Sociologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Auguste Comte považovaný za zakladatele sociologie

Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda napříč různými sociologickými školami a paradigmaty. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému a nebo o sociální změně.

Dějiny sociologie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny sociologie.

Sociologie se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil A. W. Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě (viz též Chicagská škola).

Sociologická teorie[editovat | editovat zdroj]

Sociologie je vědou multiparadigmatickou. Sociologické poznání není kumulativní. Základní dělení rozlišuje sociologická paradigmata objektivistická a interpretativní. Objektivisté považují sociální realitu za objektivní skutečnost existující vně individuí. Zabývá se zkoumáním sociálních faktů, sociálních změn, sociální struktury.

Interpretativní sociologie považuje sociální realitu za konstrukt v myslích lidí a zajímá ji, jak je tento konstrukt lidmi vytvářen, chápán a interpretován.

Dělení sociologických paradigmat dle Ritzera[editovat | editovat zdroj]

Nominalismus a realismus[editovat | editovat zdroj]

Dalším přístupem k vnímání paradigmat je rozdělení na nominalismus a realismus.

Sociologický realismus vychází z předpokladu, že společnost existuje nezávisle na jednotlivci. Sociální realita je tak chápána jako objektivizována. Společnost je také více jak souhrn jednotlivých individuí. Sociální normy jsou nadindividuální. Jedinec v průběhu zdárné socializace přijímá tyto normy. Celý svět má pevný řád. Tento přístup je uplatňován hlavně v teoriích zabývajících se sociální statikou. Do sociologického realismu řadíme fenomenologickou, konfliktologickou a konsensuální sociologii.

Sociologický nominalismus naopak tvrdí, že společnost existuje mezi individui. Je tedy intersubjektivní. Sociální normy neexistují mimo vědomí. Normy se vytváří skrze interakci. K tomuto paradigmatu patří škola interakcionistů. Těžiště tohoto paradigmatu je ve studiu sociální dynamiky.

Významné sociologické směry a jejich představitelé[editovat | editovat zdroj]

Metody sociologie[editovat | editovat zdroj]

Sociologický výzkum se snaží popsat, vysvětlit či předpovědět sociální život jedinců, skupin a společností. K tomu je užívána celá řada metod, které můžeme zjednodušeně rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na populaci. Snaží se o reprezentativnost, mají vypovídat o tom, jak je nějaký znak zastoupen v populaci, nebo jaký postoj je možné u populace najít. Nejčastěji, ne však nutně, užívá metody dotazníkového šetření či rozhovorů a kvantitativní analýzy textů. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na objekt. Nepopisuje zákonitosti, ale snaží se nacházet vztahy mezi kategoriemi. Nejčastěji, ale ne nutně, užívá metod focus groups, hloubkových rozhovorů a analýzy textů.

Vybrané konkrétní sociologické disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Přehled sociologických směrů a základních představitelů[editovat | editovat zdroj]

Pozitivismus
Představitel Doba života Teorie
Saint-Simon (1760-1825) společnost je organismus
Auguste Comte (1798-1857) sociální statika x sociální dynamika
Strukturální funkcionalismus
Představitel Doba života Teorie
Émile Durkheim (1858-1917) dělba práce, společenská solidarita, anómie, sebevražda
Talcott Parsons (1902-1979) AGIL model
Robert K. Merton (1910-2003) dezintegrovaná společnost
Teorie konfliktu
Představitel Doba života Teorie
Karl Marx (1818-1883) teorie tříd, proroctví zániku kapitalismu
Ralf Dahrendorf (1926-2009) třídní konflikt, analýza společnosti informací
Pierre Bourdieu (1930-2002) model sociálního prostoru, reprodukce sociálních nerovností
Symbolický interakcionismus
Představitel Teorie
George H. Mead (1863-1931) sociální behaviorismus, významný druhý, play x game, self
Max Weber (1864-1920) rozumějící sociologie, legální panství, byrokracie, mocenská autorita
Florian Znaniecki a William I. Thomas (1882-1958) ; (1863-1947) definice situace, sebenaplňující se proroctví
Herbert Blumer (1900-1987) proces interpretace, proměnlivá společnost
George Caspar Homans (1910-1989) sociální učení, teorie směny
James Samuel Coleman (1926-1995) teorie racionální volby, vězňovo dilema
Fenomenologická sociologie
Představitel Doba života Teorie
Alfred Schütz (1899-1959) svět každodennosti (lebenswelt), konstrukce prvního a druhého řádu
Harold Garfinkel (*1917) etnometodologie
Erving Goffman (1922-1982) dramaturgická sociologie, stigmatizovaná identita
Peter L. Berger a Thomas Luckmann (*1929) ; (*1927) sociální konstrukce reality
Kritická teorie frankfurtské školy
Představitel Doba života Teorie
Karl Mannheim (1893-1947) sociologie vědění, analýza ideologií
Herbert Marcuse (1898-1979) spravedlivá společnost
Erich Fromm (1900-1980) společenský charakter člověka
Jürgen Habermas (*1929) kolonizace životního světa
Anthony Giddens (*1939) dvojitá strukturace

Vztahy k jiným vědám[editovat | editovat zdroj]

Sociologie patří mezi společenské vědy. Souvisí a spolupracuje především s těmito jinými vědami:

Sociologie Příbuzné vědy
Filozofické předpoklady, paradigmata filozofie
Obecné sociologické teorie, pojmy, metody historie, ekonomie, sociální geografie, sociální psychologie, psychologie, kulturní a sociální antropologie
Teorie dílčích stránek společenské skutečnosti, konkrétní disciplíny, parciální teorie demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika
Empirický výzkum matematika, statistika, logika, etnografie
Metody a techniky sběru a zpracování dat demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika, matematika, statistika, logika, etnografie

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]