Veganství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Zelenina
Vegetariánství
Základní druhy
Laktoovovegetariánství
Laktovegetariánství
Ovovegetariánství
Veganství
Další způsoby
Makrobiotika
Frutariánství
Vitariánství
Syrové veganství
Přírodní hygiena
Freeganství
Su vegetariánství
Sattvická strava
Částečné vegetariánství
Flexitariánství
Lessetariánství
Semivegetariánství
Pollotariánství
Pescetariánství
Další témata
Historie
Organizace
Náboženství
Výživa
Kuchyně
Celosvětově
Seznam vegetariánů
Živočišné produkty

Veganství je dieta, filozofie a životní styl, odmítající využívání zvířat především pro potravu.

Jako vegetariánství, jehož je přísnější formou, se zříká konzumace masa, ovšem i vajec a mléčných výrobků nebo dokonce medu. Mnoho veganů z přesvědčení také nesouhlasí s rybařením, myslivostí, kožešinovým průmyslem, cirkusy či zoo; důsledně brané veganství v užším slova smyslu odmítá používání výrobků z kůže, vlny a hedvábí nebo kosmetiky testované na zvířatech či živočišné složky obsahující.

Toto konání je motivováno etickým přesvědčením, že člověk nemá právo vykořisťovat a poté zabíjet zvířata, respektive je trýznit podmínkami ve velkochovech nebo rybolovem.

Obsah

[editovat] Ideové souvislosti

Kromě zdravotních důvodů a práv zvířat je s veganstvím také často spojován protest proti symbolům kapitalismu a ochrana životního prostředí. Odmítání živočišné stravy v jakékoli podobě je podle názoru veganů prospěšné pro naši planetu, jelikož živočišný průmysl je z velké části odpovědný za znečišťování životního prostředí odpadem z výroby, zabíráním stále větších ploch na pastvu a tím například kácení pralesů atd. Také bývá podporováno jako boj proti globálnímu oteplování, kvůli přemnožení dobytka, který je jedním z faktorů.

[editovat] Vliv veganské stravy na zdraví

Odborníci na výživu se shodují, že stravu bez živočišných potravin lze sestavit tak, aby byla nutričně adekvátní.[zdroj?] Je přitom třeba dbát především na dostatečný příjem vitamínu B12, vitamínu D, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin[1][2].

Správně sestavená veganská strava má navíc oproti konvenční stravě některé zdravotních výhody, a to především nízký obsah nasycených tuků, cholesterolu, živočišných bílkovin a vysoký obsah polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové a antioxidantů, jako je vitamín C a E[1].

Mnozí lékaři jsou odpůrci veganské stravy, protože i když je možné jen na základě rostlinné stravy získat všechny nutrienty[zdroj?], je sestavení vhodného jídelníčku často zanedbáváno (důvodem může být buď prostá lenost, někdy ale i hrubá neznalost). Potom se lze nejčastěji setkat s anémií z deficitu zejm. vitamínu B12[3] nebo vzácněji železa[4]. Velmi vzácně se lze setkat i s deficitem některých aminokyselin, z klinické zkušenosti jde typicky o intelektuálně ne zcela kompetentní těhotnou ženu. V tomto případě však hrozí závažné poškození plodu[5].

[editovat] Zdroje

  1. ↑ a b Position Papers: Vegetarian Diets [online]. The American Dietetic Association, [cit. 2008-01-05]. Dostupné: <[1]>.
  2. ↑ Vegetariánská výživa v kostce [online]. Česká vegetariánská společnost, [cit. 2008-01-05]. Dostupné: <[2]>.
  3. ↑ HERBERT, V.. Staging vitamin B-12 (cobalamin) status in vegetarians. Am J Clin Nutr, 1994, roč. 59, čís. 5 Supl., s. 1233S-1237S.
  4. ↑ CRAIG, W.J.. Iron status of vegetarians. Am J Clin Nutr, 1994, roč. 59, čís. 5 Supl., s. 1233S-1237S.
  5. ↑ HRONEK, M.; KUDLÁČKOVÁ, Z.. Deficient intake of nutrients and the resulting health complications in vegetarians in the course of pregnancy and lactation. Ceska Gynekol, 2005, roč. 70, čís. 3, s. 161-164.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Zahraniční (v angličtině):

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Veganstv%C3%AD“