Československé televize postupně přechází z testovacího vysílání na pravidelné vysílání.
- dokončena část studií na Kavčích horách
- 1973 - Vysílání 2. kanálu ČST od tohoto roku plně podporuje barevný přenos
- 1975 - Vysílání 1. kanálu ČST od tohoto roku plně podporuje barevný přenos
- 1979 - Dokončen komplex na Kavčích horách, včetně tzv. budovy televizních novin. Do té doby byla studia Československé televize rozseta na mnoha místech v Praze.
- 1980 - AMPEX začíná být nahrazován nosičem 1C neboli tzv. „jednopalcem“ (palec širokým magnetickým páskem), což představuje skok v záznamové kvalitě, rychlosti zpracování i větší mobility u živých přenosů
- 1981-1983 - ČST začíná používat první kazetové systémy, v tomto případě 3/4" U-matic.
- 1984-1985 - ČST přechází na 1/2" Betacam SP
- 1989 - Sametová revoluce, zaměstnanci ČST se obrátí na stranu protestujících a formou televizních pořadů (Televizní noviny, Aktuality, Minuty dne, Na padesátníku aj.) informují o probíhánem dění
- 1990
- program F1 (Federální okruh (jedna))
- 3. program Československé televize - OK3 (Otevřený kanál tři), frekvenčně překryl vysílání z Moskvy.
- první regionální vysílání (Zlín TV)
- 1991 - 1. licence soukromým subjektům
- 1992
- 1. ledna - Československá televize „rozdělena“ na Českou televizi a Slovenskou televizi
- vzniká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
- vzniká Rada České televize
- postupné zavádění stereo zvuku k obrazu
Seznam ředitelů ČST [editovat]
| Jméno | Nástup do funkce | Opuštění funkce |
|---|---|---|
| Karel Kohout | 1953 | 1958 |
| Milan Krejčí | 1958 | 1959 |
| Adolf Hradecký | 1. října 1959 | 31. května 1963 |
| Jiří Pelikán | 1. června 1963 | 25. září 1968 |
| Bohumil Švec (vládní zmocněnec) | 28. září 1968 | 5. prosince 1968 |
| Josef Šmídmajer | 5. prosince 1968 | 7. srpna 1969 |
| Jan Zelenka | 6. srpna 1969 | 30. června 1989 |
| Libor Batrla | 1. července 1989 | 27. listopadu 1989 |
| Miroslav Pavel | 27. listopadu 1989 | 10. ledna 1990 |
| Jindřich Fairaizl | 11. ledna 1990 | 28. února 1990 |
| Jiří Kantůrek | 12. března 1990 | 31. prosince 1992 |
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Pořady [editovat]
ČST sloužila jako informační prostředek, zřízený ČSSR a programová nabídka byla silně ovlivněna zákonem o Československé televizi, proto byly do vysílání zahrnuty především informační relace vlastní tvorby. Informační relace informovali diváky o právě probíhánem dění v zemích tehdejšího Sovětského svazu. Do vysílání byli také zahrnuty záznamy divadelních představení, občas i filmy z produkce zemí Sovětského svazu. V roce 1989 pozměnila ČST koncepci programové nabídky, byl zrušen pořad Host ve studiu, místo něj se vysílal diskuzní pořad s Danielem Arjkovičem Na padesátníku. Díky pořadu Na padesátníku mohli protestanti veřejně vyjádřit svůj názor. Název hlavní zpravodajské relace zůstal zachován a užívá se dodnes, diskuzní pořady z produkce ČSST byly nahrazeny novějšími formáty. Pořad Na padesátníku byl zrušen též, avšak v roce 2009 stejným názvem ČT pojmenovala diskuzní pořad, jehož formát se však jinak nepodobá původnímu. Pořad je nyní zařazen do denního vysílání ČT2.
Externí odkazy [editovat]
Heslo Média veřejné služby v Revue pro média
