Public Affairs
Public Affairs (česky veřejné záležitosti;[1] též Legal & Corporate Affairs či Government Relations, zkráceně PA) je rozsáhlým souborem aktivit zahrnujícím identifikování, vyhodnocování, plánování a reagování na příležitosti a rizika vznikající v důsledku politických a správních rozhodnutí, která mají vliv na podnikající subjekty či jiné organizace.
| Česká republika | APAA |
| EU | EPACA, SEAP, ALTER-EU |
| USA | AAPC, ALL |
| VB | APPC |
| Německo | DEGEPOL |
| Regulace lobbingu | |
|---|---|
| Legislativní regulace | USA, Kanada, Polsko, Maďarsko, Litva |
| Oborová regulace | Spojené království, Německo, Španělsko, Dánsko, Norsko |
| Bez regulace | Česko, Slovensko |
| Public affairs agentury v ČR | |
| Mezinárodní | CEC Government Relations, Fleishman-Hillard, Grayling Mmd, Interel, Weber Shandwick, |
| Lokální | BXL consulting, EMC Cohn & Wolfe, Euroffice Praha-Brusel, Knight & Svoboda, PAN Solutions |
Public affairs management, čili řízení veřejných záležitostí, je tak součástí každé firmy, která se zajímá v širším kontextu o své podnikatelské prostředí.
Úlohou public affairs (PA) agentur je zastupovat podnikatelský subjekt tak, aby přispěly k obhajobě či prosazení jeho zájmů v legislativním prostředí dané země, respektive v jakémkoliv regulovaném podnikatelském prostředí (např. OECD, Evropská unie, kraj, město).
V přeneseném významu se uplatňuje public affairs management i v neziskovém sektoru.
Obor public affairs využívá poznatků z příbuzných oborů jako je právo, politologie, marketingová komunikace či management.
Obsah |
Nástroje public affairs [editovat]
Public affairs využívá nástroje a postupy, jejichž prostřednictvím lze monitorovat legislativní úpravy, poskytovat odborné konzultace či plánovat informační kampaně.
Obor Public affairs zahrnuje tyto základní aktivity:
- lobbing (obhajoba a propagace zájmů klienta)
- právní expertízy
- legislativní monitoring
- řízení reputace
- zprostředkování kontaktů se stakeholdery
- organizace jednání a pořádání akcí
- komunikace s institucemi veřejné správy
- strategické plánování
- krizová komunikace
- media relations
- implementace komunikačních strategií
- budování a moderace aliancí a koalic
- podpora veřejným dotacím a zakázkám
Public affairs a lobbing [editovat]
Lobbing je jedním z důležitých a nedílných nástrojů public affairs. Užší (anglosaské) pojetí charakterizuje lobbing jako zastupování a prosazování zájmů při schvalování legislativy, širší pojetí zahrnuje i ovlivňování exekutivních rozhodnutí na státní či samosprávní úrovni.
Lobbing je legitimní a nedílnou součástí demokratického rozhodovacího procesu. V pluralitní demokracii, kde se střetávají různé zájmy, je důležitým prvkem komunikace a nástrojem k výměně kvalifikovaných a odborných informací. Transparentní lobbing tak přispívá ke zkvalitnění rozhodovacího procesu.
Regulace public affairs a lobbingu [editovat]
Zárukou transparentního jednání PA konzultantů při ovlivňování rozhodovacího procesu je regulace lobbingu.
Existují dva přístupy k regulaci lobbování - zákonná regulace a oborová, tzv. samoregulace. Zákonná regulace je založena na existenci legislativního rámce, který definuje lobbing a určuje pravidla pro jeho činnost. Zákon může stanovit tzv. registrační povinnost lobbistů, tj. závazek politických poradců zapsat se do centrálního a veřejného seznamu lobbistů.
V zemích, kde je uplatňována oborová regulace, tzv. samoregulace, není lobbing právně upraven. Nástrojem regulace je zde samoregulační orgán (nejčastěji asociace sdružující profesionální politické poradce - jednotlivce či agentury), který sám určuje standardy lobbingu.
Asociace uplatňují etický kodex - soubor závazných pravidel chování při lobbování. Závazek respektování etického kodexu založeného na čestném a transparentním lobbování je podmínkou členství v asociaci. V případě porušení těchto pravidel mohou být lobbisté či public affairs agentury sankcionováni, případně vyloučeni z asociace.
Public affairs v zahraničí [editovat]
Zeměmi s nejdelší tradicí lobbingu jsou Spojené státy americké a Spojené království. Spojené státy jsou zároveň největším centrem lobbistů. Ve Washingtonu D. C. jich působí přibližně 25 tisíc. Lobbing je zde uplatňován na základě regulačního přístupu, který je založen na povinném registru lobbistů.
Vedle USA jsou dalšími zeměmi uplatňujícími regulační přístup Kanada, Polsko, Maďarsko a Litva. Zákonná regulace zahrnuje vedle povinnosti lobbistů registrovat se také pravidelné zveřejňování lobbistických kontaktů a jejich činnosti.
Neregulační přístup funguje ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republice Německo, ve Španělsku, v Dánském království a Norském království. Systém regulace lobbování je zde založen na seberegulaci. Nástrojem regulace jsou asociace lobbistů, jež sdružují profesionální politické poradce - jednotlivce nebo agentury. Asociace uplatňují etický kodex, v němž se jednotliví lobbisté či public affairs agentury, zavazují při výkonu své činnosti jednat čestným a transparentním způsobem.
Public affairs a instituce EU [editovat]
Významným centrem public affairs aktivit jsou instituce Evropské unie. Počet tamních lobbistů se odhaduje na 15 tisíc. Mezi mezinárodní public affairs agentury, které působí v institucích EU a zároveň mají zastoupení v ČR, se řadí například Fleishman-Hillard, Interel či Weber Shandwick.
V reakci na rostoucí počet lobbistů působících v institucích EU zavedla Evropská komise (EK) v červnu 2008 dobrovolný registr lobbistů. Zavedení registru je součástí dlouhodobé iniciativy na podporu větší transparentnosti v rozhodovacích procesech evropských institucí.
Evropský parlament (EP) od roku 1996 vede registr akreditovaných lobbistů. Vstup lobbistů na půdu EP je podmíněn jejich zapsáním do registru.
V současné době je diskutována úvaha vytvořit společný registr EK a EP, který by určil jednotná pravidla a principy pro činnost politických poradců v institucích EU.
Public affairs v České republice [editovat]
V České republice působí několik set lobbistů, jejichž činnost není legislativně upravena a dlouhou dobu nebyla ani regulována oborovým orgánem typu asociace, sdružení či komory. V roce 2012 vznikla Asociace Public Affairs Agentur (APPA), jejímž cílem je zajištění transparentního prosazování zájmů veřejnosti a podnikatelských subjektů u zákonodárců a veřejné správy. Asociace má také plnit funkci samoregulačního oborového orgánu, který bude dohlížet na etické chování svých členů.
Vedle vzniku této organizace byl v létě 2009 dán podnět k legislativní úpravě lobbingu v ČR. Poslanci ČSSD Jeroným Tejc a Bohuslav Sobotka vytvořili a představili návrh zákona o lobbingu. Ten definoval lobbing a upravoval činnost lobbistů v ČR. Návrh zákona, jenž počítal se zavedením seznamu lobbistů a lobbovaných osob a doporučoval stanovit sankce pro politické poradce za porušení pravidel při lobbování, byl Poslaneckou sněmovnou vrácen na podzim 2009 k přepracování.
