Dana Jaklová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. MgA. Dana Jaklová
Členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Ve funkci:
24. května 2015 – 24. května 2021
Předsedkyně Rady Českého rozhlasu
Ve funkci:
28. dubna 2010 – 16. března 2012
PředchůdceJiří Florian
NástupceTomáš Ratiborský
Členka Rady Českého rozhlasu
(v letech 2006–2010 také místopředsedkyně rady)
Ve funkci:
16. března 2006 – 16. března 2012
Stranická příslušnost
ČlenstvíODA (1991–1996)
ODS (2005–2015)

Narození3. prosince 1956 (67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLadislav Jakl (1988–2005)
Dětijeden syn
Alma materUniverzita Karlova v Praze
AMU v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dana Jaklová (* 3. prosince 1956 Praha) je česká novinářka, v letech 20102012 předsedkyně Rady Českého rozhlasu, v letech 2015 až 2021 členka RRTV.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 19761980 vystudovala obor čeština a francouzština na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (získala titul Mgr.). Po absolvování vysoké školy působila jako redaktorka francouzské redakce zahraničního vysílání Československého rozhlasu (19801981) a administrativní pracovnice občanského sdružení DILIA, jehož posláním je zajišťovat ochranu autorských práv (19811982).

V letech 19821994 byla redaktorkou Redakce zábavy Československého, později Českého rozhlasu. Při práci v letech 19831988 dálkově vystudovala obor dramaturgie na DAMU (získala titul MgA.). Mezi roky 1980 a 1985 tak byla také vedoucí, autorkou, režisérkou a herečkou amatérského souboru Divadla v uvozovkách. Spolupracovala též s rockovými skupinami ETAL a Folimanka Blues.

Po revoluci vstoupila v roce 1991 do ODA. Členkou byla do května 1996, působila též jako jednatelka ODA na Praze 2. V letech 19942004 byla zpravodajkou Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál (nejdříve jako kulturní zpravodajka, od roku 1997 jako parlamentní a politická zpravodajka). Od roku 2004 působí jako parlamentní a politická zpravodajka Českých médií, RTA. V roce 2005 vstoupila do ODS (byla též členkou Oblastní rady ODS Praha 2), krátce nato však byla zvolena do Rady Českého rozhlasu a na funkce v ODS rezignovala.

V roce 2007 vydala knihu Sarajevský atentát po česku a mezi lety 2008 a 2010 přednášela na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha předmět Média veřejné služby.

V březnu 2006 byla zvolena členkou Rady Českého rozhlasu a o dva měsíce později i její místopředsedkyní a tiskovou mluvčí (obě funkce obhájila i v březnu 2008). V dubnu 2010 se pak stala předsedkyní Rady Českého rozhlasu a tuto pozici zastávala až do vypršení svého mandátu v březnu 2012.[1] Výrazně přispěla k odvolání tehdejšího generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka.[2]

V dubnu 2015 byla zvolena členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, na tento post ji nominovala TOP 09[3], funkce se ujala 24. května 2015.[4] Zastávala ji do května 2021.[5]

Dana Jaklová je rozvedená a má jednoho syna.[6] V letech 19882005 byl jejím mužem Ladislav Jakl – hudebník, bývalý novinář a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky za Václava Klause.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mgr. MgA. Dana Jaklová [online]. Český rozhlas [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. 
  2. Dana Jaklová novou členkou RRTV, poslanci obsadili sedm z osmi volných míst v Radě. DigiZone.cz [online]. 2015-04-11 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. 
  3. Strany poslaly do mediální rady i expolitiky. ANO se ale zlobí na ČSSD. iDNES.cz [online]. 2015-04-10 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. 
  4. Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Stav ke dni: 25.5.2015 [online]. RRTV [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. 
  5. RRTV má šest nových členů, těm bývalým se však musí odškodnit za nezákonné odvolání z roku 2003. Česká média.cz [online]. 2021-04-14 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-15. 
  6. Mgr., MgA. Dana Jaklová. Český rozhlas [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  7. Začalo to, Dana Jaklová + Ladislav Jakl květen 1984 - květen 1999 [online]. FolimankaBlues.cz [cit. 2015-04-14]. Dostupné online.