Erving Goffman

Erving Goffman v lidové tvořivosti

Erving Goffman (11. června 1922 – 19. listopadu 1982) byl americký sociolog kanadského původu. Během 60. a 70. let 20. století patřil mezi nejvlivnější badatele v oblasti mikrosociologie. Uvedl do sociologické analýzy každodenního lidského jednání tzv. dramaturgickou perspektivu.

Životopis

Goffman se stal jedním z nejvlivnějších sociologů 20. století, jako Mead, v jehož stopách pokračoval s rozvojem sociologické sociální psychologie. "Goffman (1922–1982) studoval na University of Toronto a na University of Chicago. Studium zakončil v roce 1949; poté následovaly dva roky výzkumné stáže na University of Edinburgh, kde začal pracovat na své disertaci (dokončené v roce 1953). Po několika letech vyplněných nejrůznějšími aktivitami (1954–1957 působil jako visiting scientist v National Institute of Mental Health ve státe Maryland), byl v roce 1958 povolán na University of California v Berkeley, kde byl o 4 roky později jmenován řádným profesorem. V roce 1969 odešel na University of Pennsylvania ve Filadelfii a zde působil až do konce svého života." Byl průkopníkem osobních interakcí, nebo mikrosociologie, vytvořil "dramaturgický přístup" k lidskému jednání, a vyvinul množství vlivných konceptů. Na rozdíl od mnoha jiných vědců Goffmanův vliv vzrostl především po smrti.

Sociologické názory

Goffmanův největší příspěvek sociální teorii je formulace symbolické interakce dramaturgické perspektivy v knize z roku 1956. Přestože je Goffman často charakterizován jako symbolický interakcionista, zkusil pouze opravit trhliny této teorie. Pro Goffmana není společnost jednolitým celkem. Musíme jednat různě za různých podmínek, kontext v němž jednáme není společnost jako celek, ale pouze malý výsek, v němž se nalézáme. Goffman předpokládal svět jako divadlo, ale též potřebujeme parkoviště a toalety: za osobním symbolickým interakcionalismem se nachází širší kontext.

Jako autor textu Asylums popisuje „institucionalizaci“ jako odpověď pacientů na byrokratické struktury a umrtvující procesy totální instituce, jako blázince, věznice, koncentrační tábory. Vždy se považoval za sociálního vědce, nepoužil postmodernismus nebo fenomenologii jako svůj hlavní epistemologický přístup. Byl sociologem, který kladl důraz na poznatek, že "společnost je vždy první".

V roce 1981 byl zvolen 73. prezidentem americké sociologické asociace.

Citace

• „Člověk není jako ostatní zvířata v ohledech, které jsou skutečně důležité: Zvířata mají smysly, my máme daně.“
• „Společnost je bláznivý útulek vedený jeho svěřenci.“
• „Po pravdě je svět jako svatba.“
• „Stigmatizace je proces, kdy reakce okolí ničí normální identitu.“

Dílo

• The Presentation of Self in Everyday Life, 1956/1959 (česky Všichni hrajeme divadlo, 1999)
• Asylums: Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates, 1961
• Encounters: Two Studies in the Sociology of Interaction, 1961
• Behavior in Public Places: Notes on the Social Organization of Gatherings, 1963
• Stigma, 1963 (česky Stigma, 2003)
• Interaction Ritual: Essay on Face-to-Face Behavior, 1967
• Strategic Interaction, 1969
• Relations in Public: Micro-Studies of the Public Order, 1971
• Frame analysis: An essay on the organization of experience, 1974
• Gender Advertisements, 1979
• Forms of Talk, 1981

Odkazy

Literatura

• Jiří Šubrt: Dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, Sociologický časopis, 2001, Vol. 37 (No. 2: 241–249)
• Pavel Soper: Irving Goffman : Všichni hrajeme divadlo (recenze)
• Erving Goffman: Stigma : poznámky k problému zvládání narušené identity; přeložil Tomáš Prášek, Praha : Sociologické nakladatelství, 2003, 167 s.
• Erving Goffman: Všichni hrajeme divadlo : sebeprezentace v každodenním životě; přeložila Milada McGrathová, Praha : Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999, 247 s.