Vířníci
|
|
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
| třídy | ||||||||
Vířníci (Rotifera, Rotatoria) je kmen převážně sladkovodních, mikroskopických živočichů. Některé druhy žijí i v půdě nebo v moři. Jsou důležitou součástí planktonu. Je známo okolo 2000 druhů, v Česku žije asi 600 druhů.
Stavba těla [editovat]
Při zběžném pohledu se vířníci podobají velkým nálevníkům, ale jsou na rozdíl od nich mnohobuněční. Většina vířníků je menší než 0,5 mm, největší jsou velcí asi 2 mm. Nejvýznačnějším znakem vířníků je zatažitelný vířivý aparát na přední části těla. Dva věnce brv neustále kmitají a přihánějí potravu k ústnímu otvoru. Slouží také jako hnací orgán při plavání. Dalším charakteristickým znakem je žvýkací hltan (mastax).
Tělní dutina je pseudocoel, vylučovací soustava je tvořena protonefridiemi. Vířníci mají stálý a neměnný počet buněk (eutelie), podobně jako hlísti. Povrch těla kryje intracelulární kutikula (syncytiální epidermis). Některé druhy vytvářejí na povrchu svého těla pevné krunýře z desek a ostnů. Většina vířníků má na opačném konci těla nohu ukončenou vidličkou. Pomocí ní lezou píďalkovitě po dně nebo se odrážejí a skáčou. Do vidličky ústí lepkavé žlázy, jimiž se vířníci dočasně přilepují na předměty ve vodě. Někteří se přichytávají na různé předměty ve vodě, jiní se ve vodě volně vznášejí. Dostanou-li se do nepříznivých podmínek, vytvoří si na povrchu těla pevnou schránku, ve které přežívají (stav anabiózy).
Rozmnožování [editovat]
Jsou to gonochoristé, ale samci jsou menší než samice a někdy zcela (u pijavenek) chybějí. Populace se pak rozmnožuje partenogenezí. Při páření samec vychlípitelným penisem vstříkne sperma přímo do tělní dutiny samice. U některých vířníků se setkáváme s heterogonií, střídání generací s haploidními vajíčky a partenogenetických generací s diploidními vajíčky.
Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatky • vločkovci • žahavci • výtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenky • morulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovci • lilijicovci • ploštěnci • břichobrvky • Kamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnice • kroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýši • ramenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedi • strunatci • Ambulacraria (ostnokožci + polostrunatci)
