Karel Kořistka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prof. PhDr. Dr.tech. h.c. Karel Kořistka
Karel Kořistka v roce 1881
Karel Kořistka v roce 1881

Ve funkci:
1866 – 1869

Ve funkci:
1867 – 1868

Ve funkci:
1864 – 1865
Nástupce Karel Balling
Ve funkci:
1866 – 1867
Předchůdce Karel Balling
Nástupce Jan Krejčí

Narození 7. února 1825

Březová nad Svitavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství

Úmrtí 18. ledna 1906 (ve věku 80 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vzdělání

Vídeňská univerzita
Báňská akad. B. Štiavnica

Karel František Edvard rytíř Kořistka (7. února 1825 Březová nad Svitavou18. ledna 1906 Praha) byl český geodet, topograf, kartograf, statistik, pedagog a politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny, která po 200 roků držela dědičné fojtství v Holasovicích ve Slezsku[1]. Otec byl jako nejmladší syn posledního držitele hospodářským správcem panství Křižanov u Velkého Meziříčí. Syn Karel se narodil v Březové, když se stěhovali do tohoto nového působiště.

Studoval od roku 1835 na nižším gymnáziu v Jihlavě, vyšší třídy pak absolvoval v Brně. V letech 1841-1843 studoval matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě ve Vídni a rovněž navštěvoval přednášky na polytechnice. V roce 1843 pokračoval ve studiu na báňské akademii v Banské Štiavnici. Díky podpoře profesorského sboru po smrti svého otce (1845) mohl svá studia v Banské Štiavnici roku 1847 dokončit.

V březnu roku 1848 byl v Banské Štiavnici ustanoven asistentem matematiky a fyziky u profesora Christiana Dopplera. Po Dopplerově odchodu do Vídně byl v roce 1849 pověřen suplováním těchto předmětů. Na konci roku 1849 byl Kořistka v necelých 25 letech jmenován profesorem praktické geometrie (geodézie) a encyklopedie lesnictví na nově zřízeném technickém učilišti v Brně. Krátce suploval i výuku elementární matematiky v přípravném kurzu. V Brně se účastnil přednášek a prací přírodovědeckého odboru moravsko-slezské společnosti a podílel se na založení geologického spolku.

1. září 1851 jmenoval císař František Josef Kořistku profesorem elementární matematiky a praktické geometrie na pražské polytechnice. Po reorganizaci v roce 1864 se stolice přejmenovala na stolici nižší a vyšší geodézie. V témže roce se stal prvním rektorem pražské techniky. Třebaže mu bylo nabízeno jak místo ve Vídni na ministerstvu, tak také místo profesora geodézie na technice v Karlsruhe (1869), zůstal pražské škole věrný. Výrazným způsobem se zasloužil o její přeměnu na utrakvistický ústav a po jejím rozdělení působil na německé technice. Do penze odešel v roce 1893. Za svoji práci Kořistka získal celou řadu ocenění: rakouský Řád železné koruny, na základě něhož byl 22. května 1879 povýšen do rytířského stavu.[2] V rytířském erbu je: v modrém štítě na zlatém trojvrší zlatý triangl, v horní polovině štítu pět zlatých hvězd /3, 2/. Nad štítem dva turnajské korunované helmy s pokryvadly modro-zlatými, pravý nese zlatého rostoucího lva držícího v pravé tlapě čtyři obilné klasy téže barvy, levý dvě složená orlí křídla, přední modré se dvěma zkříženými zlatými kladívky, zadní zlaté. Heslo (deviza) je odrazem jeho celoživotního díla: PERSEVERANTIA OMNIS MONS VINCITUR - „Každá hora se vytrvalostí zdolá“. Dále obdržel: rytířský kříž Leopoldova řádu (roku 1892 před odchodem do výslužby), ruské řády sv. Anny a sv. Stanislava a francouzský řád Zlaté palmy.[3]

Aktivně se účastnil i politického života. Roku 1861 byl zvolen do sboru obecních starších měst Prahy a působil zde v záležitostech technických a školských až do roku 1891, tj. 30 let. Roku 1888 mu byl svěřen dozor nad zemskými hospodářskými školami v Království českém.Při nástupu dohlížel na 19 škol, při předání svému nástupci roku 1898 to bylo již úctyhodných 51 hospodářských škol. V letech 1866-1869 byl poslancem Českého zemského sněmu, který ho následně zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Činnosti Říšské rady se ale z důvodu nesouhlasu se státoprávním vývojem Předlitavska podobně jako většina českých poslanců neúčastnil. Již 19. června 1867 byl spolu s dalšími Čechy na Říšské radě vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Slib nesložil.[4] Do Říšské rady byl zvolen za město Příbram. S českými poslanci podepsal roku 1868 známou Státoprávní deklaraci českých poslanců. Vrcholné politiky se vzdal, protože mu překážela v odborné činnosti.

V 50. a 60. letech podnikl Kořistka cesty po vyspělých evropských zemích, aby se seznámil s organizací technického školství v těchto zemích. Na základě těchto poznatků publikoval nejen úřední zprávy, ale i řadu článků v odborném tisku a v roce 1863 samostatný spis Der höhere polytechnische Unterricht in Deutschland, in der Schweiz, in Frankreich, Beülgien und England. Jeho zkušeností bylo využito při reorganizaci pražské i vídeňské techniky. V roce 1865 se stal Kořistka prvním voleným rektorem pražské techniky. Po rozdělení pražské techniky na německou a českou žádal Kořistka o jmenování na technice české, ale jeho žádosti nebylo vyhověno. Na německé technice byl dvakrát zvolen rektorem, ale jmenování nepřijal.

Kořistkova odborná práce spadá především do oblasti geodézie a hospodářské statistiky. Byl členem Královské české společnosti nauk, České akademie, císařské Akademie věd ve Vídni a celé řady dalších společností v Rakousku i v cizině.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

14. listopadu 1852 se v Brně oženil s nejmladší dcerou brněnského starosty Antona Haberlera (7. ledna 1796 Brno – 3. listopadu 1873 Brno) Františkou (2. září 1832 Brno – 19. května 1900 Praha).[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Müller, Novotný: Úvod ve 3.vydání z roku 1913 "Geodésie nižší-Kompendium geodésie a sférické astronomie"
  2. http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/sb2005/Sbornik_50_let_VUGTK/Part_2-From_the_History_of_the_Institute/27-Veverka-Simek.pdf
  3. Doc. Pavel Hánek: Významné osobnosti české geodetické minulosti 19. století
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Prof. Dr. Karel Kořistka [online]. encyklopedie.brna.cz, [cit. 2014-06-12]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÖHM, Josef. Prof. Dr. Karel rytíř Kořistka. Zeměměřický obzor. 1946, roč. VII / XXXIV., s. 153.  
  • KOŘISTKA, Karel. Zpráva o pracích a výsledcích měření výšek v okolí Pražském, vykonaných na vyzvání a pomocí přírodovědeckého sboru Musea království Českého. Praha : Rohlíček, 1856. Metody měření kót a jejich výsledky na území Prahy i okolí v tzv. vídeňských sázích.. Dostupné online.  
  • MÜLLER, František; NOVOTNÝ, František. Geodésie nižší - Kompendium geodésie a sférické astronomie. 3. vyd. Praha : Česká matice technická, 1913. Kapitola Professor dr. Karel rytíř Kořistka, s. III-VII.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]