Vylučovací soustava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vylučovací soustava člověka

Vylučovací soustava je orgánová soustava, která zajišťuje vylučování odpadních látek z těla. Vylučování je způsob, jak udržet homeostázu, protože se díky němu kontroluje složení tělních tekutin a obsah iontů v nich. Velmi často se vylučování děje prostřednictvím moči.[1]

U různých skupin živočichů mají orgány vylučovací soustavy různou podobu i název. Příkladem jsou protonefridie, metanefridie, malpighické trubice a ledviny.[1] Konkrétně u člověka jsou součástí vylučovací soustavy především ledviny, močovody, močový měchýř a močová trubice, na vylučování se však podílí i játra.

Orgány živočichů sloužící k vylučování[editovat | editovat zdroj]

Vylučovací soustava se vyvinula nejen u obratlovců, ale i u mnoha bezobratlých živočichů. Velmi časté jsou nefridie, orgány podobné svou funkcí ledvinám. Jednodušším typem nefridií jsou protonefridie, tvořené plaménkovými buňkami. Vyskytují se například u kmene ploštěnců. Takzvané metanefridie se nachází u kroužkovců, některých členovců a měkkýšů. U pavoukovců, želvušek a některých zástupců hmyzu jsou vylučovacím systémem malphigické trubice.

Vylučovací soustava člověka[editovat | editovat zdroj]

3D „anatogram“ ženské vylučovací soustavy.

Lidská vylučovací soustava zpracovává vodu a vylučuje z těla moč, která je vyráběna v ledvinách a protéká močovody do močového měchýře a odtud do močové trubice. Je to ústrojí, které zbavuje organismus škodlivých látek.

Ledviny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ledviny.

Hlavním vylučovacím ústrojím člověka jsou ledviny (Nefros), které z těla odstraňují škodlivé látky vytvořené činností buněk. Současně regulují objem vody a obsah solí v těle. Při jejich selhání dojde během několika dnů k úmrtí. Ledviny jsou párový orgán fazolovitého tvaru. Mají délku asi 12 cm, šířku asi 6 cm a hmotnost okolo 150 g. Jsou uloženy po stranách bederní páteře v tukovém obalu, který je chrání před mechanickými otřesy. Povrch ledvin tvoří světlejší kůra a pod ní se nachází tmavší dřeň s 8 – 15 pyramidovými útvary, které přes ledvinový kalich nasedají na dutou ledvinovou pánvičku. Původ mají v osmoregulační funkci. Nefron je základní funkční jednotka ledviny, je jich v ledvině kolem milionu. Nefron se skládá ze samotného tělíska a odvodního kanálku. Tělísko se skládá z klubíčka vlásečnic a váčku. Vlásečnicemi protéká krev, která je odstředivou silou očištěna od odpadních a přebytečných látek, které se zachytí ve váčku a odvodním kanálkem odtečou z pryč.

Filtrace představuje propouštění vody a odpadních látek rozpustných ve vodě mezi stěny pohárku. Za 24 hodin tak vznikne celkem asi 150 – 170 litrů filtrátu, který nazýváme prvotní močí. Ten se částečně zpětně vstřebá a konečný objem vylučované moči je přibližně 1,5 litru.

Močový měchýř[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku močový měchýř.

Močový měchýř (Vesica urinaria) je orgán se stěnami z hladké svaloviny. Uchovává se v něm moč, má objem 600 – 1200 ml, při naplnění 150 – 400 ml obvykle osoba pociťuje nutkání močit(číslo se hodně liší podle postavy).[2]

Složení moči[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku moč.

Moč se skládá převážně z vody a v ní rozpuštěných látek. To jsou hlavně močovina a chlorid sodný. Zdravá moč neobsahuje cukr. Ledviny vytvoří během 24 hodin až 170 litrů primární moči, která je však za pomoci ADH znovu vstřebána, takže definitivní má objem jen 1,5 litru. K tomu je potřeba připočítat denní příjem tekutin, který má být nejméně 1,5 litru.

Nemoci vylučovací soustavy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B.. Biologie. Praha : Computer press, 2006. S. 1332.  
  2. Glenn Elert, Written by his students. Volume of a Human Bladder; The Physics Factbook™ [online]. . Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]