Březová nad Svitavou
| Březová nad Svitavou | |
|---|---|
celkový pohled ze silnice směrem na Svitavy |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0533 505145 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Svitavy (CZ0533) |
| obec s rozšířenou působností: | Svitavy |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava + Čechy |
| katastrální výměra: | 12,70 km² |
| počet obyvatel: | 1765 (k 1.1.2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 39′ 8″ s. š., 16° 30′ 51″ v. d. |
| nadmořská výška: | 383 m |
| PSČ: | 569 02 |
| zákl. sídelní jednotky: | 5 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Březová nad Svitavou Moravské náměstí 1 569 02 Březová nad Svitavou |
| starosta / starostka: | Mgr. Martin Kiss |
| Oficiální web: http://www.brezova.cz E-mail: posta@brezova.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Březová nad Svitavou (německy Brüsau)[1] je malé město po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v Pardubickém kraji v okrese Svitavy. V současné době má katastrální výměru 1270 hektarů a 1456 obyvatel. Městem protéká řeka Svitava, která zde zčásti tvoří původní hranici Čech a Moravy. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.
Obsah |
Historie [editovat]
Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo biskupství olomoucké. 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno - Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci), v letech 1976 - 1990 náleželo celé území Březové nad Svitavou k Brněnci[2]
Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.[3] Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.
Členění města [editovat]
Území města se člení na 5 katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):
- Březová nad Svitavou
- Česká Dlouhá
- Moravská Dlouhá
- Muzlov
- Zářečí nad Svitavou (územně identická ZSJ nese název Zářečí)
Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.
Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.
Vodní zdroj [editovat]
Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911 - 1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.
Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svatého Bartoloměje - barokní kostel původně ze 13. století.
- Zajímavé historické portály dveří a vrat domů např. čp. 40 na náměstí z roku 1837, čp. 384 z roku 1851, čp. 41 z roku 1863.
- Čertovy díry
- Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 m a vyhlídkou ve výšce 15 m. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti p. Zdeňka Svěráka dne 17.6.2007. Nadmořská výška : 476 m n. m. (pata rozhledny), 496 m n. m. (vrchol rozhledny).[4]
Významní rodáci [editovat]
- Karel Kořistka (1825–1906) - profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT.
Externí odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau
- ↑ KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. (čeština)
- ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
- ↑ informační tabule u rozhledny
| Město Březová nad Svitavou |
|---|
|
Katastrální území: Březová nad Svitavou | Česká Dlouhá | Moravská Dlouhá | Muzlov | Zářečí nad Svitavou |
