Kreatin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kreatin
Creatine2.png Creatine-3d.png
Obecné
Systematický název N-(aminoiminomethyl)-N-methyl-glycin
Triviální název Kreatin
Ostatní názvy N-Amidinosarkosin-(α-methylguanido)octová kyselina
methylguanidinoctová kyselina
Sumární vzorec C4H9N3O2
Vzhled Bílá pevná látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 131,13 g/mol
Teplota tání 303 °C
Teplota varu 598 °C
Hustota 1,33 g/cm3
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kreatin je dusíkatá organická kyselina běžně se nacházející ve všech obratlovcích. Nejvyšší koncentrace dosahuje pak přímo ve svalové tkáni. Objevil ho a popsal roku 1832 Michel Eugene Chevreul.[1] Nově objevená kyselina získala svůj název z řeckéhokreas“, což znamená maso. Zdrojem kreatinu z běžné potravy jsou především různé druhy masa. V rostlinách kreatin není obsažen. V souladu s tímto byla i naměřena nižší hladina kreatinu v tělech vegetariánů.[2] Dosud hlavní spatřovanou úlohou kreatinu v tělech obratlovců (tedy i lidí) je zásobování svalových a nervových buněk energií.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kreatin slouží jako makroergická sloučenina, zásobující velmi rychlou energií především svalovou tkáň, kde je potřeba v krátké době vynaložit poměrně velké množství ATP. Kreatin se v klidovém období fosforyluje účinkem ATP na kreatinfosfát, který se ukládá, a když je nárazově potřeba hodně ATP, je možné pomocí kreatinfosfátu zpětně vyrábět ATP fosforylací ADP za současné spotřeby kreatinfosfátu na kreatin.[3] Průměrný člověk obsahuje v těle asi 120 gramů kreatinu / kreatinfosfátu; z toho asi 95 % ve svalové tkáni. Nový kreatin vzniká tempem asi 2 g/den.[1]

Potravní doplněk[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k procesům, které kreatin v těle člověka ovlivňuje, začal brzy kreatin poutat pozornost sportovní medicíny a brzy byl vyroben i v čisté podobě. Tak začíná historie kreatinmonohydrátu jako doplňku stravy, a to nejen ve sportovní výživě. Potravní doplňky mohou nabývat práškové i tekuté formy, nabízí se i kreatinové tablety, a dokonce žvýkačky. Užívání kreatinu je naprosto legální a nepodléhá speciální kontrole. Přesto není zejména dětem a mladistvým s problémy se srdcem doporučován z principu předběžné opatrnosti. Mimo jiné totiž byly zaznamenány případy, kdy potravní doplněk obsahoval jiné účinné látky, než byly uvedeny na obalu.[1]

Terapeutické využití[editovat | editovat zdroj]

Kreatinmonohydrát (hydratovaný kreatin) se používá při škále různých nervosvalových zranění za účelem urychlení rehabilitace. Může se jednat o uskřípnutí nervů, dočasná ochrnutí apod., které vyžadují součinnost s odborným terapeutem, trénování (procvičování) postižené tkáně a jejichž náprava většinou trvá od 1 do 9 měsíců.

Lékařské využití[editovat | editovat zdroj]

Použití kreatinu pro léčebné účely (svalové, neurologické a kombinované choroby, artritida, infarktové stavy) bylo a stále ještě je zkoumáno. Některé studie ukazují, že kreatin by mohl zpomalovat nástup některých neurodegenerativních chorob.[4] Výsledek experimentu byl připisován schopnosti kreatinu zvýšit dostupnost energie pro buňky, anebo blokaci chemické cesty, jež by vedla k úmrtí degenerovaných buněk. Jiná studie zjistila, že podávání kreatinu mírně zvyšuje fyzickou sílu u lidí postižených neurodegenerativními chorobami.[5] Kreatin tak někdy užívají lidé trpící deficiencí GMAT, amyotrofickou laterální sklerózou, nemocí myasthenia gravis, svalovou dystrofií, Huntingtonovou chorobou, Parkinsonovou chorobou či McArdleovou nemocí.[1]

Sportovní využití[editovat | editovat zdroj]

Užívání kreatinových doplňků zvyšuje svalovou koncentraci kreatinu.[1] Kreatin do jisté míry zvyšuje svalovou sílu, zejména při anaerobním (krátkodobém) sportovním výkonu. Dále zvyšuje svalovou hmotu, ale pouze tím, že zvyšuje zadržování vody ve svalstvu.[1] Nová studie o vlivu kreatin monohydrátu, syrovátkových proteinů a maltodextrinu na růst svalové hmoty přepisuje dosud zažité dávkování. Došlo se ke zjištění, že stačí mnohem menší denní příjem kreatin monohydrátu než bylo dosud uváděno.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.] : Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.  
  2. BURKE, D. G.; CHILIBECK, P. D.; PARISE, G., et al. Effect of creatine and weight training on muscle creatine and performance in vegetarians. Med Sci Sports Exerc.. 2003, roč. 35, čís. 11, s. 1946-55. Dostupné online. ISSN 0195-9131.  
  3. VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-0600-4.  
  4. BEAL, M. F.. Mitochondria, NO and neurodegeneration. Biochem Soc Symp.. 1999, roč. 66, s. 43-54. Dostupné online. ISSN 0067-8694.  
  5. TARNOPOLSKY, M.; MARTIN, J.. Creatine monohydrate increases strength in patients with neuromuscular disease. Neurology.. 1999, roč. 52, čís. 4, s. 854-7. Dostupné online. ISSN 0028-3878.  
  6. Studie vlivu kreatin monohydrátu, syrovátkových proteinů a maltodextrinu na růst svalové hmoty [online]. . Dostupné online.