Lobbování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Lobbování (z angl. lobby, původně vrátnice, předsíň, v přeneseném smyslu zájmová skupina) je soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů.

Obsah

[editovat] Původ pojmu

Název se patrně odvozuje od prastarého zvyku, že se prosebníci (římští klienti) shromažďovali v předsíni vlivných osob, panovníků a později i poslanců a pod. V historických společnostech se tedy jednalo o způsob, jak se poddaní a podřízení snažili ovlivnit rozhodování mocnějších ve svůj prospěch, případně ve prospěch své skupiny. V moderních demokratických státech, kde se státní moc chápe jako delegovaná občany ve volbách a zprostředkovaná volenými zástupci (např. poslanci), je styk poslanců s voliči nezbytný a žádoucí. Je ústavně zaručen jako petiční právo. Proto mají volení funkcionáři a poslanci své kanceláře a hodiny pro veřejnost.

[editovat] Lobbování a korupce

Na druhé straně může takové ovlivňování snadno přejít v korupci, tj. zneužívání svěřené pravomoci k soukromému či skupinovému prospěchu. Korupce zde může mít různé podoby, například:

  1. prosazovaná věc by neoprávněně zvýhodnila nebo naopak poškodila určitou osobu nebo skupinu;
  2. prosazovaná věc by poškodila veřejný zájem;
  3. prosazovaná věc je v osobním zájmu funkcionáře (tzv. střet zájmů);
  4. funkcionář chce za prosazení této věci protislužbu nebo platbu.[1]

Protože nebezpečí korupčního ovlivňování funkcionářů státu roste s růstem jeho politické a hospodářské moci, snaží se mu některé moderní státy čelit tím, že lobbování regulují zákony. Tak v USA i ve Velké Británii existují seznamy oprávněných lobbistů, kteří zastupují jisté zájmové skupiny. Podobnou úpravu má i Polsko a Litva.

[editovat] Reference

  1. Srv. P. Frič a kol., Korupce na český způsob. Praha 1999.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Lobbování v USA

[editovat] Lobbování v Evropě