Bříza
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Bříza |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Bříza bělokorá
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Druhy | ||||||||||||||
|
viz text |
Bříza (Betula Linné, 1753) je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae). Jedná se o rod mírného až subpolárního pásu severní polokoule, rozšířený především v eurasijské oblasti. Obvykle se udává, že do tohoto rodu patří asi 120 druhů.
Obsah |
[editovat] Popis
Stromy nebo keře různého vzrůstu, od plazivých keřů v subarktické oblasti až po vysoké stromy mírného pásma. Kůra (borka) bývá v mládí hladká, u většiny druhů světlá až bělavá nebo bílá, u některých druhů i tmavá, hnědá až hnědočerná. Květenství pohlavně rozdělená jsou na jehnědy. Plody jsou okřídlené nažky s jedním semenem.Velmi malé větvičky,velmi vysoká.
[editovat] Druhy
[editovat] Druhy v České republice
V ČR je rod bříza zastoupen těmito druhy:
- Betula pendula – bříza bělokorá (b. bradavičnatá)
- Betula carpatica – bříza karpatská
- Betula pubescens – bříza pýřitá
- Betula nana – bříza zakrslá
- Betula humilis – bříza nízká
- Betula obscura – bříza tmavá
- Betula oycoviensis – bříza ojkovská
[editovat] Introdukované druhy do ČR
- Betula papyrifera – bříza papírovitá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lenta – bříza tuhá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lutea – bříza žlutá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
[editovat] Eurasijské druhy
- Betula albosinensis
- Betula alnoides
- Betula austrosinensis
- Betula chinensis
- Betula ermanii
- Betula grossa
- Betula jacquemontii
- Betula mandschurica
- Betula maximowiczii
- Betula medwediewii
- Betula nana
- Betula platyphylla
- Betula szechuanica
- Betula utilis
[editovat] Severoamerické druhy
- Betula allegheniensis
- Betula cordifolia
- Betula glandulosa
- Betula michauxii
- Betula nana
- Betula neoalaskana
- Betula nigra¨
- Betula occidentalis
- Betula populifolia
- Betula pumila
[editovat] Využití
V době kamenné se z březové kůry vyráběli boty a nádoby, oblečení z březového lýka. Nádoby takto dodnes dělají severoameričtí indiáni a Sibiřané. V nouzi se vnitřní část kůry jedla a jaře se navrtávala pro sladkou mízu.
[editovat] Lidová kultura
Bříza je strom spojovaný s čistotou, světlem a novým počátkem. Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí. Bříza je také národním stromem Ruska a New Hampshire.
Spojení s novým počátkem souvisí s břízou jako symbolem jara. V severní Evropě se zapichovali větvičky břízy na počátku zemědělského roku a při prvním vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi. Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májky.
Nový počátek souvisí také s narozením a proto byla v severským zemích obětována placenta bohyni Freye jejím zakopáním pod břízu.[1] Kolébka byla také vyřezávána z březového dřeva. Bříza (Beith) je také názvem pro první měsíc keltské stromového kalendáře.
Košťaty z břízy, se jako symboly čistoty, zametala posvátná místa. Z prutů břízy bělokoré se také sestávali římské fasces. Březové metly se používali v parních lázních. Patří také mezi písmena runové abecedy jako berkana.
V lidovém léčitelství bříza vyhání moč a žluč, čistí krev a posiluje ledviny a močové cesty.
[editovat] Bříza v místních názvech
V minulosti byly místům v České republice dávány názvy podle stromu bříza. Dodnes existuje několik názvů obcí a městských částí, které mají společný základ od slova bříza. Nejvíce podobnosti s břízou má okres Svitavy, kde se nachází Březová nad Svitavou, Březinka, Březiny, Březinky i Březina. Další místní názvy odvozené od základu Bříza (rozcestník), jsou rozptýlené po celé České republice. Místopisné názvy podle rostlin ukazují další stromy, které byly základem pro pojmenování lidských sídel.
[editovat] Reference
- ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 16.
[editovat] Literatura
Květena ČSR, díl 1. S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Praha: Academia, 1988 (dotisk 2002). S. 36-46. ISBN 80-200-0643-5
