Mícha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o nervové trubici uvnitř páteře. O okrajové části mozku pojednává článek prodloužená mícha.
Příčný řez míchou
Míšní dráhy

Mícha (lat. medulla spinalis) je nervová trubice uvnitř páteře, která navazuje na prodlouženou míchu v mozku a končí pod prvním bederním obratlem, kde se definitivně rozpadá na jednotlivé míšní nervy. Její délka je 40 – 45 cm. Z míchy vycházejí nervy a jejím prostřednictvím získává mozek informace a reaguje na změny venkovního prostředí, mícha je také schopná některých autonomních funkcí (míšní reflexy). Obsahuje mozkomíšní mok.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • míšní ganglia – shluky těl neuronů uložená mimo míchu + přední kořeny, vznik míšních nervů
  • některé smyslové signály jsou vedeny až do mozku (vzestupné sensorické dráhy), jiné vedou z mozku do míchy (sestupné motorické dráhy) jejich poškození = porušení hybnosti (paréza , plegie )
  • sahá po L1 nebo L2, na přechodu krční páteře v hrudní a v lumbální části je zesílena – v místech, kde vystupují nervy pro končetiny
  • nervy od Th12 jdou stále šikměji dolů a pod 1. bederním obratlem tvoří tzv. koňský ohon
  • mícha se topograficky dělí na 31 segmentů (tj. místa, kde na každé straně vystupuje jeden nerv) z toho je 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 1 kostrční.
  • mícha je v průřezu oválná, vpředu je zářez, vzadu je žlábek a laterální (z boku) jsou dva žlábky – zadní žlábek postranní a přední žlábek postranní, ze kterých vycházejí přední a zadní kořeny míšní
  • vlákna předního a zadního kořenu míšního se spojují v jeden nerv míšní, přičemž přední kořen obsahuje převážně vlákna motorická (odstředivá) a zadní kořen obsahuje převážně vlákna senzitivní (dostředivá). Zatímco motorická vlákna vycházejí z buněk uložených v míše, senzitivní vlákna vycházejí z nervových buněk ležících mimo míchu ve vřetenovitých zduřeních na zadních kořenech míšních (míšní nervová uzlina). Nervem smíšeným je míšní nerv, který obsahuje vlákna motorická i senzitivní.
  • uprostřed míchy je centrální kanálek míšní
  • kolem kanálku se rozkládá šedá hmota míšní v podobě motýlích křídel – přední a zadní rohy (v hrudním úseku je ještě boční roh)
  • z předních rohů vystupují přední kořeny míšní a ze zadních rohů vystupují zadní kořeny
  • bílá hmota obklopuje hmotu šedou a obsahuje vlákna, která tvoří vodivý systém míšní
    • přední provazec
    • boční provazec
    • zadní provazec

Vsunuté buňky[editovat | editovat zdroj]

  • tvoří v šedé hmotě síť interneuronů, ve kterých se mohou vzruchy šířit všemi směry
    • buňky propojovací
    • buňky inhibující motoneurony

Buňky provazcové[editovat | editovat zdroj]

  • jsou v zadních sloupcích
  • vysílají dlouhé neurony, které stoupají ve svazečcích v provazcích míšních a dostávají se do jednotlivých částí mozku

Základní a vodivý systém míchy[editovat | editovat zdroj]

Základní systém míchy[editovat | editovat zdroj]

  • vytváří nervová vlákna, uskutečňující inter a intra segmentální spojení
  • je přepojovací stanicí spinálních reflexů
  • impulsy přicházející od proprioreceptorů svalů a šlach se v tomto systému přepojují na motoneurony a tím udržují svaly v základním tonu (spinální svalový tonus)
  • poškození snižuje (hypotonie) nebo blokuje (atonie) svalové napětí
  • podílí se i na přenosu bolesti

Vodivý systém míchy[editovat | editovat zdroj]

  • se skládá z ascendentních (vzestupných) drah a descendentních (sestupných) drah
  • zprostředkovává pro vyšší centra informace o změně vnějšího a vnitřního prostředí a o poloze a napětí pohybových ústrojí
  • axony jsou rozvětvené, konce mohou přenášet impulsy na několik neuronů, jedna nervová buňka může přijímat impulsy z tisíců neuritů

Míšní nervy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Míšní nervy
  • Z míchy vychází třicet jedna párů míšních nervů.
  • Míšní nerv má dva kořeny: přední a zadní.
    • Přední - vede signály do svalů, kontroluje pohyb
    • Zadní - vede signály ze zbytku těla do míchy
  • Máme 8 krčních nervů, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 1 kostrční

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SINĚLNIKOV, R. D. a kolektiv. Atlas anatomie člověka. Svazek III. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 400 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]