Výtrusenky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Výtrusenky

Myxobolus cerebralis
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Oddělení: dvojlistí (Diblastica)
Kmen: výtrusenky (Myxozoa)
Třídy
  • Malacosporea
  • Myxosporea

Výtrusenky (Myxozoa), nazývané také rybomorky, jsou mikroskopičtí parazité ryb a kroužkovců. V roce 2007 byl publikován první objev výtrusenky (nový druh Soricimyxum fegati) parazitující v rejskovi obecném[1]. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu zmenšení a zjednodušení těla, a proto byly donedávna považováni za jednobuněčné (a stále jsou tak mnohdy prezentovány ještě dnes). To, že jsou mnohobuněčné je však už jisté, neví se však, co jsou jejich nejbližší příbuzní. Nejdřív se předpokládalo, že vznikly ze žahavců (mají některé podobné struktury - popis níže, a polypová stadia některých medúz jsou také parazitická). Poslední studie je však posouvají někam výš až k dvoustranně souměrným živočichům (Bilateria). Je možné, že jejich nejbližší příbuzný je parazitický nezmar jeseteří (Polypodium hydriforme) ze skupiny kaviárovek (Polypodiozoa).

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Jak bylo zmíněno již na začátku, jejich tělo je velmi jednoduché, je tvořeno jednou buňkou, která obsahuje více jader (tvoří tzv. plazmodium). Šíří se pomocí spor, které vznikají z části mateřského plazmodia. Spory mají vícebuněčnou strukturu, obsahují jeden, nebo více sporoplastů (z každého vznikne jedna amoebula - pohyblivé stadium- a z ní posléze nové plazmodium) a jeden nebo více polových váčků. V polovém váčku je stočené polové vlákno, které se při útoku na hostitele vymrští a zachytí se na buňce. Právě tyto polové váčky poukazovaly na příbuznost se žahavci, neboť některé žahavé buňky mají podobnou strukturu.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Výtrusenky mají dvě třídy: Malacosporea (např.: Buddenbrockia plumatellae, Tetracapsuloides bryosalmonae) a Myxosporea (např.: Lentospora cerebralis, Myxobolus cyprini). Dříve byla oddělována ještě jedna třída (Actinosporea), ale zjistilo se, že to byla pouze vývojová stadia Myxosporea.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prunescu, C.-C., Prunescu, P., Pucek, Z. a Lom, J., 2007: The first finding of myxosporean development from plasmodia to spores in terrestrial mammals: Soricimyxum fegati gen. et sp. n. (Myxozoa) from Sorex araneus (Soricomorpha). Folia Parasitologica 54: 159–164.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavcivýtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedistrunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)