Erving Goffman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erving Goffman v lidové tvořivosti

Erving Goffman (11. června 192219. listopadu 1982) byl americký sociolog kanadského původu. Během 60. a 70. let 20. století patřil mezi nejvlivnější badatele v oblasti mikrosociologie. Uvedl do sociologické analýzy každodenního lidského jednání tzv. dramaturgickou perspektivu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Erving Goffman se narodil 11. června 1922 ve vesnici Mannville v jihozápadní Kanadě. Jeho rodiče - Max a Anne - byli původem ukrajinští židé. Jeho starší sestra Frances Bay se stala herečkou. Poté co se rodina přestěhovala do města Dauphin v jižní Kanadě si Ervingův otec založil krejčovství. Od roku 1937 Goffman navštěvoval St. John's Technical High School ve Wininpegu. V roce 1939 se mladý Erving zapsal na obor chemie na University of Manitoba, toto studium ale přerušil a přestěhoval se do Ottawy aby pracoval ve filmovém průmyslu pro National Film Board of Canada, zřízený Johnem Griersonem.

Zájem o sociologii se u něj projevil až v pozdějších letech, především jej k sociologii přivedl známý americký sociolog Dennis Wrong. Jejich setkání motivovaly Goffmana k opuštění University of Manitoba a k zapsání na University of Toronto pod oborem sociologie a antropologie.

Goffman se stal jedním z nejvlivnějších sociologů 20. století, jako Mead, v jehož stopách pokračoval s rozvojem sociologické sociální psychologie. "Goffman (1922–1982) studoval na University of Toronto a na University of Chicago. Studium zakončil v roce 1949; poté následovaly dva roky výzkumné stáže na University of Edinburgh, kde začal pracovat na své disertaci (dokončené v roce 1953). Po několika letech vyplněných nejrůznějšími aktivitami (1954–1957 působil jako visiting scientist v National Institute of Mental Health ve státe Maryland), byl v roce 1958 povolán na University of California v Berkeley, kde byl o 4 roky později jmenován řádným profesorem. V roce 1969 odešel na University of Pennsylvania ve Filadelfii a zde působil až do konce svého života." [1] Byl průkopníkem osobních interakcí, nebo mikrosociologie, vytvořil "dramaturgický přístup" k lidskému jednání, a vyvinul množství vlivných konceptů. Na rozdíl od mnoha jiných vědců Goffmanův vliv vzrostl především po smrti.

Sociologické názory[editovat | editovat zdroj]

Goffmanův největší příspěvek sociální teorii je formulace symbolické interakce dramaturgické perspektivy v knize z roku 1956.[p 1] Přestože je Goffman často charakterizován jako symbolický interakcionista, zkusil pouze opravit trhliny této teorie. Pro Goffmana není společnost jednolitým celkem. Musíme jednat různě za různých podmínek, kontext v němž jednáme není společnost jako celek, ale pouze malý výsek, v němž se nalézáme. Goffman předpokládal svět jako divadlo, ale též potřebujeme parkoviště a toalety: za osobním symbolickým interakcionalismem se nachází širší kontext.

Jako autor textu Asylums popisuje „institucionalizaci“ jako odpověď pacientů na byrokratické struktury a umrtvující procesy totální instituce, jako blázince, věznice, koncentrační tábory. Vždy se považoval za sociálního vědce, nepoužil postmodernismus nebo fenomenologii jako svůj hlavní epistemologický přístup. Byl sociologem, který kladl důraz na poznatek, že "společnost je vždy první".

V roce 1981 byl zvolen 73. prezidentem americké sociologické asociace.

Všichni hrajeme divadlo (1959)[editovat | editovat zdroj]

Goffmanovo přední a nejznámější dílo je bezpochyby: Všichni hrajeme divadlo (The Presentation of Self in Everyday Life) z roku 1959. Hlavní myšlenky knihy byly pokračováním jeho disertační práce.

Goffman zde popisuje přizpůsobování jedinců v komunikaci s lidmi. Uvedena je škála situačních rolí, která začíná na upřímnosti a končí na cynismu. Goffman tak přirovnává chování člověka v každodenních situacích k divadelnímu představení. Podobně jako Peter Ludwig Berger zde také uvádí myšlenku fasády – tedy záměrně odhalovanou scénu a pravý význam chování.

Za toto dílo získal Goffman roku 1961 ocenění od American Sociological Association.

Citace[editovat | editovat zdroj]

  • „Člověk není jako ostatní zvířata v ohledech, které jsou skutečně důležité: Zvířata mají smysly, my máme daně.“
  • „Společnost je bláznivý útulek vedený jeho svěřenci.“
  • „Po pravdě je svět jako svatba.“
  • „Stigmatizace je proces, kdy reakce okolí ničí normální identitu.“

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erving Goffman
  • The Presentation of Self in Everyday Life, 1956/1959 (česky Všichni hrajeme divadlo, 1999)[2]
  • Asylums: Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates, 1961
  • Encounters: Two Studies in the Sociology of Interaction, 1961
  • Behavior in Public Places: Notes on the Social Organization of Gatherings, 1963
  • Stigma, 1963 (česky Stigma, 2003)
  • Interaction Ritual: Essay on Face-to-Face Behavior, 1967
  • Strategic Interaction, 1969
  • Relations in Public: Micro-Studies of the Public Order, 1971
  • Frame analysis: An essay on the organization of experience, 1974
  • Gender Advertisements, 1979
  • Forms of Talk, 1981

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Roku 1956 publikovala spis Katedra antropologie Edinburské univerzity. O tři roky později vyšel v nakladatelství Doubleday v New Yorku.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Šubrt: Dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, Sociologický časopis, 2001, Vol. 37 (No. 2: 241–249)
  2. a b PROCHÁZKA, Marek. Estetické čtení Goffmanovy knihy "Všichni hrajeme divadlo". Brno : FF MU, 2007. Bakalářská práce. Dostupné online. Kapitola 2.1 Běh života, s. 14.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]