Ploštěnci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ploštěnci

ploštěnka Pseudoceros dimidiatus

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Podříše:	Eumetazoa
Nadkmen:	Platyzoa
Oddělení:	Lophotrochozoa
Kmen:	ploštěnci (Platyhelminthes) Gegenbaur, 1859

Třídy

Ploštěnky Turbellaria
Jednorodí Monogenea
Tasemnice Cestoda
Motolice Trematoda

Sesterská skupina

břichobrvky (Gastrotricha)

Kresba hlavy tasemnice s přísavkami

Ploštěnci Platyhelminthes jsou skupinou prvoústých živočichů. Jsou prvoústí, schizocelní (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Je známo kolem 17 000 druhů. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 20 m. Jsou to obvykle hermafrodité, jen vzácně gonochoristé. Mají ploché - dorverzálně zploštěné, dvoustranně souměrné tělo, slepě zakončenou trávicí soustavu. Cévní a dýchací soustava není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně (endoparaziti). Vylučování zajišťují protonefridie, které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří mozková zauzlina (ganglia) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývin je obvykle nepřímý, parazité mají složité vývojové cykly.

třída: ploštěnky (Turbellaria) - ploštěnky jsou velmi kosmopolitní, žijí ve sladké i mořské vodě a zárověň i v půdě. Pokožku mají hladkou s rozvnoměrně rozmístěnými tyčinkami (radbity), které ploštěnky při podráždění vymršťují a jejich prostřednictvím se na povrchu vytvoří obranný slizový obal. Mají nízký stupeň diferenciace těla; tělo ploštěnek se rozlišuje jen tvarem hlavičky. Pozorujeme u nich vysoké regenerační schopnosti. Vývoj je u většiny přímý, jen u mořských druhů přes tzv. Müllerovu larvu. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, a to příčným dělením.

zástupci: ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala)

třída: jednorodí (Monogenea) - Jednorodí jsou povětšinou vnější parazité ryb, obojživelníků a plazů. Na přední i zadní části těla jsou umístěny přísavky s drobnými háčky kterými se přichytají na kůži svého hostitele. Vývojový cyklus není nijak složitý jelikož na rozdíl od většiny parazitujících ploštěnců jednorodí nestřídají hostitele.

zástupci: žábrohlíst ouškovaný (Dactylogyrus vastator), žábrohlíst dvojitý (Diplozoon paradoxum)

třída: tasemnice (Cestoda) - dospělci jsou vnitřními parazity ve střevech obratlovců. Mají anaerobní metabolismus. V důsledku jejich způsobu života zanikla cévní, dýchací a trávicí soustava, živiny jsou přijímány celým povrchem těla. Jsou to poměrně nebezpeční parazité způsobují vážná onemocnění člověka i zvířat a to tím že odebírají živiny a do organismu vylučují toxiny. Mohou způsobovat trávicí poruchy nebo poškozovat tkáně. Mají složitý vývojový cyklus, mohou se vyvíjet až přes tři hostitele.

zástupci: tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus), tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium), měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), řemenatka ptačí (Ligula intestinalis), škulovec široký (Diphyllobothrium latum)

třída: motolice (Trematoda) - motolice nemají článkovné tělo. Mají složité vývojové cykly. U jejich zástupců se střídá partenogeneze s pohlavním rozmnožováním. Jsou to až na některé výjimky hermafroditi.

zástupci: motolice jaterní (Fasciola hepatica), Fascioloides magna, Paragonimus westermani, motolice žlučová, krevnička močová