Jára Cimrman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jára Cimrman
Autobusta Járy Cimrmana se zcela strhanými rysy
Autobusta Járy Cimrmana se zcela strhanými rysy
První výskyt 16. září 1966, pořad Vinárna u Pavouka
Vytvořený/á Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák
Informace

Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, vytvořená Jiřím Šebánkem, Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem.

Poprvé se objevil v rozhlasovém pořadu Vinárna u Pavouka v Československém rozhlase, a to jako sochař. Ještě téhož roku však bylo autory a dalšími spolupracovníky založeno celé Divadlo Járy Cimrmana, které dodnes uvádí hry přisuzované Járovi Cimrmanovi a zároveň zpracovávalo fiktivní život a dílo člověka, jenž je popisován jako génius a všeuměl. Jára Cimrman má v české kultuře značný ohlas a dokonce získal nejvyšší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech (2005).

Umělecké zpracování[editovat | editovat zdroj]

Jakub Hron Metánovský, jeden z udávaných předobrazů postavy Járy Cimrmana

Vznik postavy[editovat | editovat zdroj]

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 16. září 1966 v humoristickém pořadu (Nealkoholická) Vinárna u Pavouka v Československém rozhlase. Byl popsán jako sochař, neúspěšně vystavující v nafukovacím pavilonu předměty zdeformované jejich přejetím parním válcem. Reportáž vedl Zdeněk Svěrák.[1][2] Na motivy jeho údajného života a díla byla vytvořena podstatná část repertoáru Divadla Járy Cimrmana.

Jméno Cimrman vymyslel zřejmě Jiří Šebánek podle chomutovského hokejisty Zimmermana, jehož jméno slyšel dotyčný v rozhlase a zalíbilo se mu. Křestní jméno „Jára“ bylo dodáno, aby vzbuzovalo zdání uměleckosti.[2] Jako jeho hlavní předobrazy samotné postavy uvádí autoři dobrušského technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera (18331897), okrajového moravského spisovatele Václava Svobodu Plumlovského (18721956), gymnaziálního profesora, amatérského filosofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského (18401921) a cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla (18681948).[3][4]

Umělecké formy[editovat | editovat zdroj]

Myšlenku založit Divadlo Járy Cimrmana dostali Šebánek, Čepelka, Smoljak a Svěrák v říjnu 1966. Ke hře Akt, která byla pro celovečerní představení příliš krátká, přidali herci ještě fingovanou přednášku o autorovi J. Cimrmanovi, která se následně stala pevnou součástí všech představení a setkala se s značným úspěchem. Herci se tak stylizovali do odborníků (vědců), kteří interpretují dílo „mistra“ jako součást své vědecké práce.[5]

O Járovi Cimrmanovi však byl natočen i divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící. Veřejnosti jsou nejznámější autoři her Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Nezávisle na nich se Cimrmanem zabýval i Salón Cimrman Jiřího Šebánka. V roce 1969 byl natočen pseudodokument Stopa vede do Liptákova, na něm se ještě podíleli Jiří Šebánek a Karel Velebný. V roce 1983 natočili Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící, který pojednává o Mistrově životě a díle v historických souvislostech. Nejistá sezóna z roku 1987 je pohledem do zákulisí divadelního souboru, který připravuje premiéru nové hry a zároveň se musí vypořádat se zásahy komunistických orgánů.

Cimrmanův životopis[editovat | editovat zdroj]

Tvůrci literární postavy Járy Cimrmana, především protagonisté Divadla Járy Cimrmana a dále Jiří Šebánek, během let propracovali jednotlivé aspekty života tohoto fiktivního génia. Podle nich se Jára Cimrman narodil ve Vídni mezi lety 1869 a 1874.[6] Jeho otcem byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelinková. Cítil se však být Čechem, o čemž prý svědčí poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“.[6] Podle narativu Divadla Járy Cimrmana byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby.

Za místo Cimrmanova stáří je v semináře ke hře Lijavec označen starobinec ve Frymburku,[7] podle semináře k Poslu z Liptákova zemřel na samém počátku první světové války. Místem Cimrmanova stáří byla podle tohoto semináře pojizerská fiktivní obec Liptákov. Od této obce se následně odvíjí příběh, kterým herci Divadla Járy Cimrmana popisují „znovuobjevení“ osobnosti Járy Cimrmana – právě tam byl totiž nalezena truhla s géniovým dědictvím.[8] Poslední uvedená hra Divadla Járy Cimrmana, České nebe, však zahrnuje informaci, že Jára Cimrman žil a tvořil i během první světové války a tuto hru napsal v Dymokurech.[9]

Cimrmanovo dílo[editovat | editovat zdroj]

Varování: Následující část článku je fikce.


Podrobnější informace naleznete v článcích Cimrmanovo dílo a Cimrmanovy vynálezy.
Plaketa na Cimrmanovu počest v obci Míšov

Jára Cimrman předložil americké vládě projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. Reformoval haličské školství. S hrabětem Zeppelinem konstruoval první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí. Jako anarchista vyhoštěný z Německa si nesl v osobních dokladech záznam „strůjce nepokojů“, což vedlo švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvačník dámských hodinek Piccolo. Zároveň v těžkých podmínkách tamních Alp zavedl (a po nějaký čas také vykonával) funkci porodního dědka. Dále zkoumal život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků minul severní pól o pouhých sedm metrů. V Paraguayi založil loutkové divadlo. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Vedl obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídal. Vynalezl jogurt. Nezištně pomáhal řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosil do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistoval při prvních plastických operacích, Edisonovi předělal pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sehnal podnájem, J. V. Sládkovi opravil původně chlípný závěr jeho známé básně Lesní studánka, A. P. Čechovovi pochválil novou knihu povídek a pohnojil višňový sad. Je také tvůrcem filozofie externismu. Jako vášnivý přírodovědec objevil monopól. Tento objev však upadl v zapomnění, neboť ekonomy 20. století došlo k záměně. Vymyslel označení pro sněžného muže „Játy“, který byl později Angličany zkomolen a převzat jako „Yetti“. Objevil také CD (Cimrmanův disk) znovuobjevený roku 1979 a nazvaný kompaktní disk. Cimrman však místo dnešního polykarbonátu používal ekologický včelí vosk. Další vynálezy: dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších. Jeho vizionářství dokládá, mimo jiné, i mistrův výmluvný epitaf:

Budoucnost patří aluminiu.
— Jára da Cimrman

K nesmrtelným dílům Járy Cimrmana patří i jeho opery Gbely, Výdřeva a Most o nosnosti 23 tun. Největším Mistrovým operetním dílem je jeho sedmihodinová operetní freska Proso.

Vlastenectví[editovat | editovat zdroj]

Jakkoliv měl Jára Cimrman neklidnou krev, vždy se rád vracel domů, do Čech. Vlastenectví je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti. Pro ně trpěl v habsburských žalářích, pro ně se naučil téměř plynně česky. Pro ně – a to nejlépe osvětluje vroucnost jeho češství – se dokázal rozejít i s nejlepším přítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že zařadil do svých Starých pověstí českých příběh o blanických rytířích, čekajících v nitru hory, aby přispěchali národu na pomoc, až bude nejhůře. „Protože za celých tři sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli,“ vyčítá mu v dopise Cimrman, „deprimuješ tak národ vyhlídkou, že to, co prožívá, není ještě nic proti tomu, co teprve přijde.“ České vlastenectví je dokazováno i zápisem v Cimrmanově deníku: „Chtěl bych vidět svou rodnou vlast Böhmen.“

Nález pozůstalosti[editovat | editovat zdroj]

Teprve 23. února, v deset hodin pět minut dopoledne, kolem roku 1966, byla v pojizerské vesničce Liptákov nalezena truhla s významnou částí Mistrovy pozůstalosti. Nalezené dokumenty inspirovaly o rok později v Praze vznik Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostřednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje Cimrmanův duchovní odkaz.

Když se po mnoha desetiletích zaskvěly na scéně Mistrovy divadelní hry, celá řada literárních vědců začala o Cimrmanově existenci pochybovat a označila jeho dílo za liptákovský podvrh podobný podvrhu zelenohorskému a královédvorskému. Na to je jednoduchá odpověď. Který z našich soudobých spisovatelů by byl schopen dílo takové velikosti vytvořit? Žádný. Cítíme, že by se k takovému činu museli spojit nejméně dva. Ale i ti by museli být alespoň průměrně geniální. Ať už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patří k vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.

Konec části článku, která obsahovala fikci.


Pramen Járy Cimrmana v oblasti Kokořínska - pramen bez vody

Význam a ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Vítězství v soutěžích[editovat | editovat zdroj]

Cimrman získal rekordně největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech, ale byl z konečného pořadí vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena.[10][11] V roce 2010 získal Jára Cimrman nejvíce hlasů v televizní soutěži o sedm divů České republiky, kde porazil např. Karla IV., kontaktní čočky nebo české pivo.[12] V červenci 2007 v anketě idnes.cz, v níž čtenáři navrhovali možné protikandidáty Václava Klause na funkci prezidenta České republiky, získal Jára Cimrman druhý nejvyšší počet nominačních hlasů, po Karlu Schwarzenbergovi. Z dalšího hlasování byl však redakcí vyloučen.[13]

Objekty pojmenované po Cimrmanovi[editovat | editovat zdroj]

Po Cimrmanovi byla pojmenována planetka Járacimrman, která byla ztracená a znovuobjevená podobně jako podle legendy dříve zapomenutý Jára Cimrman. Je po něm pojmenováno několik ulic: ulice Járy da Cimrmana v Olomouci, ulice Járy da Cimrmana v Roztokách, ulice Járy Cimrmana v Brně, ulička zvaná „Chodníček Járy Cimrmana” v Tišnově, Okružní třída Járy Cimrmana ve Staré Huti, ulice Járy Cimrmana v obci Kunice, ulice Járy Cimrmana v obci Homole, ulice Járy Cimrmana v Horšovském Týně a kuriózní nábřeží Járy Cimrmana v Lipníku nad Bečvou, které vůbec není u vody.[14] Dne 17. června 2007 byla v Březové nad Svitavou za přítomnosti Zdeňka Svěráka, Jaroslava Weigela a Miloně Čepelky slavnostně otevřena Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. V červnu 2010 došlo ke slavnostnímu odhalení sochy s názvem "Jára Cimrman v mlze" na balkóně kina Jas v Tanvaldu. Při této příležitosti bylo také kino přejmenováno na Kino Jas Járy Cimrmana.

Zoolog Vladimír Vohralík pojmenoval v roce 2002 po Járovi Cimrmanovi poddruh myšice malooké žijící v severozápadních Čechách – Apodemus uralensis cimrmani.[15] Je to jediný český endemit mezi obratlovci. Po Cimrmanovi byli pojmenováni i štíři Heterometrus cimrmani, Parabuthus cimrmani a Butheoloides cimrmani.

Expedice Altaj Cimrman[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2007 zdolala česká horolezecká expedice Altaj Cimrman bezejmenný vrchol vysoký 3 610 m v pohoří Altaj (nad údolím Tekelju, nedaleko nejvyšší hory Altaje Běluchy, na 49°53′4″ s. š., 86°36′4″ v. d.). Účastníci expedice, mezi nimiž byli i herci Žižkovského divadla Járy Cimrmana, podali oficiální žádost u altajské vlády o pojmenování tohoto vrcholu jako Jára Cimrman, žádosti bylo vyhověno, v podtitulu by měla nést označení hora česko-altajského přátelství.[16] Již v době přípravy expedice, jejíž součástí byla i sbírka s názvem „Národ tobě“,[17] se objevil odpor proti expedici a jejímu nápadu pojmenovat snad dosud nezlezenou a nepojmenovanou altajskou horu po českém velikánovi. Kromě komerčního pojetí celé expedice byla důvodem nesouhlasu skutečnost, že všechny altajské hory již velmi pravděpodobně mají místní názvy, které navíc podle místních zvyklostí nenesou jména lidí. Poměrně rychle a s výrazně nižšími finančními náklady byla uspořádána malá expedice čtyř lidí, kteří na horu vystoupili dříve (9. července 2007) a navrhli pojmenovat tuto horu Tekelju Bažy.[18][19][20]

Poštovní známky[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 vydala Česká pošta známky v nominální hodnotě A a Z (aktuálně 13 a 30 Kč). Obsahovaly fiktivní podobiznu Járy Cimrmana a nápis „Jedna ze 136 možných podob Járy Cimrmana – vynálezce kruhové známky“. Autorem námětu byl jeden z herců Divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel a grafickou podobu zpracoval jeho syn Michal. Šlo o první známku kulatého tvaru v historii českého poštovnictví.[21][22]


Pamětní medaile[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2013 vydala Česká mincovna pamětní medaile k 45. výročí Divadla Járy Cimrmana. Křest proběhl v Malostranské besedě. Medaile jsou vyraženy ve zlatě, stříbře a mosazi. Medaile jsou vyrobeny v omezené emisi - zlatých 500 kusů, stříbrných 1000 kusů a mosazných 2000 kusů. Část z výtěžků je určena organizaci Nadace Charty 77. Autory medaile jsou Jaroslav Weigel a Milan Sypěna.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BULEJOVÁ, Hana. Stereotypy v díle Járy Cimrmana. [s.l.] : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. Dostupné online.  
  2. a b MEDEK, Petr. Před 47 lety zaznělo poprvé z éteru jméno Járy Cimrmana [online]. Český rozhlas, 2013-09-16, [cit. 2014-12-25]. Dostupné online.  
  3. Podzim s Járou Cimrmanem (13.10.2007 12:10): Druhá hra divadla Járy Cimrmana Vyšetřování ztráty třídní knihy a hledání předobrazu génia [online]. 2007-10-13. Dostupné online.  
  4. NETOČNÝ, Tomáš. Kdo byl Cimrman? Smoljak promluvil [online]. 2006-11-11, [cit. 2014-12-25]. Dostupné online.  
  5. Podzim s Járou Cimrmanem (06.10.2007 12:10): Zrod Járy Cimrmana a jeho divadla [online]. Český rozhlas, 2007-10-06, [cit. 2014-12-25]. Dostupné online.  
  6. a b CIMRMAN, Jára da; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře. 2. vyd. Praha : Paseka, Divadlo Járy Cimrmana, 2010. 565 s. ISBN 978-80-7432-036-1. Kapitola Akt.  
  7. CIMRMAN, Jára da; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře. 2. vyd. Praha : Paseka, Divadlo Járy Cimrmana, 2010. 565 s. ISBN 978-80-7432-036-1. Kapitola Lijavec.  
  8. CIMRMAN, Jára da; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře. 2. vyd. Praha : Paseka, Divadlo Járy Cimrmana, 2010. 565 s. ISBN 978-80-7432-036-1. Kapitola Posel z Liptákova.  
  9. CIMRMAN, Jára da; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře. 2. vyd. Praha : Paseka, Divadlo Járy Cimrmana, 2010. 565 s. ISBN 978-80-7432-036-1. Kapitola České nebe.  
  10. Ondřej Šťastný: Největší Čech: Jára Cimrman, idnes.cz, 2. 2. 2005
  11. Petice: Ať je Cimrman největší Čech, idnes.cz, 4. 2. 2005
  12. Div Česka Jára Cimrman – mezi 7 úspěšných patří i české pivo, ČT24, 12. 6. 2010
  13. Čtenáři navrhovali, koho nasadit proti Klausovi, idnes.cz, 1. 8. 2007
  14. Lipník věnoval Cimrmanovi své historicky první nábřeží, novinky.cz, 27. 10. 2007
  15. VOHRALÍK, Vladimír. Distribution, skull morphometrics and systematic status of an isolated population of Apodemus microps (Mammalia:Rodentia) in NW Bohemia, Czech Republic. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae. 2002, roč. 66, s. 67-80. ISSN 0862-5247.  
  16. BEZR, Ondřej. Cimrmanologové dosáhli vrcholu altajské hory. iDNES.cz [online]. 2007-08-14 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.  
  17. Celonárodní sbírka Národ tobě, Járo Cimrmane: http://www.altajcimrman.cz/
  18. Altaj Cimrman – jak to je?: http://www.altajcimrman.ic.cz/
  19. Vyfoukli vrchol Cimrmanům: HoryInfo Lezec.cz
  20. ABSOLON, Michal. Jak se hledala „Cimrmanova“ hora. Hory info [online]. 2007-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.  
  21. TOV. Pošta vydala známku s Járou Cimrmanem, je kulatá. Novinky.cz [online]. 2014-11-26 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online.  
  22. HORÁČEK, Filip. Pošta představila legendu na kulatých známkách. Vynalezl je Cimrman. iDNES.cz [online]. 2014-11-26 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online.  
  23. V Malostranské besedě pokřtili pamětní medaile Járy Cimrmana, Česká Mincovna. Citováno: 24. března 2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]