Ostnokožci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ostnokožci

Hvězdice
Hvězdice
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Nadoddělení: trojlistí (Bilateria)
Oddělení: druhoústí (Deuterostomia)
Kmen: ostnokožci (Echinodermata)
Klein, 1734
Sesterská skupina
polostrunatci (Hemichordata)

Ostnokožci (Echinodermata) je kmen středně velkých druhoústých živočichů, jehož zástupci žijí v mořích a oceánech po celém světě. Tělo dospělců je paprsčitě souměrné. V jejich podkoží se vytvářejí vápenaté destičky, které mohou splývat v pevný krunýř nebo vybíhat na povrch jako ostny. Vědecký název echinodermata pochází z řec. slov echinos, trnitý, a derma, kůže.

Počet druhů[editovat | editovat zdroj]

Ostnokožci jsou velmi prastarou a evolučně úspěšnou skupinou živočichů. Je známou přes 7000 současných druhů, dalších asi 13 000 je známo z fosilního záznamu.[1] Mnoho zkamenělin těchto druhů je často nacházeno i na území ČR.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Mořská ježovka Echinus melo

Ostnokožci jsou různorodí tvorové o velikosti těla od méně než 1 cm až po různé hvězdice o velikosti přesahující 1 m či sumýše s rozsahem těla převyšujícím 2 m. Tělo dospělých ostnokožců je paprsčitě souměrné (v podstatě stavěné na čísle 5). U hvězdic je tento typ tělní stavby dobře patrný, protože z prostřední části (kde je ústní otvor) vybíhá pět ramen (tzv. ambulaker, jedn. č. ambulacrum). Jiní ostnokožci (např. sumýši nebo ježovky) nemají svá „ramena“ oddělena, ale při bližším pohledu na stavbu těla je pětičetné uspořádání patrné i u nich.[2] Přesto není pětičetné uspořádání dokonalé a je tedy zřejmé, že se vyvinulo až druhotně. Například ústní otvor (madreporit) se otevírá vždy trochu mimo centrum těla, v oblasti mezi kořeny dvou ramen. Tento prvek nesouměrnosti umožňuje číslovat jednotlivá ramena.[2]

Uvnitř těla se nachází rozvětvená síť coelomálních kanálků – tzv. ambulakrální systém, které usnadňují vnitřní koloběh látek a zároveň slouží jako hydraulický systém, jenž napomáhá pohybu. Původní funkce ambulakrální soustavy byla zřejmě trávicí, u dnešních ostnokožců panožky slouží k pohybu, jako smyslový orgán (hmat) nebo k dýchání.Oběhový systém je tvořen soustavou trubic, která kopíruje vodní kanálky, stejně tak jako nervový systém, který je decentralizovaný. Trávicí soustava je trubicovitá nebo vakovitá, ústní otvor je na spodní části těla. Z orgánů, umožňujících orientaci v prostředí, jsou vyvinuty primitivní hmatové, čichové, polohové (sferidia) a zrakové ústroje (oční destičky rozlišující světlo a tmu). U některých ostnokožců nicméně smyslové orgány zcela chybějí.

Vývin[editovat | editovat zdroj]

Pluteus, larva ježovky

Ostnokožci jsou většinou gonochoristé, vývoj probíhá přes dipleurní larvy (nepřímý vývoj). Protože jejich vývoj byl dobře prostudován, slouží často jako modelové organismy embryologie (zejména ježovky).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://tolweb.org/Echinodermata
  2. a b BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavci (včetně výtrusenek)
Trojlistí: prvoústí:
Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: Xenacoelomorpha (praploštěncimlžojedi) • strunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)