Nejvyšší kontrolní úřad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova NKÚ z vrcholu Lighthouse Towers

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislý orgán České republiky, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Byl zřízen po osamostatnění České republiky v roce 1993. V letech 1990–1992 existovalo Federální ministerstvo kontroly a republiková ministerstva kontroly pro Českou a Slovenskou republiku a bylo připravováno obnovení Nejvyššího kontrolního úřadu, navazujícího na tradici prvorepublikového Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

NKÚ je obecně upraven v Ústavě v samostatné hlavě páté (tedy mimo moc soudní, výkonnou a zákonodárnou), proto někdy bývá označován za „čtvrtý pilíř demokracie“ jako zárodek možné moci kontrolní. Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanovuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Sídlo[editovat | editovat zdroj]

Sídlem NKÚ je Praha.

Úřad sídlí od roku 2007 v budově Tokovo v Praze-Holešovicích, u Libeňského mostu a holešovického přístavu, nájemní smlouva měla skončit v březnu 2012.[1] Skupina PPF údajně za pronájem budovy a související služby inkasuje od Nejvyššího kontrolního úřadu asi 80 milionů korun ročně, vlastníci Petr Kellner a Jiří Šmejc však odmítli zveřejnit, kolik odvádějí na daních, protože prý jejich příjmy nepocházejí z obchodu se státem.[2] NKÚ vydal v lednu 2011 tiskové prohlášení, že prezident NKÚ na základě opčního práva a na základě dlouhodobě trvajících jednání s Vládní dislokační komisí prodloužil nájem budovy Tokovo o 1,5 roku, tedy do září 2013, přičemž roční nájemné vychází z aktuální výše základního nájemného 44,15 mil. Kč za rok. Pro potřeby NKÚ je zde pronajato 9842 m² kancelářských a ostatních ploch, 393 m² skladů a 75 parkovacích stání.[3] Poslanci kritizovali prezidenta NKÚ Františka Dohnala za to, že situaci neřešil. Hájil se tím, že nájem je jedinou možností, protože stát není schopný nabídnout úřadu žádnou svou budovu a výstavba a vybavení nové budovy by podle analýzy od firmy Knight Frank stály dohromady až 810 milionů korun. V usnesení kontrolního výboru z 20. ledna 2011 se ale podle serveru Česká pozice konstatuje, že společnost Knight Frank byla ve střetu zájmů, protože zprostředkovává pronájem zbylých volných ploch v budově Tokovo.[1] Police sjednávání nájmu prošetřovala pro podezření z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a případ odložila s tím, že se o tento trestný čin nejedná, státní zástupce pro Prahu 7 rozhodnutí policie akceptoval.[1]

Organizace úřadu[editovat | editovat zdroj]

Mezi orgány NKÚ patří prezident, viceprezident, kolegium, senáty a Kárná komora Úřadu. Vnitřní pořádek upravuje organizační řád, jednací řády Kolegia, senátů a kárný řád.

V čele NKÚ stojí prezident, kterého spolu s viceprezidentem jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezident republiky na 9 let; toto jmenování nepodléhá kontrasignaci vlády. Prvním prezidentem byl Lubomír Voleník, poté František Dohnal. V březnu 2013 vybrala Poslanecká sněmovna za kandidáta na prezidenta NKÚ Miloslava Kalu, který byl 22. března 2013 do této funkce jmenován prezidentem republiky.

Kolegium Úřadu tvoří prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu. Členy volí Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Úřadu. Jsou voleni bez časového omezení, jejich funkce zaniká:

  • doručením rezignace Poslanecké sněmovně,
  • dosažením věku 65 let,
  • odvoláním Poslaneckou sněmovnou na základě rozhodnutí Kárné komory NKÚ,
  • právní mocí rozsudku, jímž byl člen omezen ve svéprávnosti nebo odsouzen pro úmyslný trestný čin.

Členové Nejvyššího kontrolního úřadu skládají do rukou prezidenta republiky (prezident a viceprezident) či do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (ostatní) tento slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně a nezneužiji svého postavení.“[4]

Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu[editovat | editovat zdroj]

Prezident[editovat | editovat zdroj]

Miloslav Kala (od 22. března 2013)

Viceprezidentka[editovat | editovat zdroj]

Zdeňka Horníková (od 11. dubna 2013)

Členové kolegia[editovat | editovat zdroj]

Jiří Adámek (od 25. dubna 2001)
Zdeněk Brandt (od 3. května 2002)
Pavel Hrnčíř (od 11. prosince 2009)
Hana Hykšová (od 13. února 2014)
Eliška Kadaňová (od 4. června 1998)
Jiří Kalivoda (od 17. září 1993)
Rudolf Kufa (od 15. září 2009)
Antonín Macháček (od 9. prosince 2005)
Petr Neuvirt (od 21. prosince 2010)
Rudolf Němeček (od 17. září 1993)
Zdeňka Profeldová (od 18. dubna 2002)
Daniel Reisiegel (od 30. dubna 2010)
Karel Sehoř (od 15. září 2009)
Jaromíra Steidlová (od 16. listopadu 2006)
Jan Vedral (od 25. dubna 2001)

Činnost[editovat | editovat zdroj]

NKÚ pracuje buď v Kolegiu, nebo senátech složených ze tří a více členů Úřadu. V působnosti NKÚ je kontrola:

  • hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti
  • státní závěrečný účet ČR,
  • plnění státního rozpočtu státu,
  • hospodaření s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí a s prostředky, za něž převzal stát záruky,
  • vydávání a umořování státních cenných papírů,
  • zadávání státních zakázek,
  • hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Policie odložila případ šéfa NKÚ a nájmu v budově Tokovo, České noviny, 12. 1. 2012
  2. Kateřina Menzelová: V PPF zapomněli na NKÚ, Česká pozice.cz, 6. 2. 2012
  3. NKÚ a pronájem budovy Tokovo, Nejvyšší kontrolní úřad, tiskové prohlášení, 31. 1. 2011
  4. § 10 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]