Střet zájmů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Střetem zájmů se rozumí situace, ve které je člověk odpovědný dvěma nebo více různým organizacím či autoritám, jejichž požadavky na jeho chování se více či méně zásadním způsobem rozcházejí.

Je to stav, kdy určitý subjekt, který je povinen něco konat (nebo se naopak nějakého jednání zdržet), se současně dostává i do pozice subjektu, jemuž je takové plnění (zdržení se) ku prospěchu nebo naopak ke škodě.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Politik, jakožto zvolený zástupce občanů, je svým voličům přímo odpovědný, a neměl by jednat proti jejich zájmům. Proto se má za to, že politik v určité funkci nesmí zastávat pozice v některých ekonomicky či mocensky významných organizacích. Toto může upřesnit zákon.

V českém právu je takovým zákonem zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který mj. reguluje střety veřejného zájmu s osobními zájmy veřejných funkcionářů (nař. poslanců, senátorů, členů vlády, starostů a místostarostů, členů obecních i krajských zastupitelstev, ale také vedoucích organizačních složek státu a členů statutárních, dozorčích nebo kontrolních orgánů zákonem zřízených právnických osob apod.). Veřejným zájmem je zde takový zájem, který je daný funkcionář povinen z titulu své funkce prosazovat nebo hájit, osobním zájmem pak takový, který mu přináší určitou osobní výhodu nebo zamezuje snížení jeho prospěchu. Veřejnému zájmu musí dát veřejný funkcionář vždy přednost, nesmí využívat svého postavení a pravomocí ku prospěchu svému nebo jiné osoby, odvolávat se na svou funkci při řešení osobních záležitostí a nemůže také dát za odměnu svolení k využití svého jména a funkce ke komerčním reklamním účelům. O svých osobních zájmech podávají veřejní funkcionáři čestná prohlášení a také konkrétní oznámení při projednávání svých návrhů. Nesplnění takového oznámení je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.

§ 4[editovat | editovat zdroj]

(1) Veřejný funkcionář uvedený v §2 odst.1 písm.c) až i) nesmí

  • a)   podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
  • b)   být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
  • c)   být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář

Žurnalistika[editovat | editovat zdroj]

Žurnalista se do střetu zájmů dostává v okamžiku, kdy mu nějaký jeho závazek vůči další osobě či organizaci brání pravdivě, otevřeně, pokud možno objektivně a nezkresleně informovat o všech relevantních a dostupných faktech.

Možné příklady jsou:

  • novinář dostane od firmy možnost recenzovat její produkt (auto, zájezd k moři apod.), čímž je na něj nepřímo vytvářen tlak, neboť pokud mu firma uhradí spojené náklady, cítí vůči ní závazek, a pokud by se o produktu vyjádřil negativně, mohl by být „potrestán“ tím, že se nabídka nebude opakovat
  • novinář se dostane do situace, kdy pro získání informace musí slíbit, že ji nijak nezveřejní
  • novinář získá dosud neznámé informace o krachu společnosti, což mu umožní spekulaci na akciovém trhu

Proto by také novinář neměl být členem politické strany a zároveň psát o politice[zdroj?] a neměl by být ve firmě, jejíž finanční situaci může ovlivnit svým psaním.

Související články[editovat | editovat zdroj]