Manitoba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o provincii v Kanadě. O jezeře v Kanadě pojednává článek Manitoba (jezero).
Manitoba
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Manitoba, Canada.svg

Hlavní město: Winnipeg
Rozloha: celkem: 647 797 km²

zem: 553 556 km²
vodstvo: 94 241  km²

Časové pásmo: -6
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 207 959
Hustota zalidnění: 2,14 ob./km²
Jazyk: angličtina
Národnostní složení: Anglokanaďané, Frankokanaďané, Métis, Krí, Odžibvejové
správa regionu
Nadřazený celek: Kanada
Druh celku: provincie
Lieutenant-Governor John Harvard
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: CA-MB

Manitoba je jedna z kanadských prérijních provincií o rozloze 649 950 km². Kanadskou vládou byla vytvořena v roce 1870. Manitoba měla k 1. lednu 2006 1 178 348 obyvatel. Hlavní a největší město provincie je Winnipeg, kde žije více než polovina všech obyvatel Manitoby. Největší etnickou skupinou Manitoby jsou Anglokanaďané, ale nachází se tu i významná franko-manitobská minorita a vzrůstající populace původního obyvatelstva. Na západě sousedí Manitoba s provincií Saskatchewan, na východě s Ontariem, na severu s teritoriem Nunavut a Hudsonovým zálivem, a na jihu s americkými státy Severní Dakota a Minnesota.

Manitoba má více než 110 000 jezer a díky své topografii také velice pevninské klima. Pro hospodářství Manitoby je klíčové zemědělství, které je nejvíce soustředěno v úrodné západní a jižní části provincie. Další důležitá odvětví jsou doprava, průmyslová výroba, energetika, těžba, lesnictví a turismus.

Manitobské hlavní a největší město, Winnipeg, je osmým největším městem Kanady a domovem 60% manitobského obyvatelstva. Winnipeg je sídlem provinční vlády, zákonodárného shromáždění a nejvyššího soudu provincie, Manitoba Court of Appeal. Čtyři z manitobských pěti univerzit, všechny čtyři manitobské profesionální sportovní týmy a většina jejích kulturních zařízení (včetně festivalů Festival du Voyageur a Folklorama) jsou umístěné ve Winnipegu. Město má vlaková a autobusová nádraží a frekventované mezinárodní letiště; také kanadské vzdušné síly operují z letiště, které je též regionálním velitelstvím Severoamerického velení vzdušné obrany.

Jméno Manitoba (které znamená "tíseň ducha" nebo "jezero v prérijích") je odvozováno od jazyka Krí, Odžibvejů či Assiniboinů. Lovci kožešin sem poprvé dorazili během poslední čtvrtiny 17. století. Manitoba se stala kanadskou provincií roku 1870 po povstání Red River Rebellion. Ve Winnipegu se v roce 1919 konala generální stávka. Později byla provincie těžce postižena Světovou hospodářskou krizí. To vedlo k vytvoření politického hnutí, které se stalo stranou New Democratic Party of Manitoba, jednou z hlavních politických sil v provincii.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Geografie Manitoby.
Mapa Manitoby

Manitoba hraničí s provincií Ontario na východě a Saskatchewanem na západě, s teritoriem Nunavut a Severozápadními teritorii na severu, a se státy USA Severní Dakotou a Minnesotou na jihu. Na severovýchodě přiléhá k Hudsonově zálivu a je tak jedinou prérijní provincií, která má mořské pobřeží.

Vodstva a terén[editovat | editovat zdroj]

V provincii se nachází mořské pobřeží Hudsonova zálivu a přes 110 000 jezer,[1] která zaujímají 15.6 % rozlohy.[2] Největší manitobská jezera jsou jezero Manitoba, Winnipegosis a Winnipeg, desáté největší jezero na světě a zároveň největší jezero umístěné celé v jižní Kanadě.[3] Některé tradiční indiánské země a jehličnaté lesy na východní straně jezera Winnipeg jsou navrženy organizací UNESCO jako světové dědictví.[4]

Hlavní vodní toky zahrnují řeky Red, Assiniboine, Nelson, Winnipeg, Hayes, Whiteshell a Churchill. Většina obydleného manitobského jihu leží na dně prehistorického ledovcového jezera Agassiz. Tato oblast, obzvláště údolí řeky Red, je plochá a úrodná; celá provincie je poseta pahorkatými a skalnatými oblastmi, které zde byly zanechány ustupujícími ledovci.[5]

Pohoří Baldy Mountain je nejvýše položeným místem provincie se svými 832 metry nad mořem,[6] a pobřeží Hudsonova zálivu leží nejníže. Pohoří Riding Mountain, Pembinské kopce, Sandilandský les a Kanadský štít jsou také o něco výše položené oblasti. Většina řídce osídleného východu a severu provincie se rozkládá na nepravidelném žulovém Kanadském štítu, včetně oblastí Whiteshell, Atikaki a Nopiming.[7]

Extenzivním typem zemědělství je obdělávána pouze jižní polovina provincie, přesto se lze setkat s obilnářstvím i v regionu Mrkvového údolí/Údolí Mrkvové řeky (poblíž The Pas), severně od 54. rovnoběžky. Nejčastější zemědělskou činností je chov dobytka(34.6%), následovaný obilnářstvím (19.0%) a olejnatými plodinami (7.9%).[1] Okolo 12% kanadské zemědělské výroby pochází z Manitoby.[1][8]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Podnebí Manitoby.
Mrak nálevkovitého až trychtýřovitého tvaru sahájící dolů k malé skupince borovic
První kanadské zaznamenané tornádo síly F5 Fujitovy stupnice blížící se k Elie

Manitoba má extrémně pevninské podnebí; teploty a srážky se všeobecně snižují od jihu k severu a srážky se ještě k tomu snižují od východu na západ.[9] Manitoba je daleko od zmírňujících vlivů jak horských pásem tak velkých vodních ploch, a protože je celkově hodně plochá a málo členitá, je vystavena ledově chladným vzdušným masám polární oblasti vysoké tlaku proudící od severozápadu v lednu a únoru. V létě vzdušné masy přicházejí z jihu USA. Teplý vlhký vzduch táhne na sever z oblasti Mexického zálivu.[10]

Jižní části provincie, nacházející těsně na sever odTornado Alley, zažívají tornáda každý rok, s patnácti potvrzenými v roce 2006. V roce 2007, 22. a 23. června, působila škody početná tornáda, z nichž největší bylo tornádo síly F5, které zdevastovalo části města Elie (nejsilnější oficiálně zaznamenané tornádo v Kanadě).[11] Temperatures exceed 30 °C numerous times each summer, and the combination of heat and humidity can bring the humidex value to the mid-40s.[12] Carman, Manitoba holds the record for the highest humidex in Canada, with 53.0.[13]

Podle Ministerstva životního prostředí Kanady má Manitoba během celého roku nejjasnější oblohu z celé Kanady a druhou nejjasnější během léta. Také je nejslunečnější provincií na jaře a v zimě.[14] Portage la Prairie má nejvíce slunečních dní během léta v celé Kanadě; Winnipeg má druhou nejjasnější oblohu v roce a je druhým nejslunečnějším městem v Kanadě jara a zimy.[15] Jižní Manitoba má dlouhé období prosté mrazu (mezi 125 a 135 dny v údolí řeky Red),[16] které se zkracuje směrem na severovýchod.

Severní sekce Manitoby (včetně města Thompson) spadá do subarktické klimatické zóny (Köppnova stupně Dfc). Tento region je obdařen dlouhou a extrémně mrazivou zimou s krátkými teplými léty a nízkými srážkami.[17] Overnight temperatures as low as -40 °C occur on several days each winter.[17]

Jižní Manitoba (včetně městaWinnipeg) spadá do zóny vlhkého pevninské klimatu (Köppnův typ Dfb). Tato oblast je v zimě studená a větrná a často zažívá blizzardy, které mají velkou možnost zasáhnout velké oblasti díky otevřené krajině Manitoby. Léta jsou teplá, přiměřené délky. Provincie je se svými středně velkými srážkami nejvlhčí oblastí z prérijních provincií.

Jihozápadní Manitoba, přestože je na stejném stupni podnebné klasifikace jako zbytek jižní Manitoby, má blízko k semiaridnímu vnitrozemí Palliserova trojúhelníku. Oblast je sušší a náchylnější k obdobím sucha než jiné oblasti jižní Manitoby.[18] Tato oblast je v zimě studená a větrná a často zakouší účinky blizardů kvůli své otevřené krajině.[18] Léta jsou všeobecně docela teplá až horká, s nízká až mírnou vlhkostí.[18]

Průměrné nejvyšší a nejnižší denní teploty vybraných měst v Manitobě[19]
Město Červenec (°C) Červenec (°F) Leden (°C) Leden (°F)
Winnipeg 26/13 79/55 −13/−20 9/−4
Portage la Prairie 25/13 77/55 −12/−23 10/−9
Dauphin 25/12 77/54 −12/−23 10/−9
Brandon 25/11 77/52 −13/−24 9/−11
The Pas 23/12 73/54 −16/−26 3/−15
Thompson 23/9 73/48 −19/−31 −2/−24

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Lední medvědi jsou v severní Manitobě běžní

Východní, jihovýchodní a severní krajiny provincie se různí svým prostředím od severských jehličnatých lesů, přes tzv. maskek (mokřady), Kanadský štít až po malé sekce tundry hraničících s Hudsonovým zálivem. Lesy činí asi 263 000 km², čili 48 % z rozlohy provincie.[20] Skládají se z borovic (většinou borovice Banksovy - anglicky Jack Pine - a nějakých borovic červených, Pinus resinosa - anglicky Red Pine), smrků (sivých, černých), modřínů (druhu anglicky zvaného Tamarack Larch), topolů (topol osika, topoly sekce Tacahamaca), bříz (papírovitých, drobných) a malých skupinek zeravů západních.[20] Prérijní porosty dominují jižním částem provincie a jsou pozoruhodné výskytem ohroženého druhu Western Prairie Fringed Orchid.[21]

Manitoba je domovem nejrůznějších druhů zvířat. Je zvláště pozoruhodná svou populací ledních medvědů; o Churchillu je běžně referováno jako o „hlavním městě ledních medvědů“ (Polar Bear Capital).[22] Jiná velká zvířata, jako losi, jeleni či vlci, jsou běžná po celé provincii, obzvláštně v provinčních a národních parcích. Poblíž obce Narcisse se vyskytuje rozsáhlá populace severoamerických užovek rodu Thamnophis; zdejší nory jsou domovem nejvyšší koncentrace hadů na světě.[23] V Manitobě se vyskytuje přes 145 druhů ptáků, včetně puštíka vousatého, oficiálního ptačího symbolu provincie, a ohroženého sokola stěhovavého.[24] Manitobská jezera poskytují životní prostor pro 18 druhů lovných ryb, obzvláště pstruhovité ryby, štiky a Hiodon alosoides (anglicky goldeye), stejně jako pro mnohé menší ryby.[25]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Manitoby.

První národy a usazování Evropanů[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešní Manitoby byla obydlena původním obyvatelstvem Ameriky již krátce po skončení poslední doby ledové, kdy ledovce na jihozápadě asi před 10 000 lety ustoupily. První nezaledněnou oblastí byla vysočina Želví hory.[26] Kmeny Odžibvejů, Kríů, Dene, Siouxů, Mandanů a Assiniboinů tyto oblasti osídlily a další kmeny oblast navštěvovaly kvůli obchodu. V severní Manitobě byl dobýván křemen, potřebný k výrobě hrotů šípů. První obdělávání půdy je známo z údolí Červené řeky, kde byla pěstována kukuřice a další seté plodiny známé před příchodem Evropanů.[27] Jméno „Manitoba“ je pravděpodobně odvozeno z jazyka Kríů či Odžibvejů a znamená „Manitouova úžina“ čili „úžina Velkého Ducha“. Také možná pochází z assiniboinského výrazu pro „prérijní jezero“.[28]

Rudá vlajka s britským Union Jackem v horní levém rohu a písmeny HBC v dolním pravém rohu
Historická vlajka Společnosti Hudsonova zálivu z dob jejího působení jako britské obchodní společnosti

Prvním Evropanem, který veplul do Hudsonova zálivu (a tedy existuje možnost, že jako první Evropan spatřil severomanitobské břehy) byl roku 1611 Henry Hudson. Ten byl v zálivu vysazen svou vzbouřenou posádkou.[29] Prvním Evropanem, který dorazil do oblastí dnešní střední a jižní Manitoby byl Sir Thomas Button, jenž cestoval proti proudu řeky Nelson až k Winnipežskému jezeru, když se v roce 1612 neúspěšně pokoušel najít a zachránit Hudsona.[30] Britská loď Nonsuch připlula do Hudsonova zálivu obchodovat v období mezi lety 16681669, čímž se stala prvním obchodním plavidlem, které dorazilo do této oblasti. Tato výprava vedla k vytvoření Společnosti Hudsonova zálivu, které byla britskou vládou svěřena absolutní nadvláda nad celým úmořím Hudsonova zálivu. Takto získaná země byla pojmenována Rupertova, podle prince Ruperta, který pomohl získat finanční subvenci nutnou k založení společnosti.[31] Faktorie York Factory byla založena roku 1684 poté, co původní pevnost Společnosti Hudsonova zálivu, Fort Nelson (vybudovaná roku 1682), byla zničena Francouzi.[32]

Pierre Gaultier de Varennes, sieur de La Vérendrye navštívil údolí Červené řeky v 30. letech 18. století, když se snažit tyto oblasti prozkoumat proto, aby do nich umožnil proniknout francouzskému obchodu.[33] Když do oblasti vstoupili Francouzi, začala zde obchodovat s místním obyvatelstvem montréalská společnost, slavná Severozápadní společnost, a postupně se tak vytvořil míšenecký národ Métisů. Ten byl bytostně spjat se Severozápadní společností. Jak Severozápadní, tak Společnost Hudsonova zálivu stavěly pevnosti pro obchod s kožešinami; silně si konkurovaly zvláště v jižní Manitobě, což příležitostně přerůstalo ve výbuchy násilí až do té doby, než se spolu v roce 1821 sloučily.[31]

Velká Británie si toto území zajistilo Pařížským mírem z roku 1763 jako výsledek vítězství nad Francií v sedmileté válce (v Americe také známé jako francouzská a indiánská válka; 17541763). Založení prvních evropských zemědělských usedlostí v roce 1812 Lordem Selkirkem severně od dnešního centra Winnipegu vyústilo v konflikt mezi britskými kolonisty a Métisy.[34] V roce 1816 padlo dvacet kolonistů (včetně guvernéra) a jeden Métis v bitvě u Sedmi Dubů.[35]

Konfederace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kanadská konfederace.
Když byla roku 1867 utvořena Kanadská konfederace, její provincie tvořily jen relativně úzký pruh na jihovýchodě a byly doplněny obrovskými teritorii ve vnitrozemí. Území konfederace dále rostlo přivtělením Britské Kolumbie v roce 1871, Ostrova P. E. v roce 1873, Britských arktických ostrovů roku 1880, a Newfoundlandu v roce 1949; mezitím rostl počet i velikost jejích provincií na úkor jejích territorií.
Vývoj kanadských provincií od roku 1867.

Rupertova země byla přiřčena Kanadě, když se jí vzdala Společnost Hudsonova zálivu v roce 1869, a poté přivtělena k Severozápadním teritoriím; nedostatek v přístupu k svébytným zájmům Métisů vedl métiského vůdce Louise Riela k ustavení místní prozatímní vlády, což byl jeden z kroků, který vedl k povstání zvanému Red River Rebellion. V odpověď přišel první ministr John A. Macdonald se zákonem zvaným Manitoba Act a navrhl je k projednání kanadské Sněmovny lidu, the bill was given Royal Assent a Manitoba byla roku 1870 přijata do Kanadské konfederace jako provincie.[36] Louis Riel byl kvůli povstání pronásledován britským armádním důstojníkem Garnetem Wolseleym, a tak Riel utekl do exilu.[37] Métisům bylo kanadskou vládou bráněno v jejich pokusech získat půdu slíbenou při vstupu Manitoby do konfederace. Navíc museli čelit rasismu nové záplavy bílých osadníků, a tak se velké počty Métisů vystěhovaly do oblastí dnešního Saskatchewanu a Alberty.[36]

Koncem 19. století byly s náčelníky nejrůznějších indiánských kmenů (tzv. Prvních národů), které žily v oblasti, podepisovány tzv. číslované smlouvy. Tyto smlouvy vytvářely zvláštní přísliby půdy pro každou domorodou rodinu. Výsledkem pak bylo založení systému indiánských rezervací pod jurisdikcí federální vlády.[38] Předepsané množství půdy slíbené domorodému obyvatelstvu nebylo vždy pravomocně předáno; to vedlo k úsilí původního obyvatelstva dosáhnout práv na půdu nárokováním původního území, kteréžto spory v mnoha případech stále pokračují.[39]

Původní provincie Manitoba byla čtvercem o pouhé osmnáctině své současné rozlohy a byla v hovorové řeči známá „postage stamp province“.[40] Její hranice se rozšířily v roce 1881, ale Ontario si nárokovalo velkou porci území; sporné území bylo přiděleno k Ontariu roku 1889. Manitoba postupně rostla, absorbovala území Severozápadních teritorií, až dosáhla současné velikosti se severní hranicí na 60° s. z. š. v roce 1912.[40]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Manitoba na anglické Wikipedii.

  1. a b c Land and Freshwater area, by province and territory [online]. Statistics Canada, [cit. 2007-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Geography of Manitoba [online]. Travel Manitoba, [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Lake Winnipeg Facts [online]. Lake Winnipeg Stewardship Board, [cit. 2007-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Schwartz, Bryan; Cheung, Perry. East vs. West: Evaluating Manitoba Hydro's Options for a Hydro-Transmission Line from an International Law Perspective. [s.l.] : University of Manitoba.  
  5. Savage, Candace; Williams, Joan A; Page, James R. Prairie: A Natural History. [s.l.] : Greystone Books. ISBN 1-55365-190-1.  
  6. Manitoba Parks Branch. Outdoor recreation master plan: Duck Mountain Provincial Park. [s.l.] : Manitoba Department of Tourism, Recreation and Cultural Affairs.  
  7. Butler, George E. The Lakes and Lake Fisheries of Manitoba. [s.l.] : American Fisheries Society.  
  8. Total farm area, land tenure and land in crops, by province (Census of Agriculture, 1986 to 2006) (Manitoba) [online]. Statistics Canada, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Ritchie, JC(2004). Post-Glacial Vegetation of Canada.Cambridge University Press, 25. ISBN 0-521-54409-2. 
  10. Vickers, Glenn; Buzza, Sandra; Schmidt, Dave; Mullock, John(2001). The Weather of the Canadian Prairies.Navigation Canada, 48, 51, 53–64. Ověřeno k 2010-02-11. 
  11. Elie Tornado Upgraded to Highest Level on Damage Scale Canada's First Official F5 Tornado [online]. Environment Canada, 2007-09-18, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Mean Max Temp History at The Forks, Manitoba [online]. Environment Canada, [cit. 2007-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Canada's Top Ten Weather Stories for 2007 [online]. Environment Canada, [cit. 2010-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Manitoba Weather Honours [online]. Environment Canada, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Winnipeg MB [online]. Environment Canada, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Climatic Information for Potatoes in Manitoba [online]. Government of Manitoba, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b Ritter, Michael E. Subarctic Climate [online]. 2006, [cit. 2007-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b c Ritter, Michael E. Midlatitude Steppe Climate [online]. 2006, [cit. 2007-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. National Climate Data and Information Archive [online]. Environment Canada, [cit. 2010-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b Manitoba Forest Facts [online]. Manitoba Conservation, [cit. 2011-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Fringed-orchid, Western Prairie [online]. Committee on the Status of Endangered Wildlife in Canada, [cit. 2009-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Stirling, Ian; Guravich, Dan(1998). Polar Bears.Michigan:University of Michigan Press, 208. ISBN 978-0-472-08108-0. 
  23. LeMaster, MP; Mason, RT(2001)."Annual and seasonal variation in the female sexual attractiveness pheromone of the red-sided garter snake, Thamnophis sirtalis parietalis",in Anna Marchlewska-Koj, John J. Lepri, Dietland Müller-Schwarze: Chemical signals in vertebrates.Springer, 370. ISBN 0-306-46682-1. 
  24. Bezener, Andy; De Smet, Ken D(2000). Manitoba birds.Lone Pine, 1–10. 
  25. Angler's Guide 2009 [online]. Manitoba Fisheries, 2009, [cit. 2010-02-22]. S. 5. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Ritchie, James AM; Brown, Frank; Brien, David(2008)."The Cultural Transmission of the Spirit of Turtle Mountain: A Centre for Peace and Trade for 10,000 Years". General Assembly and International Scientific Symposium16: 4–6. International Council on Monuments and Sites. 
  27. Flynn, Catherine; Syms, E Leigh(Spring 1996)."Manitoba's First Farmers". Manitoba History(31). Manitoba Historical Society. 
  28. Manitoba [online]. Natural Resources Canada, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Neatby, LH(2000)."Henry Hudson",in Cook, Ramsay: Dictionary of Canadian Biography, online1,University of Toronto/Université Laval, 374–379. 
  30. Eames, Aled(2000)."Sir Thomas Button",in Cook, Ramsay: Dictionary of Canadian Biography, online1,University of Toronto/Université Laval, 144–145. 
  31. a b Simmons, Deidre(2009). Keepers of the Record: The History of the Hudson's Bay Company Archives.McGill-Queen's University Press, 19–23, 83–85, 115. ISBN 978-0-7735-3620-3. 
  32. Stewart, Lillian(Spring 1988)."York Factory National Historic Site". Manitoba History(15). Manitoba Historical Society. 
  33. Zoltvany, Yves F(2000)."Pierre Gaultier De Varennes et De La Vérendrye",in Cook, Ramsay: Dictionary of Canadian Biography, online3,University of Toronto/Université Lava, 246–254. 
  34. Gray, John Morgan(2000)."Thomas Douglas",in Cook, Ramsay: Dictionary of Canadian Biography, online5,University of Toronto/Université Laval, 264–269. 
  35. Martin, Joseph E(1965)."The 150th Anniversary of Seven Oaks". MHS Transactions3(22). Manitoba Historical Society. 
  36. a b Sprague, DN(1988). Canada and the Métis, 1869–1885.Waterloo, ON:Wilfrid Laurier University Press, 33–67, 89–129. ISBN 978-0-88920-964-0. 
  37. Cooke, OA(2000)."Garnet Joseph Wolseley",in Cook, Ramsay: Dictionary of Canadian Biography, online14,University of Toronto/Université Laval. 
  38. Tough, Frank(1997). As Their Natural Resources Fail: Native People and the Economic History of Northern Manitoba, 1870–1930.UBC Press, 75–79. ISBN 978-0-7748-0571-1. 
  39. First Nations Land Claims [online]. Government of Manitoba, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. a b Kemp, Douglas(April 1956)."From Postage Stamp to Keystone". Manitoba Pageant. Manitoba Historical Society.