Hladká svalovina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hladká svalovina (též útrobní svalovina) je jeden ze základních typů svaloviny. Skládá se z vřetenovitých buněk a nedokážeme jí ovládat vůlí. Její činnost je pomalá a řídí ji vegetativní soustava, neboli autonomní nervy, spolu s hormony. Je vyvinuta u bezobratlých i obratlovců.
[editovat] Výskyt
Hladká svalovina u člověka tvoří stěny většiny orgánů (zejména těch dutých, tzn. např. střevo, žaludek, tenké střevo), ale třeba také střední svalovou vrstvu cévní stěny (tunica media). Hladké svaly se vyskytují i v kůži nebo např. v prostatě, děloze, močovodu či v oku.[1][2]
[editovat] Struktura
Základní jednotkou hladkého svalstva je vřetenovitá svalová buňka (tedy myocyt) o délce asi (15-)20–500 mikrometrů a šířce asi 5 mikrometrů.[2][1] Na obou pólech mohou být buď zašpičatělé, nebo různě roztřepené a rozeklané.[1] Tyto buňky obsahují uprostřed buněčné jádro, zatímco ostatní organely jsou nahloučeny spíše na obou pólech. Na povrchu je bazální lamina a kolem buněk také retikulární vlákna. V buňkách probíhá nejen pravidelná kontrakce, ale i poměrně intenzivní syntéza kolagenu, elastinu a proteoglykanů.[2]
[editovat] Reference
- ↑ a b c PřF Olomouc. I. SVALOVÁ TKÁŇ HLADKÁ [online]. . Dostupné online.
- ↑ a b c Svalová tkáň; prezentace PřF UK [online]. . Dostupné online.
 |
Související články obsahuje Portál Medicína |
|
||||||||
