1993
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 ► ►►
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události[editovat]
| 1993 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Česko
- 1. ledna – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká republika a Slovenská republika. Ve Vladislavském sále na Pražském hradě se konalo první zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
- 26. ledna – Václav Havel zvolen prvním prezidentem České republiky.
- 8. února – Proběhla měnová odluka, při které z původní koruny československé vznikly dvě národní měny: koruna česká a koruna slovenská. Předcházelo jí čtyřdenní období kolkování československých bankovek.
- 22. února - Česká republika se stala členem UNESCO.
- 1. března - Vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi ČR, SR, Polskem a Maďarskem.
- 24. dubna - V Temelíně se konala demonstrace asi 2 000 osob proti dostavbě zdejší jaderné elektrárny.
- 30. dubna - Ve vile Tugendhat v Brně se konalo setkání premiérů České republiky a Slovenské republiky Václava Klause a Vladimíra Mečiara týkající se dělení původního federálního majetku.
- 14. - 15. května - V Nepomuku na Jižním Plzeňsku se konala při příležitosti 600. výročí mučednické smrti Sv. Jana Nepomuckého světová pouť věřících.
- 19. května - V oblasti pražské a plzeňské dráhy se konala hodinová výstražná stávka Odborového sdružení železničářů, která si kladla za cíl zvýšení mezd.
- 31. květen – Vznikla diecéze plzeňská.
- 15. června - S platností od 29. července 1993 byla základní vojenská služba zkrácena z 18 na 12 měsíců.
- 1. srpna - V platnost vstoupil zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který zrušil promlčecí dobu u skutků z doby od 25. února 1948 do 29. prosince 1989.
- 21. prosince - Povodí řeky Otavy postihly povodně.
- Uveden Jackpot v sazce Sportka.
- míra inflace dosáhla 20,8%
Svět
- 26. února došlo k bombovému útoku na Světové obchodní centrum, který zabil šest lidí a dalších tisíc zranil.
- 30. dubna - Tenisku Moniku Selešovou při tenisovém utkání napadl a poranil nožem pomatený příznivec Stefi Grafové Guenter Parche.
- 4. května – Andorra se stala parlamentní demokracií, titulárními hlavami státu zůstali francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, zastupováni místními zástupci.
- 10. srpna – 15. srpna proběhly Světové dny mládeže v Denveru.
- 24. května Eritrea se oddělila od Etiopie
- 18. srpna – Vypukl požár v Luzernu (Švýcarsko).
- 9. září – V Polsku založen Biebrzański Park Narodowy.
- 15. září – V Palermu byl mafií zavražděn její velký odpůrce, katolický kněz Giuseppe Puglisi.
- 3. října – Odpoledne zahájily speciální jednotky armády USA akci v somálském hlavním městě Mogadišu, která vedla k zadržení spolupracovníků hledaného vůdce somálských milicí Mohameda Farraha Aidida. Při akci bylo zabito osmnáct příslušníků americké armády, jeden Malajec a přibližně tisíc Somálců.
- 4. října v Rusku dochází k ústavní krizi. Armáda ostřeluje Nejvyšší sovět.
- 1. listopadu Smlouvou o Evropské unii neboli Maastrichtskou smlouvou na základě předcházejících společenství vznikla Evropská unie.
- Zvolen prezident Slovenské republiky Michal Kováč.
Vědy a umění[editovat]
- Ze zkamenělé kosti dinosaura rodu Tyrannosaurus byla poprvé extrahována substance na bázi proteinu. Bylo tak dokázáno, že i po desítkách milionů let (v tomto případě 65 milionů let) je možné získat biologicky zachované molekuly. Podobný úspěch zazanamenali paleobiologové i v roce 2007.
- V červnu měl premiéru trikový velkofilm Jurský park, který se stal na dlouho kasovně nejúspěšnějším filmem vůbec.
Nobelova cena[editovat]
- Fyzika – Russell A. Hulse, Joseph H. Taylor Jr. (oba USA; za objev nového typu pulsaru)
- Chemie – Kary B. Mullis, Michael Smith (USA, Kanada; za výzkum v oblasti chemie DNA)
- Medicína – Richard J. Roberts, Phillip A. Sharp (Velká Británie, USA; za objev dělených genů)
- Literatura – Toni Morrisonová (USA)
- Mír – Nelson Mandela, Frederik Willem de Klerk (oba JAR; za mírové ukončení období apartheidu)
- Ekonomie – Robert Fogel, Douglas North (oba USA; za výzkum v ekonomické historiografii)
Narození[editovat]
Česko
- 5. února – Adam Ondra, horolezec
- 27. června - Gabriela Gunčíková, zpěvačka
- 12. srpna – Ewa Farna, zpěvačka
Svět
- 12. ledna - Zayn Malik, člen britsko-irské chlapecké hudební skupiny One Direction
- 8. prosince – AnnaSophia Robb, americká herečka
- 29. srpna - Liam Payne, člen britsko-irské chlapecké skupiny One Direction
- 13. září – Niall Horan, člen britsko-irské chlapecké hudební skupiny One Direction
Úmrtí[editovat]
| 1993 - | |
| Střední stav obyvatel | 10 330 607 - |
|---|---|
| Narození | 121 470 - |
| Zemřelí | 118 185 - |
| Přirozený přírůstek | 2 840 - |
| Přírůstek stěhováním | 5 476 - |
| Celkový přírůstek | 8 316 - |
Česko
- 7. února – Radek Pilař, malíř, grafik a ilustrátor (* 23. dubna 1931)
- 22. února – Miloslav Troup, malíř (* 30. června 1917)
- 15. května – Marie Rosůlková, herečka (* 17. prosince 1901)
- 11. června – Karel Effa, herec (* 23. května 1922)
- 25. června – Miroslav Klega, hudební skladatel a pedagog (* 6. března 1926)
- 14. srpna – Jiří Adamíra, herec (* 2. dubna 1926)
- 16. září
- František Jílek, dirigent, klavírista a skladatel (* 22. května 1913)
- Mlhoš Kafka, hudební skladatel a rozhlasový redaktor (* 28. prosince 1928)
- 26. října – František Filipovský, herec (* 23. září 1907)
- 29. října – Zdeněk Podskalský, filmový režisér (* 18. února 1923)
- Jiří František Novák, hudební skladatel a pedagog (* 15. srpna 1913)
Svět
- 20. ledna – Audrey Hepburnová, americká herečka (* 4. května 1929)
- 24. ledna – Assunta Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna (* 10. srpna 1902)
- 17. února – Hans Baur, německý pilot, Hitlerův osobní pilot (* 19. červen 1897)
- 20. února – Ferruccio Lamborghini, italský průmyslník, zakladatel firmy Lamborghini (* 28. dubna 1916)
- 22. dubna – Bertus Aafjes, nizozemský spisovatel a básník (* 12. května 1914)
- 7. května – Hap Sharp, americký automobilový závodník (* 1928)
- 13. června – Donald Slayton, americký astronaut (* 1924)
- 20. září – Erich Hartmann, německý stíhací pilot, nejúspěšnější stíhač historie (* 1922)
- 7. října – Hans Liebherr, německý průmyslník a vynálezce (* 1. dubna 1915)
- 31. října – Federico Fellini, italský filmový režisér a scenárista (* 20. ledna 1920)
- 28. listopadu – Joe Kelly irský automobilový závodník (* 13. březen 1913)
- 4. prosince – Frank Zappa americký kytarista, zpěvák a hudební skladatel (* 21. prosince 1940)
- 31. prosince – Brandon Teena, zavražděný americký transsexuál (* 1972)
Hlava státu[editovat]
Evropa:
- Belgie – Albert II. Belgický (král od 9. srpna 1993)
- Česko – Václav Havel (prezident)
- Finsko – Mauno Koivisto (prezident)
- Francie – François Mitterrand (prezident)
- Island – Vigdís Finnbogadóttir (prezidentka)
- Itálie – Oscar Luigi Scalfaro (prezident)
- Maďarsko – Árpád Göncz (prezident)
- Německo – Richard von Weizsäcker (prezident)
- Polsko – Lech Wałęsa (prezident)
- Portugalsko – Mário Alberto Nobre Lopes Soares (prezident)
- Rakousko – Thomas Klestil (prezident)
- Rumunsko – Ion Iliescu (prezident)
- Rusko – Boris Jelcin (prezident)
- Řecko – Constantine Karamanlis (prezident)
- Slovensko – Michal Kováč (prezident od 2. března 1993)
- Spojené království – Alžběta II. (královna)
- Švýcarsko – Adolf Ogi (prezident)
- Španělsko – Juan Carlos I. (král)
- Ukrajina – Leonid Kravčuk (prezident)
- Vatikán – Jan Pavel II. (papež)
Severní Amerika:
- Spojené státy americké – George H. W. Bush (prezident do 20. ledna 1993); Bill Clinton (prezident od 20. ledna 1993)
- Kanada – Alžběta II. (královna)
Asie:
