Periferní nervová soustava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Periferní nervová soustava (PNS) je část nervové soustavy obsahující nervy a neurony, které se nalézají mimo centrální nervovou soustavu (mozek a mícha). Dělí se na nervy mozkomíšní a vegetativní.

Nervy mozkomíšní[editovat | editovat zdroj]

Nervy mozkomíšní neboli cerebrospinální tvoří svazečky vláken s myelinem a jsou buď dostředivá (senzitivní - vedou cit a bolest) nebo odstředivá (motorická - zajišťují pohyb). Další rozdělení je na nervy míšní a hlavové.

Hlavových nervů je dvanáct párů a inervují hlavu a krk včetně našich smyslových orgánů.

Přehled hlavových nervů[editovat | editovat zdroj]

I. Čichové nervy (Nervi olfactorii) - vstupují do kyjovitých výběžků u čichového laloku

II. Zrakový nerv (Nervus opticus) - vede přes thalamus do zrakového okrsku

III., IV., VI. Okohybné nervy (Nervi oculomotorii) - přes střední mozek

V. Trojklaný nerv (Nervus trigeminus) - má tři větve, které inervují žvýkací svaly, kůži obličeje, zuby, nosní a ústní sliznici a senzitivní vlákna jazyka

  • V.1 n. ophalmicus
  • V.2 n. maxillaris
  • V.3 n. mandibularis

VII. Lícní nerv (Nervus facialis) - inervuje mimické svaly, slinné žlázy; vstupuje do prodloužené míchy

VIII. Sluchově rovnovážný nerv (Nervus vestibulocochlearis) - vede ze statokinetického čidla na hlemýždi ve vnitřním uchu do středního mozku

IX. Jazykohltanový nerv (Nervus glossopharyageus) - z chuťového čidla do prodloužené míchy, inervuje také svalstvo hltanu a příušní žlázu

X. Bloudivý nerv (Nervus vagus) - dalece opouští oblast hlavy, podílí se na inervaci orgánů hrudní a břišní dutiny

XI. Přídatný nerv (Nervus accessorius) - inervuje svaly krku a šíje, vede do prodloužené míchy

XII. Podjazykový nerv (Nervus hypoglossus) - inervuje svalstvo jazyka a vede rovněž do prodloužené míchy

Míšní nervy[editovat | editovat zdroj]

Míšní nervy vychází z míchy, z každého segmentu jeden, a vystupují ven z páteře aby zásobily zbytek našeho těla. Uvnitř míšního kanálu vznikají ze dvou kořenů - jeden pro cit a druhý pro pohyb. Po tom co opustí prostory páteře se rozdělí na přední a zadní větev, přičemž ta přední inervuje většinu těla. Přední větve se skládají do pletení - krční pleteň, pažní, bederní a křížová. Nervy hrudních segmentů vedou každý jedním mezižebřím. Mícha nerostla za našeho dětství tak rychle jako my a tak se oproti páteři relativně zkrátila. Končí tedy někde ve výšce obratle L1 (což je zhruba v úrovni ledvin, těsně pod dolním okrajem hrudního koše). Pod touto úrovní se už nachází jen cauda equina (koňský ocas), který je tvořen míšními nervy. Proto se pod touto úrovní odebírá mozkomíšní mok lumbální punkcí z páteřního kanálu.

Nervy vegetativní[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku vegetativní nervová soustava.

Nervy vegetativní neboli autonomní se rozdělují na nervy sympatické a parasympatické. Jejich funkce nepodléhá naší vůli. Jsou v hladkém svalstvu zažívací trubice, průdušnice, průdušek a močopohlavním ústrojí, srdeční svalovině, slinných a trávicích žlázách, oku, okolo všech cév a nadledvině, ale také dalších orgánech. Sympatické vegetativní nervy vystupují z míchy krční, hrudní a bederní. Zauzlina je blízko míchy, a to v truncus sympaticus - hlavním kmeni sympatického nervového systému. Ten pak vypadá jako korálky na niti. Parasympatické vegetativní nervy vystupují z hlavy a křížové míchy. Zauzlina je blízko inervovaného orgánu a často se ztrácí v jeho stěně, a tak není vidět. Sympatické a parasympatické nervstvo působí navzájem antagonisticky, sympaticus zrychluje srdeční činnost a má jako mediátor noradrenalin a adrenalin, parasympatikus srdeční činnost zpomaluje a má jako mediátor acetylcholin. Kromě toho mají oba samozřejmě velkou spoustu dalších funkcí - všechny, které neovlivňujeme vůlí - pocení, pohyby střev...

Nejdelší nervstvo[editovat | editovat zdroj]

Disponovali jím zřejmě sauropodní dinosauři, u nichž mohl jeden nerv dosahovat délky až přes 40 metrů. Vzruch jím byl veden do mozku několik desetin vteřiny[1].

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/01/21/nejdelsi-zivocisna-bunka-vsech-dob/

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Peripheral nervous system ve Wikimedia Commons