Houbovci

Houbovci Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
Tethya aurantium
Vědecká klasifikace
Doména: Eukaryota Říše: živočichové (Animalia) Kmen: houbovci (Porifera)
třídy
Vápenatí (Calcarea) Křemití (Hexactinellida) Rohovití (Demospongiae)

Houbovci (Porifera), či také houby (neplést s říší Fungi) nebo živočišné houby, jsou jednodušší většinou mořští živočichové s vakovitým tělem, výjimečně mohou dosahovat velikosti až 2 m. Bývají většinou asymetrické jen místy s náznaky paprsčité symetrie. Žijí přisedle, jen larvy jsou plovoucí. Buňky nevytvářejí pravé tkáně, metabolizují a dýchají samy za sebe, mnohé mohou měnit funkci podle změny umístění. Živí se filtrováním drobných organismů z vody. Jsou to hermafrodité, nebo gonochoristi. Množí se i nepohlavně pučením, tvořením gemulí, ale i po odlomení části, neboť mají ohromnou schopnost regenerace.

Stavba těla

Vnější vrstva buněk se nazývá ektoderm (pinakoderm) a je tvořena převážně plochými buňkami pinakocyty. Vnitřní vrstva je tvořena tzv. gastrodermem, který je z velké části tvořen límečkovitými buňkami (choanocyty - velmi se podobají Choanoflagelátům). Obě dvě vrstvy spojuje mezoglea, což je rosolovitá mezibuněčná hmota, ve které se vyskytují i některé buňky (skleroblasty, spongoblasty, amoebocyty). V této vrstvě se nachází i kostra ze skleritů (jehlice) různých tvarů pospojované pružným sponginem; jehlice SiO₂, CaCO₃ (produkovaný skleroblasty) a spongin (produkovaný spongoblasty).

Houby nemají ani náznak nervové soustavy, přesto reagují na podráždění, nebo změny prostředí otvíráním či uzavíráním vstupů vodních kanálků.

Typy buněk

Spongia lamella

• pinakocyty: krycí buňky; pokryv těla, výstelka kanálků
• choanocyty: límečkovité buňky s bičíkem, které v podstatě vytvářejí vnitřní epitel. Dochází v nich k fagocytóze potravy.
• amebocyty: roznos potravy a vynášení metabolitů
• skleroblasty: tvorba jehlic z (SiO₂, CaCO₃) jinak nazývaných spikuly
• spongoblasty: produkce sponginu (rohovitá pružná hmota)
• archeocyty: jsou kulovitého tvaru; nejsou rozlišené a vznikne z nich co je zrovna třeba; tvoří pohlavní buňky při pohlavním rozmnožování
• pohlavní buňky: vznikají z archeocytů, ale i z jiných typů buněk včetně choanocytů; nejsou vytvořeny pravé gonády
• porocyty: vřetenovitě protáhlé buňky s funkcí svalových buněk

Porifera ze třídy Hexactinellida

Tělní typy

• Ascon: nejjednodušší typ; kanálky, kterými nasává vodu, jsou v podstatě rovné a choanocyty jen ve spongocoelu (trávicí dutina).
• Sycon: choanocyty jsou soustředěny v přívodních kanálcích, které bývají částečně rozšířeny do komůrek.
• Leucon: mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků (tzv. alveoly) spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty; V 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek, v každé asi 50 choanocytů; v evoluci jsou nejdále především tím, že dokázaly zvětšit trávicí plochu vchlípením a vytvořením komůrek

Fosilní Porifera Hazelia

• 

  Askonní typ

• 

  Syconní typ

• 

  Leukonní typ

Výživa

Houby se živí filtrováním drobných organismů z vody. Pohyb vody tělem je způsoben vířením bičíků choanocytů, které vystýlají buď centrální dutinu (spongocoel), nebo kanálky a komůrky (22 cm velká houba - Leucandra - prožene svým tělem 22,5 l vody denně). Potravní částice jsou vychytávány choanocyty, potrava může být částečně rozrušena již v centrální dutině, pak je dále zpracovávána a roznášena amoebocyty. Nestrávené zbytky a produkty metabolismu odchází spolu s vodou osculem (otvor na vrcholu houby) zpět do vody.

Rozmnožování

Houbovci se množí pohlavně i nepohlavně.

Houba mycí

Nepohlavně se houby množí pučením nového jedince z těla původního. Pučení může být vnější - pak vzniká rovnou nový jedinec, nebo vnitřní, pak vzniká tzv. gemule. Gemule je malý kulovitý útvar, který je krytý obalem ze sponginu a jehliček (stejné jako vnitřní kostra houbovců) a uvnitř je větší množství archeocytů. Gemule tvoří převážně sladkovodní houby, které takto zajišťují přežití nepříznivého období (zimy) a po jeho skončení vyroste nový jedinec (z každé buňky jeden). Gemule snese vymrznutí i vyschnutí a mohou být přenášeny např. na peří ptáků na nová stanoviště.

Co se týče pohlavních typů rozmnožování, houby jsou mnohdy hermafrodité, nebo jsou vzácně i gonochoristé a v průběhu života tyto stavy mohou měnit. Jsou však i druhy, které mají určené pohlaví a měnit ho nemohou.

Spermie vznikají většinou z choanocytů, zatímco vajíčka spíše z archeocytů, v podstatě ale mohou vznikat pohlavní buňky z jakékoliv buňky. Spermatocyty se do těla druhého jedince dostávají stejnou cestou jako potrava. Plovoucím (pohyblivým) stadiem je larva, a to buď obrvená coeloblastula a amfiblastula, které se vyvíjí už mimo tělo dospělce, nebo parenchymula, která se částečně vyvíjí ještě před opuštěním mateřského těla. Vývoj se dokončí až po přisednutí larvy k podkladu.

Rozšíření

Porifera

Jedná se pouze o vodní živočichy, z nichž většina je mořská. V moři se vyskytují od hloubek 1000 m až k přílivové čáře po celém světě. Sladkovodní druhy jsou pouze ve skupině Desmospongiae. V ČR se vyskytuje asi 6 druhů, které jsou ohrožené znečištěním vod.

Systém hub

Systematika hub není jednoznačná, dokonce se uvažuje o rozdělení na dva samostatné kmeny (Silicispongea a Calcispongea). Zatím však převládá řazení do několika tříd, z nichž 1. tři jsou přijímány bezvýhradně (vápenatí - Calcarea, křemití - Hexactinellida a rohovití- Demospongiae) a někdy jsou uváděny také jako samostatná třída houby koralinní (Sclerospongia). Pokud se někde objevují další třídy, jde mnohdy o vymřelé skupiny hub.

Další zajímavosti

• houby vytvářejí velké množství toxinů, které jsou schopny v případě ohrožení vypouštět do prostředí (jsou zkoumány za účelem hledání nových léčiv)
• houby mívají symbiotické bakterie, či sinice, které jsou někdy zodpovědné za zbarvení hub
• u fosilních druhů často splývaly jehlice v silné desky
• český termín houbovci byl v odborných kruzích zaveden relativně nedávno pro odlišení skupin Porifera a Fungi

Odkazy

Externí odkazy

• http://paleo.cortland.edu/tutorial/Protista/porifera.htm
• http://www.ucmp.berkeley.edu/porifera/porifera.html

Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatky • vločkovci • žahavci • výtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenky • morulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovci • lilijicovci • ploštěnci • břichobrvky • Kamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnice • kroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýši • ramenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedi • strunatci • Ambulacraria (ostnokožci + polostrunatci)