Rada České televize

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rada České televize je podle zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi[1]., v platném znění, orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize.

Působnosti Rady ČT[editovat | editovat zdroj]

  • jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize
  • schvalovat rozpočet a závěrečný účet České televize a kontrolovat plnění rozpočtu České televize
  • schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize
  • předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize
  • schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 8)
  • rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele
  • dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize
  • schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje
  • zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a určovat mzdu generálního ředitele
  • předkládat Poslanecké sněmovně (které je ze své činnosti odpovědna) výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize
  • Rada ČT hospodaří podle vlastního rozpočtu, náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.

Složení Rady ČT[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam členů Rady České televize.

Rada ČT má patnáct členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Členové Rady jsou voleni na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí

Člen Rady ČT ze zákona nesmí[editovat | editovat zdroj]

Politický vliv v Radě ČT[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv ze zákona vyplývá, aby v Radě ČT byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy, jsou členové Rady ČT vybíráni dle politického klíče.[zdroj?][kdy?] Ondřej Aust, novinář Lidových novin zabývající se českou mediální scénou, v roce 2007 napsal: „Nový zákon tehdy přiřkl právo nominovat lidi do Rady ČT organizacím a sdružením představujícím „kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.“ (…) Jejich následný vliv na složení Rady ČT je ale nulový. Občanské nominace bývají pro poslance jen zástěrkou, jak do rady nepřímo navrhnout své lidi, které pak sami prosadí. (…) Kdo se vůbec bude moci ucházet o funkci člena rady, určují dvě největší parlamentní strany, nehledě na to, že byl nominován občanskou organizací.“[2].

Snížení politického vlivu v Radě ČT[editovat | editovat zdroj]

Někteří mediální odborníci a senátoři, často žádají novelizaci zákona, aby volit členy Rady ČT mohla i horní komora Parlamentu České republiky, tj. Senát. O způsobu volby Rady ČT pomocí tzv. „trojnožky“ – tj. poslanci, senátory a prezidentem, se však hovořilo již při tvorbě novely zákonu o ČT po vypuknutí tzv. televizní krize.[3] Kritici této teorie namítali, že dokud bude Rada ČT volena politickými zástupci, je jasné, že tito na její složení (a samozřejmě i Rady ČRo) budou mít vliv. Současná místopředsedkyně a mluvčí Rady ČRo Dana Jaklová píše: Zastoupení politických názorů by v radách mělo odpovídat zastoupení tohoto názoru ve společnosti, které se demonstruje v parlamentních volbách. (…) Je jisté, že dříve či později na novelu zákonů o veřejnoprávních médiích dojde. Mediální rady kontrolují dodržování zákona a efektivnost využívání veřejných prostředků, které veřejnoprávní média inkasují. A to je zcela jistě výsostně politické zadání. Nepolitické rady odborníků mohou vést nejrůznější občanská sdružení a spolky, určitě ale ne instituce, které hospodaří s miliardami korun nás, koncesionářů.[4].

V červenci 2009 se na Radu ČT snesla kritika více než stovky českých osobností. V dopise ji označili za seskupení lobbistů bránících své osobní zájmy nebo zájmy politických stran. iHNed.cz

Kritika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 udělil Český klub skeptiků Sisyfos Radě zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za „promyšlenou a vytrvalou obhajobu vysílání vzdělávacího cyklu České televize Detektor“.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon o České televizi, platné znění,
  2. Politici do Rady ČT ano, Ondřej Aust, 14.5.2007
  3. Poslanci jednají o způsobu volby nové Rady ČT, BBC Česká redakce, 12.1.2000
  4. Kdo má jaký dluh z doby televizní krize?, Českámédia.cz, 14.5.2007
  5. Zlatý Bludný balvan za rok 2008 - Rada České televize [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2009-03-16, [cit. 2011-07-31]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (Prvních) 10 let České televize. 2002. Česká televize, edice PR a Promotion. ISBN 80-85005-37-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]