Zdeněk Svěrák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák v roce 2007
Zdeněk Svěrák v roce 2007
Základní informace
Jinak zvaný/á Emil Synek (pseudonym)
Narození 28. března 1936 (77 let)
Žánry písně pro děti, pop
Povolání scenárista, divadelník, textař, zpěvák, herec
Hlasový obor basbaryton
Příbuzná
témata		 skladatel Jaroslav Uhlíř
Podpis Podpis Zdeňka Svěráka
Příbuzenstvo
syn Jan Svěrák

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha) je český humorista, dramatik, scenárista, textař a herec. Úzce spolupracoval s Ladislavem Smoljakem (v divadle Járy Cimrmana, v 70. – 80. letech i jako filmový scenárista), se svým synem Janem (ve filmu od 90. let) a s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem (na písních pro děti a hudbě ke svým filmům). Je držitelem dvou cen Český lev za scénář k filmům Kolja a Vratné lahve. Jeho filmu Kolja (scénář a herec) byla dne 24. března 1997 udělena cena americké filmové akademie Oscar za nejlepší zahraniční film roku 1996.

Obsah

Život [editovat]

Vystudoval Vysokou školu pedagogickou, obor český jazyk, literatura (1958). V letech 1958 až 1961 byl učitelem v základní škole v Měcholupech na Žatecku a na gymnáziu v Žatci, od roku 1961 do 1969 byl redaktorem Československého rozhlasu, v letech 1977–91 byl zaměstnán jako scenárista ve FS Barrandov, předtím a poté byl ve svobodném povolání. V letech 1961–1969 byl členem KSČ.[1] Roku 1977 byl signatářem Anticharty, za což se po sametové revoluci omluvil.[2] V roce 2005 byl 25. v divácké anketě Největší Čech. Opakovaně se objevoval i mezi osobnostmi, které by lidé rádi viděli na Pražském hradě.

Dílo [editovat]

Společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymyslel postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana. S Ladislavem Smoljakem napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, jako jejichž fiktivní (spolu)autor je uváděn právě Jára Cimrman. Ten je také hlavním hrdinou jejich společného celovečerního filmu Jára Cimrman ležící, spící.

Jako scenárista se Zdeněk Svěrák podílel na řadě celovečerních filmů, často režírovaných Smoljakem. Je úspěšný také jako herec. Ztvárnil hlavní roli mj. ve filmu Kolja (natočeném podle jeho vlastního scénáře), jejž režíroval jeho syn Jan Svěrák. Tento film získal nejen sedm Českých lvů, ale i dvě prestižní světová ocenění Oscar a Zlatý glóbus. Kromě toho byly na Oscara nominovány i jeho filmy Obecná škola (1991, režie Jan Svěrák) a Vesničko má středisková (1985, režie Jiří Menzel), ve kterých hrál vedlejší role.

Kromě písniček pro děti na hudbu Jaroslava Uhlíře psal v 70. letech pod pseudonymem Emil Synek i texty k populárním písním; nejznámější je Holubí dům Jiřího Schelingera (rovněž na Uhlířovu hudbu). Pro Schelingera napsal i hity Jabloňový list a Šípková Růženka. Písničky pro Ivana Mládka s Mládkem později shromáždili a nazpívali na CD.[3]

Od roku 1988 připravuje spolu s Jaroslavem Uhlířem pořad pro děti Hodina zpěvu, který je vysílán Českou televizí. Své písně i neškoleně zpívá.

Do podvědomí lidu se také dostal díky své charitativní činnosti. V roce 1994 totiž zejména díky němu vzniklo centrum pro pomoc lidem s poškozením míchy a tím pádem ochrnutím, tzv. paraplegikům, nesoucí název Centrum Paraple.[4] K tomu ho vedl úraz jeho přítele a divadelního kolegy Jana Kašpara, který se po pádu ze stromu dostal nenávratně na vozík. Zdeněk Svěrák se tomuto ústavu stále věnuje.

Filmová a rozhlasová tvorba [editovat]

Scénáře [editovat]

Samostatné scénáře [editovat]

Společné scénáře s Ladislavem Smoljakem [editovat]

Společné scénáře s jinými tvůrci [editovat]

Rozhlasové scénáře [editovat]

Filmové role [editovat]

Literární tvorba [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Zdeněk Svěrák

Knihy pro děti [editovat]

  • Jaké je to asi v Čudu
  • Mám v hlavě myš Lenku
  • Když se zamiluje kůň
  • Tatínku, ta se ti povedla
  • Radovanovy radovánky – Jak se Radovan naučil hvízdat a jiné příhody (vyšlo i na CD v podání autora)
  • Radovanovy radovánky – Jak vyzrát na motýly a jiné příhody (vyšlo i na CD v podání autora)
  • Zdeněk Svěrák Dělání Písňové texty
  • Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř: Zpívání, vydalo nakladatelství Klub čtenářů v roce 2009, ISBN 978-80-253-0660-4,
  • Zpěvník - Jaroslav Uhlíř Zdeněk Svěrák, Největší hity, vydalo nakladatelství Fragment v roce 2008, ISBN 80-253-0666-6, EAN: 9788025306666,
  • Pan Buřtík a pan Špejlička
  • Šupy dupy dup a jiné písničky, ilustrace Ladislava Pechová, Nakladatelství Fragment
  • Krávy, krávy, ilustrace Ladislava Pechová, Nakladatelství Fragment
  • Mravenčí ukolébavka, ilustrovala Ladislava Pechová, Nakladatelství Fragment

Knihy pro dospělé [editovat]

  • Vratné lahve, 2007, Nakladatelství Fragment
  • Povídky, 2008, Nakladatelství Fragment
  • Nové povídky, 2011, Nakladatelství Fragment
  • Ladislav Smoljak hrající, bdící, Nakladatelství Fragment

Zneužití textu písně [editovat]

V roce 2005 Zdeněk Svěrák zažaloval obchodní řetězec Bauhaus za užití slovního spojení „upeč třeba zeď“ z písně Dej cihlu k cihle z pohádky Princové jsou na draka v reklamě na stavební nářadí. Podle firmy Bauhaus nebyla mezi skladbou a reklamou souvislost. V roce 2010 dal soud Zdeňku Svěrákovi za pravdu a uložil společnosti Bauhaus vyplatit odškodné 200 000 Kč a uveřejnit omluvu v celostátním deníku.[5]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ HALADA, Andrej. Pravděpodobnost nenávratu. Reflex [online]. Roč. 2001, čís. 17 [cit. 2011-09-30]. Dostupné online.  
  2. ↑ Herci a spol. šli do Národního. Na hanbu
  3. ↑ GÖTH, Jindřich. Holubí dům. Instinkt [online]. 2006-08-10, roč. 2006, čís. 32 [cit. 2012-02-13]. Dostupné online.  
  4. ↑ Centrum Paraple [online]. Praha: Centrum Paraple, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online.  
  5. ↑ Za 'upeč třeba zeď' musí Bauhaus zaplatit Svěrákovi 200 tisíc, Lidové noviny, 1. září 2010

Literatura [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012)
Český lev za nejlepší scénář

Václav Šašek (1993) • Halina Pawlovská (1994) • Marek Leščák, Ondrej Šulaj, Martin Šulík (1995) • Zdeněk Svěrák (1996) • Petr Zelenka (1997) • Jiří Křižan (1998) • Saša Gedeon (1999) • Petr Jarchovský (2000) • Jiří Hubač (2001) • Alice Nellis (2002) • Jan Budař, Vladimír Morávek (2003) • Petr Jarchovský (2004) • Bohdan Sláma (2005) • Robert Sedláček (2006) • Zdeněk Svěrák (2007) • Bohdan Sláma (2008) • Marek Najbrt, Robert Geisler, Benjamin Tuček (2009) • Ondřej Štindl (2010) • Václav Havel (2011) • Marek Epstein, David Ondříček, Misha Votruba (2012)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Svěrák&oldid=10276650“