Nervová soustava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nervová soustava slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně. Zajišťuje nervové řízení, které je rychlejší než hormonální, a tak je vhodnější k přenosu informací, které vyžadují rychlou koordinovanou reakci.
Obsah |
[editovat] Nižší živočichové
Nervová soustava v pravém slova smyslu je vyvinuta pouze u mnohobuněčných živočichů. Jednobuněčné organismy nemají nervovou soustavu, přestože někteří z nich jsou schopni do určité míry reagovat na vnější podněty. Pouze u prvoků se vyskytují tzv. neurofibrila pro pohyb brvami a formování tvaru buňky.
U hub (Porifera) nebyla nalezena žádná morfologicky diferencovaná nervová soustava, ani žádné specializované buňky. Signály jsou pravděpodobně předávány z buňky na buňku buď chemicky, nebo mechanicky, a to pomocí výběžků buněk. Rychlost šíření vzruchu v těle houby je 20–30 cm za sekundu.
[editovat] Pravá nervová soustava
Pravá nervová soustava, přítomna v určité formě u všech ostatních kmenů živočichů, je tvořena sítí specializovaných nervových buněk – neuronů. Podněty jsou přijímány receptory ve smyslových orgánech (exteroreceptory) nebo ve vnitřních orgánech a tkáních (proprioreceptory) a neurony zajistí přenos vzruchu do efektoru, výkonného orgánu, kterým je buďto sval nebo žláza.
Tento průběh vzruchu
Receptor ⇒ Neuron ⇒ Efektor
se nazývá reflex a je základem všech nervových činností.
V nejjednodušším případě stačí jen jeden jediný neuron – jeho výběžky přijímají podněty z receptoru a zároveň se jeho jiné výběžky dotýkají efektoru.
[editovat] Druhy nervových soustav
[editovat] Rozptýlená nervová soustava
Rozptýlená (difúzní) nervová soustava je nejprimitivnějším typem, typická pro kmen žahavců. Neurony jsou víceméně rozptýleny, netvoří shluky a jsou spojeny nepolarizovanými synapsemi, takže vzruchy mohou procházet oběma směry. U žahavců jsou neurony umístěné ve dvou řadách, jedna při ektodermu a druhá blíže gastrule. Do značné míry je autonomní, oddělená část těla si zachová schopnost přijímat podněty a reagovat na ně.
Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá, 4–15 cm za sekundu.
[editovat] Žebřičkovitá nervová soustava
U bilaterálně souměrných živočichů začíná docházet k centralizaci nervové soustavy, mezi receptor a efektor se vkládají další neurony, které shlukují a tvoří zauzliny, ganglia. Ganglion umístěné v přední části těla se nazývá mozkové ganglion, z něj vystupují nervové pruhy probíhající podélně tělem. Může také dojít k vytvoření dalších ganglií (nadjícnové, podjícnové). Nervové pruhy jsou propojeny spojkami (komisurami), takže celá soustava skutečně připomíná žebřík. Dochází také k oddělení dostředivých senzorických drah, které přivádějí informace z receptoru, a odstředivých motorických drah, které přivádějí podněty k efektoru.
Je typická pro kroužkovce a členovce.
[editovat] Gangliová nervová soustava
Je dalším typem nervové soustavy. Vznikla z žebříčkové soustavy postupnou redukcí nervových pruhů a rozvojem ganglií. Nejdokonalejším typem je gangliová nervová soustava hlavonožců, u kterých by se mozkové ganglion dalo označit za mozek.
Gangliová nervová soustava je vlastní živočichům řazeným do kmenů ploštěnci a měkkýši – viz nervová soustava měkkýšů
[editovat] Nervová soustava obratlovců
U obratlovců je nervová soustava tvořena neurální trubicí vzniklé z neuroektodermu, která tvoří centrální nervovou soustavu, a periferním nervstvem, sensitivními, sensorickými a motorickými nervy. Zvláštní kapitolu tvoří vegetativní nervstvo, které je nezávislé na vůli jedince a kontroluje činnost vnitřních orgánů (sympatikus, parasympatikus)
[editovat] Centrální nervová soustava
- Podrobnější informace naleznete v článku centrální nervová soustava.
Centrální nervová soustava (CNS) zahrnuje mozek a míchu. Neurální trubice je na hlavovém konci rozšířena v mozek, jeho rozvoj závisí na stupni vývoje daného obratlovce, u savců a ptáků je nejdokonalejší. Mozek je uložen v neurokraniu a chrání jej kosti lebky. Zbylá část trubice tvoří míchu uloženou v páteřním kanálu. Přestože slouží hlavně jako hlavní vedení motorických a sensitivních drah, některé reflexní oblouky probíhají už v míše samotné.
[editovat] Periferní nervová soustava
- Podrobnější informace naleznete v článku periferní nervová soustava.
Periferní nervová soustava (PNS) zahrnuje všechny ostatní části nervového systému, který neleží v CNS. Proto se sem řadí velká většina nervů, tedy v podstatě axonů (výběžků) nervových buněk.
[editovat] Choroby nervové soustavy
Informace čerpány z [1].
[editovat] Hemiplegie
Obrna na jedné straně těla, způsobená poškozením motorické oblasti v druhostranné polokouli mozku.
[editovat] Migréna
Krutá bolest hlavy spojená s nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo.
[editovat] Mozková mrtvice
Poškození mozku, když se přeruší zásobení krví. Projeví se poškozením tělesných funkcí řízených z postižené oblasti.
[editovat] Neuralgie
Bolest způsobená zánětem nebo drážděním nervu.
[editovat] Neuromuskulární dystrofie
Degenerace nervů v centrálním nervovém systému které vede k ubývání svalů a končí obvykle smrtí.
[editovat] Paraplegie
Ochrnutí nebo ochablost obou dolních končetin a dolní části trupu, způsobené poškozením dolní částí míchy.
[editovat] Kvadruplegie
Ochrnutí končetin a trupu způsobené poškozením míchy v dolní krční oblasti.
[editovat] Roztroušená skleróza
Postupně se zhoršující onemocnění centrálního nervového systému, které ničí ochranné obaly nervových vláken, a způsobuje tak poruchy citlivosti, brnění a svalovou slabost.
[editovat] Spina bifida
Vrozená vývojová vada, při níž je část míchy novorozence obnažena, neboť se správně nevyvinuly obratle.
[editovat] Reference
- ↑ HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.] : Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Lidské tělo - nervový systém, s. 156.
[editovat] Související články
|
|||||||||||||
