Dýchací soustava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Dýchací soustava je orgánová soustava živočichů, která slouží k dýchání, tedy výměně plynů (hlavně O₂ a CO₂) mezi vnějším a vnitřním prostředím. Živočichové kyslík nutně potřebují k buněčnému dýchání na přeměnu živin na energii.

Jednodušší živočichové používají k dýchání celý povrch těla. U členovců se poprvé vyvíjejí specializované dýchací orgány - vzdušnice - trubičky, ve kterých probíhá intenzivní výměna plynů.

Obsah

1 Dýchání
2 Dýchací soustava bezobratlých
3 Dýchací soustava obratlovců
4 Odkazy
- 4.1 Reference
- 4.2 Související články

[editovat] Dýchání

Podrobnější informace naleznete v článku dýchání.

Dýchání (respirace) je proces výměny plynů, zejména kyslíku a oxidu uhličitého, mezi organismem a jeho externím prostředím. Projevem tohoto procesu navenek je dech. Dýchání však představuje rovněž kaskádu chemických reakcí v buňkách, které se označují jako buněčné dýchání, tedy užití kyslíku k oxidaci organických molekul a k výrobě ATP. Dýchání je proces typický pro aerobní organismy.

[editovat] Dýchací soustava bezobratlých

Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.

[editovat] Dýchací soustava obratlovců

[editovat] Ryby

Ryby používají k dýchání speciální orgán „vnitřní žábry“ skládající se z žaberních oblouků a žaberních lupínků. Během nádechu ryba otevře ústa a vpustí vodu do ústního otvoru. Během výdechu ryba ústa zavře a otevře skřele, kde proběhne výměna plynů. Kyslík ryba přijímá z vody z ústního otvoru, kterou v průběhu výdechu ryba vypouští do okolního prostředí.

[editovat] Obojživelníci

Obojživelníci dýchají několika způsoby:

Celým povrchem těla.
Pulci navíc dýchají žábrami podobně jako ryby, ovšem žábry mají vnější. Ty se jim v průběhu vývoje mění na vnitřní.
Dospělci žábry zanikají a vznikají mu plíce. Protože však obojživelníci nemají dýchací svaly, musejí vzduch polykat, aby se mohl dostat do plic.

[editovat] Plazi

Všichni plazi dýchají plícemi, avšak hadi, skupina plazů, mají jednu plíci zakrnělou a dýchají jen jednou plící.

[editovat] Ptáci

Ptáci potřebují nejefektivnější dýchací systém vůbec, neboť potřebují mnoho energie k létání. Proto si vyvinuli systém vzdušných vaků.
Vzduch z ústního otvoru prochází průdušnicí hlasovým ústrojím syrinx a poté průduškami do trubičkovitých plic. Na plíce je napojeno devět „vzdušných vaků“, které sahají i do dutých kostí. Většina ptáků má:

1 meziklíčkový vzdušných vak
2 krční vzdušné vaky
2 přední hrudní vzdušné vaky
2 zadní hrudní vzdušné vaky
2 břišní vzdušné vaky

Z plic jde vzduch do zadních vzdušných vaků (zadních hrudních a břišních). Při výdechu se přesune do plic, kde proběhne výměna plynů. Při druhém nádechu se přesune do předních hrudních, krčních a meziklíčkového vzdušného vaku a při druhém výdechu přes plíce zpět do průdušek, průdušnice a k nozdrám. Trvá tedy dva respirační cykly, než se vzduch dostane z těla, ne jeden jako u savců. Objem plic u ptáků zůstává permanentně stejný, zvětšuje a zmenšuje se jen objem vzdušných vaků.

Ptáci mohou dýchat frekvencí 40 - 100 vdechů za minutu.