Jára Cimrman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Autobusta Járy Cimrmana se zcela strhanými rysy

Jára Cimrman je postava univerzálního českého génia, vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem.

Na motivy jeho údajného života a díla byla vytvořena podstatná část repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana, hry napsané jeho jménem a „vědecké“ přednášky. Byl o něm natočen i divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící. Veřejnosti jsou nejznámější autoři her Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Nezávisle na nich se Cimrmanem zabýval i Salón Cimrman Jiřího Šebánka.

Jako jeho hlavní předobrazy uvádí autoři dobrušského technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera (18331897), okrajového moravského spisovatele Václava Svobodu Plumlovského (18721956), gymnaziálního profesora, amatérského filosofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského (18401921) a cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla (18681948).[1][2]

Cimrmanův životopis[editovat | editovat zdroj]

Varování: Následující část článku je fikce.


Cimrmanova mohyla v dnešní železniční zastávce Kaproun, která byla zřízena na počest Mistrova vyloučení z přepravy

Jára Cimrman se narodil ve Vídni někdy mezi léty 1853 a 1859 (matrikářův nejistý rukopis připouští i roky 1856, 1864, 1868, 1883 či 1884[3]).

Jeho otec byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelínková-Cimrmanová. On sám se cítil být Čechem, o čemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“.
Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby.

Podle nejnovějších zjištění byla vyvrácena tvrzení o tom, že poslední místo, kde Cimrman jistě pobýval, je pojizerská osada Liptákov. Cimrman se prokazatelně dožil první světové války, ale díky infekční žloutence nebyl odveden na frontu. Většinu času tak trávil v pražské kavárně Louvre na Národní třídě,[4] kde také napsal převážnou část hry České nebe, kterou dokončil ve svém skromném příbytku na půdě obecné školy v Dymokurech, odkud vedl čilou korespondenci s přáteli v boji. O jeho dalším osudu již další důkazy neexistují. Údajné místo jeho skonání se nachází v lese na tzv. Husí cestě, poblíž obce Skalka na Kokořínsku.[5] Za svého života se nedočkal uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Evženem Hedvábným je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.

Cimrmanovo dílo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Cimrmanovo dílo a Cimrmanovy vynálezy.
Plaketa na Cimrmanovu počest v obci Míšov

Jára Cimrman předložil americké vládě projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. Reformoval haličské školství. S hrabětem Zeppelinem konstruoval první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí. Jako anarchista vyhoštěný z Německa si nesl v osobních dokladech záznam „strůjce nepokojů“, což vedlo švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvačník dámských hodinek Piccolo. Zároveň v těžkých podmínkách tamních Alp zavedl (a po nějaký čas také vykonával) funkci porodního dědka. Dále zkoumal život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků minul severní pól o pouhých sedm metrů. V Paraguayi založil loutkové divadlo. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Vedl obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídal. Vynalezl jogurt. Nezištně pomáhal řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosil do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistoval při prvních plastických operacích, Edisonovi předělal pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sehnal podnájem, J. V. Sládkovi opravil původně chlípný závěr jeho známé básně Lesní studánka, Čechovovi pochválil novou knihu povídek a pohnojil višňový sad. Je také tvůrcem filozofie externismu. Jako vášnivý přírodovědec objevil monopól. Tento objev však upadl v zapomnění, neboť ekonomy 20. století došlo k záměně. Vymyslel označení pro sněžného muže „Játy“, který byl později Angličany zkomolen a převzat jako „Yetti“. Objevil také CD (Cimrmanův disk) znovuobjevený roku 1979 a nazvaný kompaktní disk. Cimrman však místo dnešního polykarbonátu používal ekologický včelí vosk. Další vynálezy: dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších. Jeho vizionářství dokládá, mimo jiné, i mistrův výmluvný epitaf:

Budoucnost patří aluminiu.
— Jára da Cimrman

K nesmrtelným dílům Járy Cimrmana patří i jeho opery Gbely, Výdřeva a Most o nosnosti 23 tun. Největším Mistrovým operetním dílem je jeho sedmihodinová operetní freska Proso.

Vlastenectví[editovat | editovat zdroj]

Jakkoliv měl Jára Cimrman neklidnou krev, vždy se rád vracel domů, do Čech. Vlastenectví je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti. Pro ně trpěl v habsburských žalářích, pro ně se naučil téměř plynně česky. Pro ně – a to nejlépe osvětluje vroucnost jeho češství – se dokázal rozejít i s nejlepším přítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že zařadil do svých Starých pověstí českých příběh o blanických rytířích, čekajících v nitru hory, aby přispěchali národu na pomoc, až bude nejhůře. „Protože za celých tři sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli,“ vyčítá mu v dopise Cimrman, „deprimuješ tak národ vyhlídkou, že to, co prožívá, není ještě nic proti tomu, co teprve přijde.“ České vlastenectví je dokazováno i zápisem v Cimrmanově deníku: „Chtěl bych vidět svou rodnou vlast Böhmen.“

Nález pozůstalosti[editovat | editovat zdroj]

Teprve 23. února, v deset hodin pět minut dopoledne, kolem roku 1966, byla v pojizerské vesničce Liptákov nalezena truhla s významnou částí Mistrovy pozůstalosti. Nalezené dokumenty inspirovaly o rok později v Praze vznik Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostřednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje Cimrmanův duchovní odkaz.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka (jednalo se o fingovaný „přímý přenos“ z neexistujícího pražského podniku – autoři: Z. Svěrák a J. Šebánek, režie H. Philippová, hudební dramaturg I. Štědrý).

Když se po mnoha desetiletích zaskvěly na scéně Mistrovy divadelní hry, celá řada literárních vědců začala o Cimrmanově existenci pochybovat a označila jeho dílo za liptákovský podvrh podobný podvrhu zelenohorskému a královédvorskému. Na to je jednoduchá odpověď. Který z našich soudobých spisovatelů by byl schopen dílo takové velikosti vytvořit? Žádný. Cítíme, že by se k takovému činu museli spojit nejméně dva. Ale i ti by museli být alespoň průměrně geniální. Ať už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patří k vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.

Konec části článku, která obsahovala fikci.


Filmové dokumenty[editovat | editovat zdroj]

V roce 1969 byl natočen pseudodokument Stopa vede do Liptákova, na něm se ještě podíleli Jiří Šebánek a Karel Velebný. V roce 1983 natočili Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící, který pojednává o Mistrově životě a díle v historických souvislostech. Nejistá sezóna z roku 1987 je pohledem do zákulisí divadelního souboru, který připravuje premiéru nové hry a zároveň se musí vypořádat se zásahy komunistických orgánů.

Pramen Járy Cimrmana v oblasti Kokořínska - pramen bez vody

Význam a ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry o Cimrmanovi hraje také polské divadlo Teatr Tradycyjny.[6]

Cimrman získal rekordně největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech, ale byl z konečného pořadí vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena.[7][8]

V červenci 2007 v anketě idnes.cz, v níž čtenáři navrhovali možné protikandidáty Václava Klause na funkci prezidenta České republiky, získal Jára Cimrman druhý nejvyšší počet nominačních hlasů, po Karlu Schwarzenbergovi. Z dalšího hlasování byl však redakcí vyloučen.[9]

Po Cimrmanovi byla pojmenována planetka Járacimrman, která byla ztracená a znovuobjevená podobně jako podle legendy dříve zapomenutý Jára Cimrman. Je po něm pojmenováno několik ulic: ulice Járy da Cimrmana v Olomouci, ulice Járy da Cimrmana v Roztokách, ulice Járy Cimrmana v Brně, ulička zvaná „Chodníček Járy Cimrmana” v Tišnově, Okružní třída Járy Cimrmana ve Staré Huti, ulice Járy Cimrmana v obci Homole, ulice Járy Cimrmana v Horšovském Týně a kuriózní nábřeží Járy Cimrmana v Lipníku nad Bečvou, které vůbec není u vody.[10] Dne 17. června 2007 byla v Březové nad Svitavou za přítomnosti Zdeňka Svěráka, Jaroslava Weigela a Miloně Čepelky slavnostně otevřena Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. V červnu 2010 došlo ke slavnostnímu odhalení sochy s názvem "Jára Cimrman v mlze" na balkóně kina Jas v Tanvaldu. Při této příležitosti bylo také kino přejmenováno na Kino Jas Járy Cimrmana.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 získal nejvíce hlasů v televizní soutěži o sedm divů České republiky, kde porazil např. Karla IV., kontaktní čočky nebo české pivo.[11]

Jména organismů[editovat | editovat zdroj]

Zoolog Vladimír Vohralík pojmenoval v roce 2002 po Járovi Cimrmanovi poddruh myšice malooké žijící v severozápadních Čechách – Apodemus uralensis cimrmani.[12] Je to jediný český endemit mezi obratlovci. Po Cimrmanovi byli pojmenováni i štíři Heterometrus cimrmani, Parabuthus cimrmani a Butheoloides cimrmani.

Hora Jára Cimrman[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2007 zdolala česká horolezecká expedice Altaj Cimrman bezejmenný vrchol vysoký 3 610 m v pohoří Altaj (nad údolím Tekelju, nedaleko nejvyšší hory Altaje Běluchy, na 49°53′4″ s. š., 86°36′4″ v. d.).

Organizace výstupu byla značně zkomplikovaná místními altajskými partnery. Po několika dnech čekání v kempu, se do základního tábora dostalo pouze 7 účastníků expedice. Na samotný výstup se vydalo 5 účastníků, po dni v sedle koně a po výstupu kamenitým srázem přespali u ledovce. Na vrchol pak vystoupili 2 zástupci z ČR (horolezec Radek Jaroš a fotograf výpravy Radek Kokoř) a ruský průvodce.

Účastníci expedice, mezi nimiž byli i herci Žižkovského divadla Járy Cimrmana, podali oficiální žádost u altajské vlády o pojmenování tohoto vrcholu jako Jára Cimrman, žádosti bylo vyhověno, v podtitulu by měla nést označení hora česko-altajského přátelství.[13]

Již v době přípravy expedice, jejíž součástí byla i sbírka s názvem „Národ tobě“,[14] se objevil odpor proti expedici a jejímu nápadu pojmenovat snad dosud nezlezenou a nepojmenovanou altajskou horu po českém velikánovi. Kromě komerčního pojetí celé expedice byla důvodem nesouhlasu skutečnost, že všechny altajské hory již velmi pravděpodobně mají místní názvy, které navíc podle místních zvyklostí nenesou jména lidí. Poměrně rychle a s výrazně nižšími finančními náklady byla uspořádána malá expedice čtyř lidí, kteří na horu vystoupili dříve (9. července 2007) a navrhli pojmenovat tuto horu Tekelju Bažy.[15][16][17]

Jarmara[editovat | editovat zdroj]

11.11.2011 v 11:11 spustil český internetový gigant Seznam.cz „Poslední chybějící službu“. Tou je jakási almara s dílem Járy Cimrmana, zkráceně tedy Jarmara.[18]

Běh Járy Cimrmana[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1992 pořádá Turistický oddíl mládeže TOM 2713 Roháči Kladno pravidelně kufroběžecký závod. Jedná se o recesní závod s kufrem, které obsahuje 1– 10 kg závaží. Běžci jsou oblečeni v dobovém oblečení. Pořadatelé tento závod zpravidla organizují v podzimních měsících kalendářního roku. V Kladna je start závodu vždy na křižovatce v Rozdělově, které se jmenuje ,,na Cimrmanovském".[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rozhlas.cz/kultura/cimrman/_zprava/2-dil-vysetrovani-ztraty-tridni-knihy--394100
  2. http://aktualne.centrum.cz/kultura/clanek.phtml?id=282774
  3. Cimrmanův zpravodaj: Ze života génia,
  4. Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak: České nebe, úvodní seminář. Premiéra Praha, 2008
  5. Tipy na výlet, Máchův kraj
  6. Teatr tradycyjny Kraków, úvodní strana
  7. Ondřej Šťastný: Největší Čech: Jára Cimrman, idnes.cz, 2. 2. 2005
  8. Petice: Ať je Cimrman největší Čech, idnes.cz, 4. 2. 2005
  9. Čtenáři navrhovali, koho nasadit proti Klausovi, idnes.cz, 1. 8. 2007
  10. V Lipníku je nábřeží Járy Cimrmana, Bleskově.cz, 24. 4. 2007
  11. Div Česka Jára Cimrman – mezi 7 úspěšných patří i české pivo, ČT24, 12. 6. 2010
  12. VOHRALÍK, Vladimír. Distribution, skull morphometrics and systematic status of an isolated population of Apodemus microps (Mammalia:Rodentia) in NW Bohemia, Czech Republic. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae. 2002, roč. 66, s. 67-80. ISSN 0862-5247.  
  13. BEZR, Ondřej. Cimrmanologové dosáhli vrcholu altajské hory. iDNES.cz [online]. 2007-08-14 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.  
  14. Celonárodní sbírka Národ tobě, Járo Cimrmane: http://www.altajcimrman.cz/
  15. Altaj Cimrman – jak to je?: http://www.altajcimrman.ic.cz/
  16. Vyfoukli vrchol Cimrmanům: HoryInfo Lezec.cz
  17. ABSOLON, Michal. Jak se hledala „Cimrmanova“ hora. [[Hory info -|Hory info -]] [online]. 2007-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.  
  18. http://seznam.pr.sblog.cz/2011/11/11/499
  19. http://behjc.ic.cz/priste.php

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]