Ejakulát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lidský ejakulát
Lidské spermie (pod mikroskopem)

Ejakulát je výměšek pohlavních žláz samce skládající se ze spermií a semenné (seminální) plazmy.

Spermie jsou produkovány ve varlatech a semenné plazma v přídatných pohlavních žlázách. Vlastnosti ejakulátu, tzn. množství a hustota spermií; barva; vůně; pH; množství…, jsou dány druhem zvířete. Kvalita ejakulátu určuje vhodnost samce pro použití k plemenitbě.

Ejakulát slouží jako přenášející člen spermií během rozmnožování, které se uvolňuje během zvýšené sexuální aktivity. Poskytuje ideální prostředí pro spermie, které v něm jsou schopné po jistý čas přežít a tedy umožnit oplodnění vajíčka.

Lidský ejakulát[editovat | editovat zdroj]

Lidský ejakulát se z těla dostáva během procesu zvaného ejakulace. Během jedné ejakulace u člověka se uvolní dávka o průměrném objemu 2–6 ml.[1] Běžně se v 1 ml ejakulátu vyskytuje asi 50 milionů spermií.[2] Ejakulát má nejčastěji mléčně bílou, sklovitou, či světle nažloutlou barvu, je vláčný s vyšší viskozitou.

Chemické složení[editovat | editovat zdroj]

Ejakulát má lehce zásaditý charakter (pH 7,2–7,8) a tvoří ho mnoho minerálních látek jako např. zinek, vápník, hořčík a sodík. Současně obsahuje také fruktózu, vitamin C, cukry, kreatin a více než 400 druhů bílkovin.[3]

Nedostatečnost, neplodnost a dárcovství[editovat | editovat zdroj]

Kvalita spermatu mužů se poměřuje několika kritérii. Běžné množství odebíraného (požadovaného) spermatu je cca 3 cm3. U vzorku zdravého muže se vyskytuje v 1ml ejakulátu 40-100 miliónů spermií.[4] Pokud počet spermií v 1 ml ejakulátu klesne pod 20 milionů, nebo pokud je v celkovém objemu ejakulátu počet nižší než 40 milionů, jedná se o neplodnost.[2] Mikroskopické vyšetření spermatu, či mužské plodnosti obecně se nazývá spermiogram.

Nezáleží však jen na počtu spermií, ale také na jejich pohyblivosti a celkovém zdraví. Z počítaného množství spermií musí být podstatná většina živá. Navíc nesmí být deformované, malformace jsou známkou nemoci či poruchy. Za podezřelé se považují také aglutinace spermií. Samotné testování vzorku spermatu se neprovádí bezprostředně po jeho ejakulaci, ale až po cca 30–60 minutách po jeho zvodnatění.

V posledních desetiletích počet spermií v ejakulátu klesá a zároveň stoupá výskyt vývojových vad mužského pohlavního systému. To je pravděpodobně způsobeno estrogenním účinkem látek zamořujících životní prostředí. Mezi ty patří např. DDT, polychlorované bifenyly, látky vznikající rozkladem neionizovatelných surfaktantů nebo umělé estrogeny z ženské hormonální antikoncepce produkované farmaceutickým průmyslem.[5]

Související témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sexuologickaspolecnost.cz/vlastnosti-ejakulatu
  2. a b SADLER, Thomas W.. Langmanova lékařská embryologie. Praha : Grada Publishing, a. s., 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-2640-3. S. 45.  
  3. Sperma prospívá pleti [online]. 21. 12. 2006, [cit. 2008-04-19]. Dostupné online.  
  4. http://www.med.muni.cz/histol/MedAtlas_2/MA_txt6-3-3.htm
  5. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. Praha : Grada, 2002. 488 s. ISBN 80-247-0143-X. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo ejakulát ve Wikislovníku