Bazální lamina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazální lamina je na této fotografii spodní linie, která lemuje cytoplazmatickou membránu buňky nad ní
Čichový epitel myši: patrná jsou olfaktorické neurony (OCB), pod nimiž je tenká vrstva, tzv. bazální lamina (BL)

Bazální lamina je tenká vláknitá extracelulární vrstva, na níž sedí buňky epiteliárních, ale i nervových a svalových tkání.[1] Má tloušťku pouhých několik desítek nanometrů a je proto viditelná pouze pod elektronovým mikroskopem. Při podrobnějším pohledu na bazální laminu je možné rozeznat tmavší vrstvu lamina densa (na šířku asi 20-100 nm),[2] ale kolem ní jsou někdy patrné ještě světlejší vrstvy zvané lamina rara nebo lamina lucida.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se bazální laminy na různých místech těla liší svým složením, přesto je možné vystopovat řadu společných rysů. Hlavní součástí je vždy kolagen IV. typu, dále glykoproteiny laminin a entaktin a proteoglykany (např. perlekan).[2] Laminin má důležitou funkci v zárodečném vývoji, kdy se váže na receptory na membránách (integriny, dystroglykany) a umožňuje vznik bazální laminy.[1]

Bazální membrána[editovat | editovat zdroj]

Podobný termín je bazální membrána, která však označuje strukturu viditelnou světelným mikroskopem: je širší a obvykle tvořená několika bazálními laminami na sobě (případně jednou laminou a nějakým navazujícím kolagenním materiálem. Bazální membránu není na rozdíl od laminy možné pozorovat u všech epiteliárních tkání (pouze např. v plicních sklípcích nebo ledvinových glomerulech).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.] : Saunders, 2007. ISBN 1416022554. S. 928.  
  2. a b c JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.] : McGraw Hill, 2005.