Ploštěnci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ploštěnci

ploštěnka Pseudoceros dimidiatus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Podříše: Eumetazoa
Nadkmen: Platyzoa
Oddělení: Lophotrochozoa
Kmen: ploštěnci (Platyhelminthes)
Gegenbaur, 1859
Třídy
Sesterská skupina
břichobrvky (Gastrotricha)

Ploštěnci, občas ploší červi, zastarale ploští červi, (Platyhelminthes, též Plathelminthes[1]) jsou kmen prvoústých živočichů. Je známo kolem 20 000 druhů.[2] Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Mají dvojstrannou tělní souměrnost a jedinou rovinu souměrnosti. Dvojstranná tělní souměrnost umožňuje rozeznat přední (paraziti - hlava s eskolexem) a zadní část těla. Jsou schizocelní (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Na povrchu (tělní pokryv) mají jednovrstevný epitel ektodermálního původu. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 20 m.[zdroj?] Jsou to obvykle hermafrodité, jen vzácně gonochoristé. Mají ploché (dorverzálně zploštěné) dvoustranně souměrné tělo a slepě zakončenou trávicí soustavu. Cévní a dýchací soustava není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně (endoparaziti). Vylučování zajišťují protonefridie, které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří mozková zauzlina (ganglium) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývoj je obvykle nepřímý, především parazité mají složité vývojové cykly.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Třídy[editovat | editovat zdroj]

ploštěnky (Turbellaria)[editovat | editovat zdroj]

Žijí hlavně ve sladké vodě, v mořích již méně. Na souši žije jen několik zástupců. Jejich tělo je pokryto obrvením, které přihání čerstvou vodu s kyslíkem. Mohutná svalovina se skládá ze 3 vrstev svalů - podélné, okružní, šikmé. Trávicí soustava začíná vychlípitelným hltanem. V přední části těla se nacházejí jednoduchá očka. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, a to příčným dělením. Vajíčka kladou do zvláštních schránek (kokonů) a nedospělí jedinci žijí a živí se jako dospělci. Většina ploštěnek je dravých.

Zástupci: ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala), ploštěnka kalužní (Dugesia lugubris)

jednorodí (Monogenea)[editovat | editovat zdroj]

Jednorodí jsou povětšinou vnější parazité ryb, obojživelníků a plazů. Na přední i zadní části těla jsou umístěny přísavky s drobnými háčky kterými se přichytávají na kůži svého hostitele. Vývojový cyklus není nijak složitý jelikož na rozdíl od většiny parazitujících ploštěnců jednorodí nestřídají hostitele. Zástupci: žábrohlíst ouškovaný (Dactylogyrus vastator), žábrohlíst dvojitý (Diplozoon paradoxum)

tasemnice (Cestoda)[editovat | editovat zdroj]

Dospělci jsou vnitřními parazity ve střevech obratlovců. Mají anaerobní metabolismus. V důsledku jejich způsobu života zanikla cévní, dýchací a trávicí soustava, živiny jsou přijímány celým povrchem těla. Jsou to poměrně nebezpeční parazité způsobují vážná onemocnění člověka i zvířat a to tím že odebírají živiny a do organismu vylučují toxiny. Mohou způsobovat trávicí poruchy nebo poškozovat tkáně. Mají složitý vývojový cyklus, mohou se vyvíjet až přes tři hostitele. Zástupci: tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus), tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium), měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), řemenatka ptačí (Ligula intestinalis), škulovec široký (Diphyllobothrium latum)

motolice (Trematoda)[editovat | editovat zdroj]

Motolice nemají článkové tělo. Mají složité vývojové cykly. U jejich zástupců se střídá partenogeneze s pohlavním rozmnožováním. Jsou to až na některé výjimky hermafroditi. Zástupci: motolice jaterní (Fasciola hepatica), Fascioloides magna, Paragonimus westermani, motolice žlučová, krevnička močová

Kresba hlavy tasemnice s přísavkami

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Platyhelminthes ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.springerlink.com/content/lr623n2222614722/
  2. BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta, katedra zoologie, Praha 2002
  • Učebnice biologie pro gymnázia - BIOLOGIE II - základy zoologie, vydalo gymnázium Klatovy 1998
  • SMRŽ, Jaroslav a kol. Biologie živočichů pro gymnázia. První vydání. Praha: Fortuna. 2004. 208 stran. ISBN 80-7168-909-2
Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavci (včetně výtrusenek)
Trojlistí: prvoústí:
Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: Xenacoelomorpha (praploštěncimlžojedi) • strunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)