Ploštěnci
|
|
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 ploštěnka Pseudoceros dimidiatus
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
| Třídy | ||||||||||
|
|
||||||||||
| břichobrvky (Gastrotricha) |
Ploštěnci (Platyhelminthes, též Plathelminthes[1]) jsou kmen prvoústých živočichů. Je známo kolem 20 000 druhů.[2] Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.
Obsah |
Stavba [editovat]
Mají dvojstranou tělní souměrnost a jedinou rovinu souměrnosti. Dvojstraná tělní souměrnost umožňuje rozeznat přední (paraziti - hlava s eskolexem) a zadní část těla. Jsou schizocelní (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Na povrchu (tělní pokryv) mají jednovrstevný epitel ektodermálního původu. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 20 m.[zdroj?] Jsou to obvykle hermafrodité, jen vzácně gonochoristé. Mají ploché (dorverzálně zploštěné) dvoustranně souměrné tělo a slepě zakončenou trávicí soustavu. Cévní a dýchací soustava není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně (endoparaziti). Vylučování zajišťují protonefridie, které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří mozková zauzlina (ganglium) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývoj je obvykle nepřímý, především parazité mají složité vývojové cykly.
Taxonomie [editovat]
Třídy [editovat]
ploštěnky (Turbellaria) [editovat]
Ploštěnky jsou velmi kosmopolitní, žijí ve sladké i mořské vodě a zároveň i v půdě. Pokožku mají hladkou s rovnoměrně rozmístěnými tyčinkami (rhabdity), které ploštěnky při podráždění vymršťují a jejich prostřednictvím se na povrchu vytvoří obranný slizový obal. Mají nízký stupeň diferenciace těla; tělo ploštěnek se rozlišuje jen tvarem hlavičky. Pozorujeme u nich vysoké regenerační schopnosti. Vývoj je u většiny přímý, jen u mořských druhů přes tzv. Müllerovu larvu. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, a to příčným dělením. Zástupci: ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala)
jednorodí (Monogenea) [editovat]
Jednorodí jsou povětšinou vnější parazité ryb, obojživelníků a plazů. Na přední i zadní části těla jsou umístěny přísavky s drobnými háčky kterými se přichytají na kůži svého hostitele. Vývojový cyklus není nijak složitý jelikož na rozdíl od většiny parazitujících ploštěnců jednorodí nestřídají hostitele. Zástupci: žábrohlíst ouškovaný (Dactylogyrus vastator), žábrohlíst dvojitý (Diplozoon paradoxum)
tasemnice (Cestoda) [editovat]
Dospělci jsou vnitřními parazity ve střevech obratlovců. Mají anaerobní metabolismus. V důsledku jejich způsobu života zanikla cévní, dýchací a trávicí soustava, živiny jsou přijímány celým povrchem těla. Jsou to poměrně nebezpeční parazité způsobují vážná onemocnění člověka i zvířat a to tím že odebírají živiny a do organismu vylučují toxiny. Mohou způsobovat trávicí poruchy nebo poškozovat tkáně. Mají složitý vývojový cyklus, mohou se vyvíjet až přes tři hostitele. Zástupci: tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus), tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium), měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), řemenatka ptačí (Ligula intestinalis), škulovec široký (Diphyllobothrium latum)
motolice (Trematoda) [editovat]
Motolice nemají článkovné tělo. Mají složité vývojové cykly. U jejich zástupců se střídá partenogeneze s pohlavním rozmnožováním. Jsou to až na některé výjimky hermafroditi. Zástupci: motolice jaterní (Fasciola hepatica), Fascioloides magna, Paragonimus westermani, motolice žlučová, krevnička močová
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.springerlink.com/content/lr623n2222614722/
- ↑ BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.
Literatura [editovat]
- Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta, katedra zoologie, Praha 2002
- Učebnice biologie pro gymnázia - BIOLOGIE II - základy zoologie, vydalo gymnázium Klatovy 1998
- SMRŽ, Jaroslav a kol. Biologie živočichů pro gymnázia. První vydání. Praha: Fortuna. 2004. 208 stran. ISNB 80-7168-909-2
Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatky • vločkovci • žahavci • výtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenky • morulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovci • lilijicovci • ploštěnci • břichobrvky • Kamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnice • kroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýši • ramenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedi • strunatci • Ambulacraria (ostnokožci + polostrunatci)
